Gérard Nerval

Pětice próz, již přináší tento svazek jeho Spisů, vyšla v roce 1852. Nerval v těchto souborech vesměs realizoval zvláštní asambláže textů různého data, zároveň heterogenní i podivuhodně jednotné svou hlubinnou tematikou. Lorelei vznikala od roku 1838, kdy Nerval vykonal společně s Alexandrem Dumasem svou první cestu do Německa, aby nasbíral materiál k Leovi Burckartovi, dramatu, které se chystali společně napsat a které mělo podat obraz morálního stavu německé společnosti po napoleonských válkách. Jeho „cestopis“ ovšem není tolik historií měst a pamětihodností jako spíše výrazem vnitřního univerza toho, kdo vypráví. Galantní bohéma a její přepracovaná verze Malé zámky bohémy jsou nostalgickými vzpomínkami na šťastná bohémská léta prožitá v romantickém „malém kroužku“ v pařížské rue du Doyenné a příležitostnými zamyšleními nad otázkami, jež mu kladla jeho vlastní tvorba: jaký je vztah prózy a veršů, jakou poezii psát dneska, jaké kouzlo v sobě nesou staré lidové písně a jaký je vztah slova a hudby. Říjnové noci vznikly v době, kdy choroba Nervalovi zahradila obzory a někdejšímu poutníku Orientem bylo nyní dovoleno nanejvýš vyjet si kousek za Paříž. Zachytil tu své potulky noční Paříží – Paříží pochybných čtvrtí a bizarních setkání. V Procházkách a vzpomínkách, jednom z posledních Nervalových textů – napsaném paralelně s „Aurelií“ – jde ještě jednou, naposledy, především o pouť vlastní pamětí, a ta jako by právě zde dospěla k poslední hranici, až k těm nejranějším vzpomínkám, za nimiž se už rozevírá tma nevědomí: ke vzpomínkám na dopisy od matky, které mu psala, než ji pohřbili „v chladném Slezsku, na polském katolickém hřbitově ve Velkém Hlohově“.

90 Classic titles celebrating 90 years of Penguin Books In October Nights, Gerard de Nerval takes us on a gentle meander through nighttime Paris – a dreamlike journey towards getting lost. Also included in this volume is Sylvie, his haunting novella of love and memory, the ‘masterpiece’ that inspired Proust to write In Search of Lost Time. Together, these works by the French poet, visionary and pioneering modernist are a testament to the power of jewelled thinking, and an inspiration for flaneurs and romantics everywhere.

Duševní choroba – schizofrenie – propukla u Gérarda de Nerval v únoru 1841 a projevovala se pak ve zrychlujícím se tempu stále novými záchvaty. Paradoxně však právě v tomto pochmurném období, jež skončilo 26. ledna 1855 Nervalovou sebevraždou v ulici de la Vieille Laterne, připravil básník k tisku ony knihy, které v očích budoucnosti vytvoří jádro jeho díla, knihy, v nichž se stále zřetelněji otevírají průhledy do alternativního světa a kde historické děje a mytické obrazy trvají ve věčné přítomnosti a prostupují se s událostmi vypravěčova života. V roce 1854 vyšel povídkový soubor Dcery ohně, asambláž sedmi textů, většinou staršího data, doplněná cyklem „supranaturalistických“ sonetů Chiméry. Právě zde se poprvé objevila povídka Sylvie, mimořádně hluboký „regressus ad originem“, v němž vypravěč během návratu do kraje svého dětství odkrývá prvotní obrazy, jež hluboce podmínily jeho další život. K vrcholným textům tohoto posledního období patří také povídka Pandora, krátký, ale neobyčejně koncizní text, v němž Nerval evokoval svou někdejší návštěvu Vídně, města, kde se každý může stát donjuanovskou postavou milostných zápletek, a kde titulní hrdinka – projekce jeho dvou životních lásek, herečky Jenny Colonnové a pianistky Marie Pleyelové – vypouští ze své skříňky šílenství, jež vrhá vypravěče do mytického prostoru. Nejhlubším ponorem do hlubin rozrušeného vědomí je pak Aurelie, mimořádně lucidní zpráva o tom, jak v období Nervalových záchvatů sen, vzpomínky, mýtus a literatura pohlcovaly životní skutečnost. Halucinace tu přivádějí básníka na rýnské břehy, jež jsou však zároveň Valois jeho dětství, a poté mu dávají sestoupit proudy roztaveného kovu do míst, kde se setkává s mrtvými příbuznými a může spatřit nekonečné řady mužů a žen všech národů a časů, „jimiž kdy byl a kteří byli jím“, a pochopí, že „jsme nesmrtelní a zde uchováváme obrazy světa, v němž jsme žili“.