Miroslav Černý strana 2 z 2

Publikace Japonský šerm veršem přináší komentovaný překlad starodávné básnické tradice, kterou samurajové školy Hasegawa Eišin využívali při výuce umění meče. Součástí knihy jsou dále kapitoly zaměřené na dějiny japonského šermu a rovněž glosář souvisejících termínů osvětlující historické a kulturní reálie samurajské epochy. Kniha je určena českým praktikantům japonských bojových umění, jakož i všem zájemcům o středověké Japonsko.

Jedním z aktuálních témat, jež na sebe v posledních letech strhávají vysokou míru pozornosti, jsou radikální změny na jazykové mapě světa. Bylo vyčísleno, že z přibližně 6000 jazyků, jimiž se v tuto chvíli na planetě aktivně hovoří, do konce 21. století rovná polovina zanikne. V knize Miroslava Černého se vydáme na vzrušující výpravu napříč naším umlkajícím světem a vyslechneme příběhy pěti mizejících jazyků a kultur, které autor v posledních letech při svých cestách navštívil. Ať už v saharské poušti, cejlonském pralese, australské buši, arktické tundře či v horách západu Ameriky, vypravěč nás nenechá na pochybách, že hlavní bohatství lidstva spočívá v rozmanitosti a tu je třeba chránit.

Publikace Poselství prachu přináší antologii vyprávění domorodých kmenů z Velké pánve, tj. etnik tradičně obývajících teritoria dnešních amerických států Utah a Nevada. Jde o v českém jazyce první ucelený a komentovaný soubor severoamerické indiánské slovesnosti, který se věnuje jiné kulturní oblasti než indiánům z Plání. Pozornost zaměřuje především na kmen západních Šošonů, jejichž mytologické a jiné příběhy zasazuje do historického, lingvistického a kulturního kontextu.

Sbírkou Krajina v samotách slova debutoval Miroslav Černý v roce 2005 a dodnes je jeho pravděpodobně nejosobnější a čtenářsky nejpřístupnější knihou. Jak ukazuje i recenzní ohlas prvního vydání, jde o básnickou prvotinu zralou a vyrovnanou. Přírodní lyriku zde udržuje v přijatelných mezích existenciální reflexe, evokace slezské krajiny dětství je pevněji zakotvená ve vědomí příslušnosti k místu a jeho historii; vedle patosu zde má své místo i humorný odstup.Ukázky z knihy vyšly v časopisech Host, Literární noviny a v polském literárně-kulturním čtvrtletníku Pobocza. Básně ve druhém vydání jsou nově opatřeny zrcadlovým překladem do polštiny, který připravil polský básník a překladatel Jacek Molęda. Ten také zhodnotil dosavadní básnickou tvorbu Miroslava Černého v závěrečném doslovu.

Tři výjimečné výpravy do nitra tří kontinentů za třemi domorodými etniky. Takto stručně lze charakterizovat obsah nové knihy Miroslava Černého. V krátkém časovém rozpětí pouhých dvou let autor navštívil indiány kmene Yekwana z venezuelské Amazonie, h amarské pastevce z údolí řeky Omo a negritské skupiny Semangů z malajské džungle. Jeho cílem bylo zakusit a porovnat životní podmínky a osudy přírodních národů na počátku třetího tisíciletí, konkrétně těch, jejichž sídliště se nacházejí v tropickém p ásmu pátého stupně severní šířky. Beletristické záznamy z průběhu cesty se v textu střídají s pasážemi etnografického charakteru i kapitolami z dějin cestovatelství. Kniha tak má nejen literární, ale také odbornou hodnotu.

Kniha jednoho z našich předních hudebních vědců je v české odborné literatuře dosud nejdůkladnějším a nejucelenějším výkladem o antické především řecké a římské hudbě. Autor se podrobně zabývá tím, jakou měla antická hudba podobu tónovou,

Kniha jednoho z našich předních hudebních vědců je v české odborné literatuře dosud nejdůkladnějším a nejucelenějším výkladem o antické především řecké a římské hudbě. Autor se podrobně zabývá tím, jakou měla antická hudba podobu tónovou,