René Descartes

Rozprava o metodě byla vydána roku 1637 v Leidenu jako předmluva ke třem spisům, v nichž Descartes vykládá své matematické a přírodně filosofické názory (Dioptrika, Meteory a Geometrie). Autor v ní seznamuje čtenáře s motivy své práce, předkládá její dílčí výsledky a nabízí k úvaze teoretické i praktické výhody svého vědeckého přístupu. Za zmínku především stojí, že zde formuluje principy své vědecké metody a spolu s tím i podává náčrt své metafyziky. Stejně historicky významná je i jeho výzva změnit postavení člověka ve světě, již lze shrnout autorovými slovy: „staneme se jakoby pány a vlastníky přírody“. Rozprava o metodě je jedním z prvních textů, v nichž je vysloveno moderní porozumění člověka sobě i světu.

Klasické dílo novověké filosofie vychází v novém překladu s paralelním latinským textem a poznámkami, obsahujícími mimo jiné hlavní odchylky francouzského autorizovaného překladu od původní latinské verze. Přeložili P. Glombíček a T. Marvan. Druhé vy dání Francouzský filosof absolvoval jezuitskou školu v La Fleche, poté vystudoval práva v Poitiers, načež v Holandsku vstoupil do vojska prince Oranžského, jež se chystalo k tažení do Čech. V armádě se díky Isaaku Beekmanovi hlouběji obeznámil s mate matikou. Během vojenského tažení pracoval na koncepci univerzální vědy. Tehdy objevenou metodu pak uplatnil v řadě prací z několika vědních oborů, především v geometrii a optice. Jeho nejstarší spis Studium bonae mentis zůstal podle všeho ztracený. C ompendium musicae daroval svému učiteli Beekmanovi k Novému roku 1619. Pravidla pro vedení rozumu (česky 2001), na nichž pracoval střídavě od roku 1619 skoro až do konce dvacátých let, vyšla také až posmrtně. Koncem dvacátých let se Descartes odstěho val na holandský venkov, kde díky dědictví žil v relativním klidu téměř až do své smrti. Poprvé připravil text k vydání. Zveřejnění Traité de la Lumiere a Traité de lhomme však v roce 1632 zastavil po zprávách o postihu Galilea Galilei. První veřejn ě vytištěnou knihou tak byla Rozprava o metodě (česky 1947, 1992) se čtyřmi navazujícími Eseji, jež ukazovaly aplikaci metody vyložené v úvodním textu na jednotlivé obory. Po ohlasu první publikace vycházejí v roce 1641 Meditace o první filosofii (če sky 1970, 2001), kde se Descartes poprvé soustředil čistě na metafyzická témata. Knihu doprovodilo několik sad námitek významných dobových myslitelů a úspěšná kniha se brzo dočkala řady různých vydání. V roce 1644 Descartes připravil systematický ško lský výklad své filosofie Principy filosofie (český výbor 1998). V nich shrnul jak témata první filosofie z Meditací, tak valnou část své dosavadní práce z přírodovědy. Jinak strávil druhou půli čtyřicátých let stále ostřejšími polemikami se svými od půrci, především z řad tradičních univerzitních učitelů. Distancoval se zároveň od radikálních interpretací své filosofie. Jeho vlastní práce se stále více zaměřovala na lidskou fyziologii s vazbou na etiku. Výsledkem byly Vášně duše z roku 1649 (česky 2003). Kromě zmíněných spisů ovšem Descartes vedl celý život pilnou, převážně intelektuální korespondenci, jež naplnila pět z jedenácti svazků jeho sebraných spisů. Koncem roku 1649 přijal pozvání švédské královny Kristýny na její dvůr do Stockoholmu, kde začátkem února 1650 ve Stockholmu po krátké nemoci zemřel.

Další z esejů z Rozpravy o metodě v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákonu lomu světla a jeho důsledcích. Francouzko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.

Součástí Descartovy Rozpravy o metodě byly tři „eseje“, které ilustrovaly Descartovu metodu. Jedním z nich je slavná Geometrie, základní dílo novověké matematiky, první revoluce od vzniku řecké geometrie. Český překlad je pořízen podle původního francouzského znění a doprovází jej faksimile prvního latinského překladu podle vydání z roku 1683. Poznámky pod čarou usnadňují rozumění textu, komentáře na konci knihy pak dávají vše do širších souvislostí.

Klasické dílo novověké filosofie vychází v novém překladu s paralelním latinským textem a poznámkami, obsahujícími mimo jiné hlavní odchylky francouzského autorizovaného překladu od původní latinské verze.

Součástí Descartovy Rozpravy o metodě byly tři „eseje“, které ilustrovaly Descartovu metodu. Jedním z nich je slavná Geometrie, základní dílo novověké matematiky, první revoluce od vzniku řecké geometrie. Český překlad je pořízen podle původního francouzského znění a doprovází jej faksimile prvního latinského překladu podle vydání z roku 1683. Poznámky pod čarou usnadňují rozumění textu, komentáře na konci knihy pak dávají vše do širších souvislostí.

Latinsko-české vydání spisu Regulae ad directionem in genii s dosud nepublikovaným českým překladem Vojtěcha Balíka, který upravil a podrobným komentářem opatřil Jiří Fiala.

Each volume in this series has a full Introduction, including biographical details and a further reading list.