Jindřich Dejmek

Druhá část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva za-hraničí z let komunistického období, z technických důvodů rozdělená do tří svazků, přináší kritické vydání příslušných dokumentů z let 1969–1980. Z chronologického hlediska jsou tedy publikovány dokumenty z celé první poloviny tzv. normalizace počínaje mocenským zvratem na jaře 1969 a konče koncem r. 1980. Vzhledem k množství příslušných instrukcí a informací jsou rozděleny do tří svazků. V prvním jsou publikovány dokumenty z let 1969–1972 (kdy ministerstvo řídil první federální ministr J. Marko a kdy byl tento úřad vystaven normalizační čistce), v dalších dokumenty z let 1973–1977, resp. 1977–1980. Poprvé jsou zde tedy zpřístupněny dokumenty z první poloviny doby, kdy ministerstvo řídil B. Chňoupek, jeden z mužů, kteří personifikovali navenek tehdejší Československo. I když paleta problémů, jež publikované dokumenty zachycují, je velmi pestrá, základní problematikou je participace československé diplomacie na přípravě konference o bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách a problémy související s konáním prvních tzv. následných schůzek v Bělehradě a v Madridu. Menší, ale důležitou část tvoří dokumentace týkající se normalizace vztahů ČSSR se Spolko-vou republikou Německo a Rakouskem. Část dokumentace je také věnována neúspěšným rozhovorům o snížení stavu ozbrojených sil, probíhajícím ve Vídni. Součástí edice je podrobný poznámkový aparát a rejstřík, který bude – ke všem třem svazkům této podsérie – v pátém díle (II/3).

Druhá část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva za-hraničí z let komunistického období, z technických důvodů rozdělená do tří svazků, přináší kritické vydání příslušných dokumentů z let 1969–1980. Z chronologického hlediska jsou tedy publikovány dokumenty z celé první poloviny tzv. normalizace počínaje mocenským zvratem na jaře 1969 a konče koncem r. 1980. Vzhledem k množství příslušných instrukcí a informací jsou rozděleny do tří svazků. V prvním jsou publikovány dokumenty z let 1969–1972 (kdy ministerstvo řídil první federální ministr J. Marko a kdy byl tento úřad vystaven normalizační čistce), v dalších dokumenty z let 1973–1977, resp. 1977–1980. Poprvé jsou zde tedy zpřístupněny dokumenty z první poloviny doby, kdy ministerstvo řídil B. Chňoupek, jeden z mužů, kteří personifikovali navenek tehdejší Československo. I když paleta problémů, jež publikované dokumenty zachycují, je velmi pestrá, základní problematikou je participace československé diplomacie na přípravě konference o bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách a problémy související s konáním prvních tzv. následných schůzek v Bělehradě a v Madridu. Menší, ale důležitou část tvoří dokumentace týkající se normalizace vztahů ČSSR se Spolko-vou republikou Německo a Rakouskem. Část dokumentace je také věnována neúspěšným rozhovorům o snížení stavu ozbrojených sil, probíhajícím ve Vídni. Součástí edice je podrobný poznámkový aparát a rejstřík, který bude – ke všem třem svazkům této podsérie – v pátém díle (II/3).

Publikace je první samostatnou studií o této významné africké zemi v češtině od šedesátých let. Seznamuje čtenáře s obrysy vývoje osídlení území dnešní Keni před jejím ovládnutím Brity, mj. s významnou svahilskou kulturou a jejími zdejšími středisky. Velkou část výkladu věnuje hlavním rysům britského kolonialismu ve východní Africe od konce XIX. stol. do počátku šedesátých let díky přírodním podmínkám byla země dlouho považována za možnou sídelní kolonii, jež se mohla stát jakousi východoafrickou Rhodesií. Čtenář se může seznámit i s postupným vývojem národně emancipačního hnutí a jeho lídry, mezi nimiž vynikal příští první prezident Keni J. Kenyatta, vzpomenuta je i dodnes diskutovaná problematika revolty Mau Mau. Více než třetinu výkladu pak tvoří popis obrysů vnitropolitického vývoje po získání nezávislosti (1963) a jeho problémů včetně místa Keni ve studené válce, kdy její lídři stáli vždy na straně Západu. Vedle stručné analýzy současné politické situace, komplikované dozvuky nepokojů při předposledních volbách, kniha obsahuje i nástin vývoje vzájemných vztahů s českým prostředím a bývalým Československem.

Kniha o tanzanské historii, nenahrazuje podrobnou akademickou syntézu. Snaží se nicméně českému čtenáři prezentovat alespoň základní sumu historických v zásadě pokud možno až k současnosti dováděných elementárních procesů a informací, jež vřazuje do širšího kontextu nejen afrického, také do relace východní Afriky s Evropou a dalšími částmi světa. Podobně jako u dalších obdobných svazků této řady je přitom těžiště výkladu pochopitelně položeno na vývoj dějin moderních, tedy období koloniální a postkoloniání, jehož obsahem byla a stále je výstavba moderního státu.

Autor sleduje vývoj vzájemných vztahů Československa a Velké Británie od vzniku Československa a mírových smluv, které rekonstruovaly Evropu po roce 1918, přes pokusy o mezinárodní bezpečnost ve 20. letech až po postupný odklon Velké Británie od podpory poválečné podoby střední Evropy ve druhé polovině 30. let. Detailně analyzuje zejména britskou politiku appeasementu, vrcholící podpisem ministerského předsedy Velké Britanie N. Chamberlaina pod Mnichovskou dohodou. Jindřich Dejmek využil pro svoji práci o diplomatických vztazích Československa a Velké Británie v letech 1918-1938 velké množství širší veřejnosti doposud neznámých úředních pramenů z československého MZV i britského Foreign Office.

Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy je už profesně i lidsky vyzrálý politik s přehledem po složité mezinárodní situaci jmenován prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie. Kniha přináší chronologický obraz "mnichovské krize", druhého československého odboje a budování poválečné republiky, dosud roztříštěný v obrovské literatuře a faktografii, a sjednocuje ho dramatickým politickým příběhem osobnosti, která se stala spolutvůrcem i obětí českých dějin.

Biografie druhého československého prezidenta je rozdělena do dvou částí. Předkládaný první díl čtenáře seznamuje s osobností Edvarda Beneše mezi lety 1884-1935, tj. v době, kdy Edvard Beneš postupně stoupá českou společností a politikou až k prezidentskému úřadu. Čtenář má tak příležitost seznámit se s výjimečným politickým osudem mimořádně pracovitého a cílevědomého studenta, učitele i politika, pro něhož se vznik, rozvoj a obrana novodobého československého státu staly životním posláním.