Jana Černá

Tzvetan Todorov uvedl, že objevení Ameriky je jedním z nejúžasnějších setkání v dějinách lidstva, neboť ohlašuje a zakládá naši současnou identitu. Analogicky by bylo možné říci, že je to právě setkání s Novým světem, které (spolu)zakládá podobu moderní evropské vědy. Pro poznání se poprvé v natolik intenzivní míře stává nezbytnou empirie a očitá svědectví, nikoli autoritativní a tradičně přijímané texty. Záměrem publikace je ukázat, jaký vliv mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specifických podob vědecké komunikace a kooperace (expedice, dotazníky, přírodní historie, botanické katalogy), praktikovaných během 16. století ve Španělsku, a jak přispělo k proměně podob přírodních věd, jež vyvrcholila procesem dnes nazývaným vědecká revoluce. Text zavede čtenáře do renesanční Sevilly i na půdu Nového Španělska a Peru, do prostor univerzit, botanických zahrad i kabinetů kuriozit, mezi vzdělané lékaře, kosmografy a královské hodnostáře, stejně jako mezi objevitele, mořeplavce a další zvídavé osoby, které byly přitahovány podivuhodnostmi Nového světa.

K sedmdesátému výročí úmrtí Mileny Jesenské vychází třetí české knižní vydání knihy její dcery, básnířky a prozaičky Jany Černé, rozené Krejcarové. Kniha strhujícím způsobem vypráví životní příběh vynikající české novinářky, přítelkyně Franze Kafky, levicové intelektuálky a statečné bojovnice proti nacismu, je ovšem zejména vynikající českou prózou, obsahující mnoho jedinečných a přesných postřehů o lidech a lidských povahách, o životě v předválečném Československu a o lidském osudu vůbec. Jana Černá se v knize projevuje jako suverénní a břitká vypravěčka s mimořádně ostrým a přesným postřehem. Kniha vychází doplněna unikátní obrazovou částí, bohatou dokumentární přílohou, jmenným rejstříkem a ediční poznámkou.