Irena Dousková strana 3 z 3

Životní role Barbory Hrzánové ve volném pokračování bestsellerů Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák.

Navazuje na úspěšnou audioknihu Hrdý Budžes Prvotinou Goldstein píše dceři započala autorka Irena Dousková řadu populárních knih se silnými autobiografickými rysy – Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda. Otec hlavní hrdinky Helenky Součkové, zde zvané Klára Kalousková, Freistein, zde nazvaný Goldstein, odešel počátkem šedesátých let do Izraele. Celých dvacet čtyři let se snažil zapomenout na rodinu, kterou v Čechách opustil. Malá holčička žila s nepřítomným otcem v jakési zvláštní nepřátelské symbióze. Po letech, již dospělá, zatoužila otce poznat a oslovila jej. Nastala mimořádná korespondence, v níž se provinilý Goldstein, již slavný filmový režisér, zoufale snaží vynahradit ztracená léta promarněného rodičovského vztahu. Příběh, psaný v dopisech, se odehrává na přelomu 80. až 90. let a vypráví o otcovské lásce i sebelásce. Interpretace Arnošta Goldflama dotvořila psanou korespondenci v nový dramatický útvar, který mimořádně citlivě a s pochopením odkrývá niterné rozporuplné pocity hlavního hrdiny. V bonusu tohoto kompletu se vrátíme na konec Hrdého Budžese, v němž Bára Hrzánová, v roli malé Helenky, dokumentuje svůj postoj ke zmizelému otci. Album doplňuje do tetralogie audioknihy Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda Vypráví Arnošt Goldflam

Nová próza o nedokonalosti mezilidských vztahů sestává z dvanácti samostatných textů, takže může evokovat jakýsi celoroční povídkový kalendář na téma manželství, rodina, mezilidské vztahy.

Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. I Oněgin byl Rusák chytí za srdce každého, kdo má v živé paměti prapodivně popelavou dobu husákovské normalizace, tak čtenáře, který onen čas znají už jen zprostředkovaně.

Po bestselerech Hrdý Budžes (jenž se proslavil také jako činohra s vynikající Barborou Hrzánovou v hlavní roli) a Oněgin byl Rusák (v divadelní režii Jana Borny) přichází závěrečná část autorčiny volné trilogie Darda. Čas železnou oponou trhnul, takže žákyni a v téže h(n)usákovské realitě dospívající gymnazistku Helenu potkáváme jako vdanou ženu, matku dvou dětí. Ačkoli se dobové kulisy proměnily, žádná idyla se zase nekoná. Namísto krize normalizace je tu krize středního věku. A když už krize, tak pořádná. Přichází totiž jedna darda za druhou. Tento tragikomický příběh se odehrává v našem čase. Ani Dardě neschází zdánlivá lehkost vyprávění a autorčin slovní i situační humor. Nicméně nyní víc než kdy jindy platí, že při tom smíchu v ranách štípe sůl.

Tato próza patří do subtilnější, neautobiografické linie autorčiny tvorby. Pozoruhodný je už samotný syžet: poslední měsíce nemocného Jaroslava Haška na Lipnici. Medvědí tanec však není jenom jeho příběhem, ale také bohatě strukturovaným portrétem doby.Píše se rok 1922 a my se ocitáme ve venkovském světě, kam se Hašek uchýlil, aby dopsal své životní dílo. O Švejkovi sice padne pár zmínek, ale to je vše. Dousková nenapsala biografický román o spisovateli, který se dočkal světové slávy až po smrti. Daleko víc ji zajímá existenciální situace vyhasínání sil někoho, kdo se po celý život bohatýrsky bavil, provokoval, a ještě o tom uměl vtipně vyprávět a psát. V Lipnici se už proslulý chodec stěží doplouží s oteklýma nohama do hospody. Stále v něm přebývá dřívější skandalista, avšak lipnická komunita je už jeho poslední protivník. Silnou stránku románu představuje tísnivá atmosféra blížícího se konce: venku leje jako z konve, hučící komín marně vyhání podzimní lezavo. Hašek stále ještě píše pro přátele veršovánky, pro místní ochotníky skandalistní hru, ale uprostřed bezesné noci mívá jeho tvář výraz vyděšeného dítěte, jak si všimne jeho žena Šura, která se o umírajícího alkoholika stará…

Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Po mimořádném ohlasu vychází kniha v novém vydání a zároveň byla úspěšně uvedena jako divadelní hra.

Osm příběhů o tom, že pokud chce člověk mít dobrý vztah (ať už manželský, milenecký nebo rodičovský) musí o něj pečovat. Jestliže to nedělá, žádný opravdový vztah nemá anebo o něj brzy přijde.

V povídkovém souboru Čím se liší tato noc představuje autorka devět zšeřelých, baladicky laděných příběhů. Ačkoli se odehrávají v neobvykle širokém časovém rozpětí — od úsvitu našeho letopočtu až po sedmdesátá léta minulého století — jsou důsledně komponovány do jediného celku. Co je svorníkem vnitřní klenby tohoto úchvatného povídkového devatera, napovídá vstupní citát ze Zeyerova Jana Marii Plojhara: „Znám ji: není zlá, ale lidé průměrně dobří dovedou býti velmi tvrdými.“

Komplet třiceti tematicky rozmanitých povídek, které vycházely jako součást magazínu Reportér. Mistři světa - JAROSLAV RUDIŠ Expres do ráje - EVA TURNOVÁ I tento den bude součástí příběhu - PETR BORKOVEC Pondělí ráno - PETRA SOUKUPOVÁ Alex je ta hlava - MARTIN GOFFA Svatební povídka - JIŘÍ KRATOCHVIL Edova jawa - MARKÉTA PILÁTOVÁ Diamantová svatba architekta Meiera - PAVEL KOHOUT Čudočka - HANA LUNDIAKOVÁ Milion oktávií - MICHAL KAŠPÁREK Nedělej to doma - IRENA DOUSKOVÁ Hotel Svidník - PETR PLACÁK Vzpomínka, pro kterou se chystám zemřít - ANNA BOLAVÁ Jiné světy, jiné životy - IVAN BINAR Nový vesmír - MARKÉTA BAŇKOVÁ Parzifallův pád - PETR STANČÍK Konopnice - ALENA MORNŠTAJNOVÁ Hladový host - MILOŠ URBAN Kde je Wong? - BIANCA BELLOVÁ Stříbro z ostrova Texel - JÁCHYM TOPOL Kotva - PAVLA HORÁKOVÁ Údolí smrti - MILOŠ DOLEŽAL Jedna noc - MILENA HOLCOVÁ To se přece neříká, tati! - KAROL SIDON Fronta na začátek - RADKA TŘEŠTÍKOVÁ Praha–Paříž, a zpět - JAN VODŇANSKÝ Obřad - SÁRA VYBÍRALOVÁ Řeči - MICHAL ŠANDA V náručí Piny Bausch - DORA KAPRÁLOVÁ A most unusual gin - EMIL HAKL.