Michael Crawley

„Az etióp futók miért kelnek fel hajnali háromkor, hogy felfussanak a hegyre? Miért lesz jobb futó, aki kimegy a terepre a hiénák közé? És miért teszi kevésbé unalmassá, sokkal inkább életre szóló kalanddá a futást, ha az ember kreatívan és veszélyesen közelít hozzá? Ha van kedved, gyere velem a sötét erdőbe, és megmutatom.” „Crawley jó iramot diktál, és izgalmas ösvényeken vezet át minket Etiópia történelmén, gasztronómiáján, futóterepeken és hiedelmeken, egy nem futó is örömét lelheti az olvasásban. Aki pedig fut, biztosan kedvet kap ahhoz, hogy puha erdőtalajon, látszólag céltalanul kerülgessen fákat.” – Fehér János, telex.hu Michael Crawley 2.20 alatt futja a maratont. Hosszútávfutó-karrierjének hátat fordított, antropológus lett, és Etiópiába költözött, hogy megismerje a helyi hosszútávfutók edzési szokásait, életmódját, álmait és barátságait. Profi futókkal élt és edzett több mint egy éven át, hogy megfejtse sikerük titkát és megörökítse emberfeletti munkájukat. A Felhők felett futni azonban a sikernél jóval többről szól: tükröt tart a nyugati versenysport világának és módszereinek, és bemutat egy másik, közösségibb szemléletmódot. Páratlanul izgalmas betekintés egy ismeretlen világba, egyben önismereti utazás bárkinek, aki húzott már futócipőt azért, hogy változtasson az életén. „Etiópiában úgy vélik, hogy az energiát angyalok és démonok uralják, és boszorkánydoktorok segíthetnek megszerezni egy másik futó erejét. Egy névtelen futó azt mondta nekem az erdőben, teljesen komolyan, hogy 25.32 alatt fogja lefutni a 10 000 métert – ami csaknem egy teljes perccel jobb, mint a jelenlegi világcsúcs. Ez az a hely, ahol az Entoto levegőjének köszönhetően én is 2.08 alatt fogom lefutni a maratont. Egyszóval ez az a hely, ahol a varázslat és az őrület kéz a kézben jár, és ahol az emberek még tudják, mit jelent álmodni.” Nem csak futóknak!

Jak je možné, že právě Etiopie dává světu tolik skvělých vytrvalostních atletů? Mladý antropolog ze skotské Durhamské univerzity a zároveň sám závodní běžec Michael Crawley se vydává do této africké země, aby se tu více než rok věnoval terénnímu vědeckému výzkumu ve svém oboru přímo mezi špičkovými běžci, aby si vyzkoušel jejich život na vlastní kůži a pokusil se tomu přijít na kloub. Zjišťuje, že řada našich představ o zdrojích sportovních úspěchů Etiopanů vychází z nesprávných a zjednodušených domněnek o jejich životě. Přímé zapojení do tréninkové skupiny dává Michaelovi unikátní možnost poznat zdejší pojetí nesmírně náročného, mnohostranného a důsledně týmového tréninku, při němž se využívá nejrůznějších prostředí, terénů, nadmořských výšek a denních (i nočních) dob. Proniká do vnitřní motivace atletů, kterým může úspěch zcela změnit život, ale z nichž může na absolutní výkonnostní vrchol ve světovém měřítku dospět jen nepatrný zlomek. Všímá si také až překvapivě propracované institucionální podpory běhu v Etiopii. S úžasem zjišťuje, do jaké míry tréninkové úsilí ovlivňují kulturní a náboženské odlišnosti této země, jiné představy běžců o proudění a předávání energie, o vlivech působících na kondici, jež se zde chápe mnohem šířeji. Autor se vydává i daleko od hlavního města do vysokohorského tréninkového tábora, legendární závod v přespolním běhu sleduje jako přímý účastník, hovoří s pozoruhodnými osobnostmi etiopského běhu. Mezi spoluběžci z tréninkového týmu si nejednou fyzicky sáhne na dno a na pohodlí může zapomenout, výsledek však stojí za to. Kniha zaujme nejenom aktivní běžce, je psaná se zápalem, vřelostí i milým humorem.