Kateřina Charvátová

Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142-1420), který původně vyšel v roce 2009. Oproti prvnímu vydání byl tento svazek doplněn o výsledky dalšího studia pramenů, stejně jako o nové poznatky české i zahraniční literatury. V první části se čtenář seznámí s osudy dvou klášterů, jež ve středověku patřily k Českému království, změnou zemských hranic se však dnes nacházejí mimo území Čech (Marienthal v Sasku, Žďár nad Sázavou na Moravě). Prostřední část knihy se zaměřuje na kontakty českých opatství s cisterckými kláštery v okolních zemích. Nově se zde objevují pasáže věnované vazbám českých řádových domů k jejich mateřským klášterům na území dnešního Německa a Rakouska. Významně byl doplněn exkurz Pohřby českých princezen a dalších členů rodů vládnoucích v Čechách v cisterckých klášterech. Závěr publikace tvoří čtyři kapitoly zaměřené na německé a rakouské řádové domy, které měly ve středověku v Čechách svou pozemkovou držbu (Waldsassen, Altzelle, Grünhain, Zwettl). Tyto kapitoly jsou výrazně stručnější než pojednání o klášterech Marienthal a Žďár, neboť jejich záměrem je představit především vazby těchto institucí k českému prostředí.

Kniha přináší studie, které byly publikovány v posledních dvou dekádách v českých i polských časopisech a sbornících. Věnují se různým aspektům cisterciáckého řádu (například vizitacím, medicíně, politickým aktivitám) a prostředí panovnického dvora krále Václava II. (1283-1305), mimo jiné pozapomenuté osobnosti Jana z Ostrova. Obě témata se prolínají v závěrečné části věnované kronice Chronicon Aulae Regiae.

Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009. Oproti prvnímu vydání byl tento svazek doplněn o výsledky dalšího studia pramenů, stejně jako o nové poznatky české i zahraniční literatury. V první části se čtenář seznámí s osudy dvou klášterů, jež ve středověku patřily k Českému království, změnou zemských hranic se však dnes nacházejí mimo území Čech (Marienthal v Sasku, Žďár nad Sázavou na Moravě). Prostřední část knihy se zaměřuje na kontakty českých opatství s cisterckými kláštery v okolních zemích. Nově se zde objevují pasáže věnované vazbám českých řádových domů k jejich mateřským klášterům na území dnešního Německa a Rakouska. Významně byl doplněn exkurz Pohřby českých princezen a dalších členů rodů vládnoucích v Čechách v cisterckých klášterech. Závěr publikace tvoří čtyři kapitoly zaměřené na německé a rakouské řádové domy, které měly ve středověku v Čechách svou pozemkovou držbu (Waldsassen, Altzelle, Grünhain, Zwettl). Tyto kapitoly jsou výrazně stručnější než pojednání o klášterech Marienthal a Žďár, neboť jejich záměrem je představit především vazby těchto institucí k českému prostředí. Text doplňuje bohatý ilustrační materiál (107 fotografií a 23 map a schémat), který představuje významnou složku díla. Kniha vychází v nové grafické úpravě, s řadou nových fotografií a map.