Jindřich Dejmek strana 2 z 2

Vůbec první česká monografie věnovaná jednomu z tzv. baltských států je prací renomovaného historika, vědeckého pracovníka Historického ústavu AV ČR Jindřicha Dejmka, který se zabývá zejména 20. stoletím. Autor zasvěceně a čtivě provádí čtenáře dějinami Lotyšska a Lotyšů od nejstarších dob po současnost, a to v rámci regionu, neboť samostatnost získali Lotyši až ve 20. století. Vyhnuli se sice údělu svých sousedů – vyhynulých Prusů, přesto pod vládou cizích národů, zejména řádu mečových, respektive německých rytířů a poté německo-baltské šlechty i měšťanstva a sedláků v rámci Livonska, nakonec připojeného k carskému Rusku, často balancovali na pokraji etnického rozplynutí. Díky procesu obdobnému našemu národnímu obrození se však během 19. století konstituovali v moderní národ a příznivé okolnosti po 1. světové válce (porážka vilémovského Německa a odražení agrese bolševického Ruska) umožnily Lotyšům vytvořit samostatný stát. Ten však po dvacetileté existenci díky paktu Molotov-Ribbentrop ztratili ve prospěch Stalinova Sovětského svazu, poté nacistického Německa a od roku 1945 na téměř půl století opět SSSR. Rozpad sovětského impéria však vedl k obnově státní suverenity a postupně k zapojení země do euro-amerických struktur, a to jak do EU, tak i NATO (USA byly ostatně jednou z mála zemí, které sovětskou anexi Lotyšska, Litvy a Estonska nikdy neuznaly). I nové demokratické poměry s sebou nesly a dodnes nesou mnohé obtíže počínaje zaostalostí země v rámci stagnujícího SSSR přes chybějící infrastrukturu i tržní mechanismy až po početnou ruskou menšinu. Ta se odmítá smířit se ztrátou svého nadřazeného postavení a nestačí jí jen standardní menšinová práva běžná v civilizované části Evropy. Lotyši jakožto houževnatý národ patřili poslední desetiletí mezi ekonomické tygry, a byť je světová ekonomická krize zasáhla velkou silou, ukazují (na rozdíl od Řeků, ale i Maďarů a Čechů), že jsou ochotni přijmout bolestivá úsporná opatření, aby se veřejné finance stabilizovaly, neboť prosperita jejich tak těžce vybojovaného mladého státu jim je většinou nadřazena nad jejich osobní prospěch.

Biografie druhého československého prezidenta je rozdělena do dvou částí. Předkládaný první díl čtenáře seznamuje s osobností Edvarda Beneše mezi léty 1884–1935, tj. v době, kdy Edvard Beneš postupně stoupá českou společností a politikou až k prezidentskému úřadu. Čtenář má tak příležitost seznámit se s výjimečným politickým životopisem mimořádně pracovitého a cílevědomého studenta, učitele i politika, pro něhož se vznik, rozvoj a obrana novodobého československého státu stalo životním posláním.

Biografie druhého československého prezidenta je rozdělena do dvou částí. Předkládaný první díl čtenáře seznamuje s osobností Edvarda Beneše mezi léty 1884–1935, tj. v době, kdy Edvard Beneš postupně stoupá českou společností a politikou až k prezidentskému úřadu. Čtenář má tak příležitost seznámit se s výjimečným politickým životopisem mimořádně pracovitého a cílevědomého studenta, učitele i politika, pro něhož se vznik, rozvoj a obrana novodobého československého státu stalo životním posláním.

Biografie druhého československého prezidenta je rozdělena do dvou částí. Předkládaný první díl čtenáře seznamuje s osobností Edvarda Beneše mezi léty 1884–1935, tj. v době, kdy Edvard Beneš postupně stoupá českou společností a politikou až k prezidentskému úřadu. Čtenář má tak příležitost seznámit se s výjimečným politickým životopisem mimořádně pracovitého a cílevědomého studenta, učitele i politika, pro něhož se vznik, rozvoj a obrana novodobého československého státu stalo životním posláním.

Autor sleduje vývoj vzájemných vztahů od vzniku Československa a mírových smluv, které rekonstruovaly Evropu po roce 1918, přes různé pokusy o mezinárodní bezpečnost ve 20. letech až po postupný odklon Velké Británie od podpory poválečné podoby střední Evropy ve druhé polovině 30. let. Detailně analyzuje zejména britskou politiku appeasementu, vrcholící podpisem britského ministerského předsedy N. Chamberlaina pod Mnichovskou dohodou. Jindřich Dejmek využil pro svoji práci velké množství širší veřejnosti doposud neznámých úředních pramenů z československého MZV i z britské Foreign Office.

Autor sleduje vývoj vzájemných vztahů od vzniku Československa a mírových smluv, které rekonstruovaly Evropu po roce 1918, přes různé pokusy o mezinárodní bezpečnost ve 20. letech až po postupný odklon Velké Británie od podpory poválečné podoby střední Evropy ve druhé polovině 30. let. Detailně analyzuje zejména britskou politiku appeasementu, vrcholící podpisem britského ministerského předsedy N. Chamberlaina pod Mnichovskou dohodou. Jindřich Dejmek využil pro svoji práci velké množství širší veřejnosti doposud neznámých úředních pramenů z československého MZV i z britské Foreign Office.