Jindřich Dejmek strana 2 z 2

Pro oblast československé diplomacie – specifické a významné složky státní správy – doposud slovník tohoto druhu neexistuje, a zvláště údaje pro komunistické období jsou v běžných encyklopediích až na výjimky nedostupné. Tato kniha tedy zaplňuje existující mezeru a představuje užitečnou příručkou nejenom pro potřeby vlastního ministerstva zahraničních věcí, ale zvláště pro zájemce z řad novinářů, historiků, pedagogů a další širší veřejnosti. Slovník zahrnuje všechny klíčové osobnosti československé zahraniční služby, tedy vedle ministrů (a samozřejmě i státních tajemníků) také přednosty (ředitele) jednotlivých sekcí v období 1919–1948 a náměstky v době po roce 1949, dále všechny vyslance (pro období do padesátých let), resp. velvyslance. Úvod podává přehled o organizačním vývoji ministerstva zahraničních věcí od jeho vzniku. Slovník tak představuje nepostradatelný základ pro další studium dějin československé diplomacie.

Autor sleduje vývoj vzájemných vztahů od vzniku Československa a mírových smluv, které rekonstruovaly Evropu po roce 1918, přes různé pokusy o mezinárodní bezpečnost ve 20. letech až po postupný odklon Velké Británie od podpory poválečné podoby střední Evropy ve druhé polovině 30. let. Detailně analyzuje zejména britskou politiku appeasementu, vrcholící podpisem britského ministerského předsedy N. Chamberlaina pod Mnichovskou dohodou. Jindřich Dejmek využil pro svoji práci velké množství širší veřejnosti doposud neznámých úředních pramenů z československého MZV i z britské Foreign Office.

Norské království, jednu ze skandinávských zemí, navštěvuje každý rok několik desítek tisíc českých turistů. Tato publikace se snaží postihnout základní rysy dějin této země, jejíž historický vývoj má ostatně nejednu významnou paralelu s historií českou. Výklad dějin Norska je doveden až do současnosti, kdy tento stát zůstává moderní prosperující demokracií, v níž se střídají vlády pravého a levého středu a jejíž ekonomickou i sociální prosperitu zajišťuje mimo jiné další úspěšná exploatace ropy a plynu, díky níž má Norsko čtvrtý nejvyšší HDP na jednoho obyvatele na světě.

Biografie druhého československého prezidenta je rozdělena do dvou částí. Předkládaný první díl čtenáře seznamuje s osobností Edvarda Beneše mezi léty 1884–1935, tj. v době, kdy Edvard Beneš postupně stoupá českou společností a politikou až k prezidentskému úřadu. Čtenář má tak příležitost seznámit se s výjimečným politickým životopisem mimořádně pracovitého a cílevědomého studenta, učitele i politika, pro něhož se vznik, rozvoj a obrana novodobého československého státu stalo životním posláním.