Marina Cvetajevová

autor

Krysař


Vůbec první české vydání jednoho z nejrozsáhlejších básnických textů Mariny Cvetajevové, který byl v roce 1925 z části napsán ve Všenorech u Prahy a dokončen téhož roku v Paříži. Paradoxně dosud nikdy nebyl do češtiny přeložen a vydán. Jednak z důvodu jazykové komplikovanosti a náročnosti vyjádření, ale také proto, že je jedním z nejpolitičtějších textů autorky. Cvetajevová sice proslula jako upřímná, ba vášnivá lyrička, ale její lyrika, i ta milostná, se vždy vyznačovala specifickou vnitřní silou a energií, kterým dala plný průchod právě v této básni. Je sice psaná na motivy staré německé pohádky-legendy, ale cílená už na docela jiné problémy. Celý text je pozoruhodný hned z několika hledisek: Jedná se o poměrně ojedinělou „lyrickou satiru“, která skutečně oba tyto rysy má, je hořce ironická s občas zjevným politickým podtextem (i když se nejedná o klasickou politickou poezii) a nepostrádá ani nezbytnou špetku lyriky (zvlášť v poslední kapitole, která popisuje Krysařův odvod Hammelnských dětí). Cvetajevová si ovšem staroněmeckou legendu vybrala jen jako základ pro filosoficko-básnické rozjímání (ale i polemiku) na témata odvěkého soupeření dobra a zla v lidské duši, ale zde spíše na téma posměchu pokrytecké měšťácké morálce, která je věčná ve svém nekonečném obnovování a na téma věčného střetávání umělce s ní. V této části je poéma možná nejvíce „česká“ – Cvetajevová si vybrala sice německou tematiku (zajisté i proto, že byla sama částečně německého původu a k německé kultuře měla velmi vřelý vztah), ale popisované reálie mytického města Hammelnu jako by v sobě měly něco českého, čtenář tu málem vidí všední maloměstský život, třeba právě ve Všenorech. Kapitola, týkající se krys a jejich likvidace krysařem soustředí valnou většinou politické tematiky – krysy jsou tu představeny jako „pozemské starosti“, ale lze je chápat je i jako symboly bujícího bolševismu, už jenom proto, že se vyjadřují vesměs partajními frázemi a mnohdy i pro ruské bolševiky typickými zkratkami – tato pasáž je jazykově asi nejnáročnější a představuje jakýsi jazykový experiment až téměř Chlebnikovovského typu. Satira následující kapitoly, věnované hádce Krysaře s konšely, je namířena právě na zmíněný vztah umělce, či spíše Umění jako celku k „poklidnému“ měšťanskému životu, který se sice tváří, že o umění nestojí, ale vskrytu se jej snaží zmocnit – ale jen tak, aby sám netratil. Z tohoto konfliktu pak zcela organicky vyplývá kapitola závěrečná, ve které Krysař jako trest lakomému městu odvádí do stejné vody jako krysy i všechny Hammelnské děti. Tato kapitola se dost výrazně odlišuje od ostatních a i když rovněž nepostrádá jazykový experiment a hru se smyslem slov, je rozhodně nejnaléhavější a nejdojemnější z celého textu. Cvetajevová se na mnoha místech svého díla nejednou vyznala ze svého vztahu k české zemi i českému národu a právě tento text, třebaže obsahuje jen jednu jedinou konkrétní narážku na české reálie (v poslední kapitole zmínka o smrti Jana Husa), je právě prodchnutý jakýmsi „českým duchem“.
Na sklade 1Ks
10,76 € 11,33 €

Který vítr mám proklínat


Jedna z nejlepších ruských básnířek počátku 20. století se narodila do prominentní moskevské rodiny. Začínala jako symbolistická autorka, na počátku dvacátých let 20. století vynikala v expresionistické lyrické skladbě,v níž uplatňovala formu zpovědi . Její básnická prezentace nezávislé ženské subjektivity nemá od té doby nejen v ruském kontextu obdoby. Výbor z intimní lyriky s názvem Který vítr mám proklínat se vyznačuje maximálně exaltovanou a až trýznivou citovostí.
Vypredané
6,65 € 7,00 €

Vyznání na dálku


Jako výsostný lyrik si Marina Cvetajevová počínala nejen ve verších, ale i ve většině esejů. Také zde dávala přednost pocitům a dojmům, více než fakta ji zajímal jejich odraz v lidském nitru, eventuálně v umění. Přitom si ani v nejmenším neliboval a v neurčité náladovosti, naopak usilovala o co nejpřesnější výraz, estetika jí nezastiňovala etiku. Přilnula-li k někomu nebo k něčemu, pak z celé duše, vroucně a věrně, bez ohledu na to, zda předmět své lásky měla na dosah či kdesi v nedostižné dál i. Nenaplněnost, nedostupnost, předem daná marnost ji dokonce obzvlášť přitahovaly - ostatně sama málem s pýchou přiznávala, že na vztahu mezi Taťánou a Oněginem ji nejvíce zaujala "lavička, na které neseděli". Velice výmluvně o tom svědčí i trojice esejů tohoto svazku.
Vypredané
7,53 € 7,93 €

Umění a svědomí


Autobiografické vzpomínky a eseje týkající se převážně ruské literatury na počátku 20. let 20. století. Autorka, světově proslulá básnířka, zmiňuje některá zásadní setkání ve svém životě ještě před emigrací. Kniha obsahuje větší počet portrétů dobových ruských básníků než kterýkoli autorčin dřívější výbor. Defilé zahajuje symbolista Valerij Brjusov, pokračuje jeho antipod Konstantin Balmont, následuje Michal Kuzmin, blízký akméismu - vřele vzpomenut je zde Nikolaj Gumiljov, poté následují portréty buď v podobě životopisných záznamů, nebo v podobě literárně-historické.
Vypredané
9,60 € 10,11 €

Živoucí o živých


Tato kniha je již čtvrtým svazkem (první dva vydala Votobia) volné edice českých překladů esejistických próz Mariny Cvetajevové. Otevírá jej trojice subjektivně reflexivních textů deníkového charakteru - deníkové záznamy z let 1917 a 1918 O lásce, úvaha O vděčnosti a kapitola drobných meditací Úryvky z knihy Pozemská znamení. Jádro svazku tvoří tři vyznavačsky obdivné autorské portréty významných představitelů tzv. stříbrného věku ruské poezie - Maxmiliana Vološina a ve své době nejpopulárnějšího básníka první vlny ruského symbolismu Konstantina Dmitrijeviče Balmonta. Třetí portrét patří přední výtvarnici téhož období Natalii Sergejevně Gončarovové. Knihu uzavírá v 30. letech napsaná apoteóza Puškinova umění - stať, v níž se slovesně umělecký výtvor na historické téma porovnává s konkrétní historickou realitou, která se v něm zachycuje. Všech sedm esejů zde v plném znění vychází v češtině poprvé.
Vypredané
10,37 € 10,92 €