Irena Dousková

Smích prodlužuje život! aneb Usmívejte se na život a život se bude usmívat na vás a také Humor je boj s lidskou hloupostí (Werich), Veselost je druhem odvahy (Hemingway), Humor a vtip jsou příjemné a často mimořádně užitečné (Cicero Marcus Tullius) Humor a satira jsou jako milenec a milenka; kde jednoho není, tam druhý smutně hledí (Jan Neruda) a nakonec: Anekdoty nemají autora, nýbrž vypravěče.

Audiokniha Povídky o ženách, které napsali Halina Pawlowská, Michal Viewegh, Petr Šabach, Iva Pekárková, Eva Kantůrková, Eva Hauserová, Daniela Fischerová, Irena Dousková, Libuše Koubská, Olga Walló a Věra Nosková. Co všechno se ženám během života může přihodit? Marná touha po nedostupném muži, úmrtí partnera, šokující zjištění o jeho tajném životě, sňatek z rozumu, vlastní smrtelná diagnóza, snění a cesty k moři, smiřování se s postupujícím věkem, tajená i odhalená nevěra, anebo taky šťastná celoživotní velká láska.

Audiokniha Konec dobrý, kterou napsala Irena Dousková. Soubor devíti komorních povídek. Časový oblouk klenoucí se jako duha od sovětské okupace naší země v roce 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost tvoří dějinné pozadí groteskně-melancholických příběhů. Ačkoli je život často fraška, občas - na zlomek vteřiny - probleskne vyprávěním paprsek něčeho, co nás možná přesahuje… Ale jisté to není. A jak by taky mohlo, když se nám možná "všechno jen zdálo a jen ty sny tu nakonec zůstanou".

Soubor devíti komorních povídek. Časový oblouk klenoucí se jako duha od sovětské okupace naší země v roce 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost tvoří dějinné pozadí groteskně-melancholických příběhů. Ačkoli je život často fraška, občas – na zlomek vteřiny – probleskne vyprávěním paprsek něčeho, co nás možná přesahuje… Ale jisté to není. A jak by taky mohlo, když se nám možná „všechno jen zdálo a jenom sny tu nakonec zůstanou“.

16 povídek na motivy „černé kroniky“ brněnského Cejlu, zvaného Bronx Myšlenka udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století není moje. Svěřil mi ji v pivním baru Na Stojáka historik Michal Konečný. Já mám akorát v Bronxu už víc než deset let své pracovní studio a vydávám knížky.

Svorníkem povídkové sbírky jedněch z nejlepších českých autorů současnosti jsou postavy mužů a žen v bílých pláštích, na jejichž práci závisí naše zdraví a mnohdy i život. Sedm příběhů z prostředí nemocnic, sanitek i zubařských ordinací, ve kterých na nemoci, přicházející stáří, naděje, životní prohry i náročnost lékařského povolání nahlížíme očima doktorů, zdravotních sester, ale i samotných pacientů i jejich příbuzných.

Hned v úvodu této vtipné, ale i dojemné perestrojkové „road-movie“ definuje dvacetiletá Róza svůj osudový plán zcela jasně. Musí „najít Ostraváka a přiznat, že ho miluje“. V tu chvíli ještě netuší, jak těžký úkol to bude… Novela o krátké prázdninové cestě není jen příběhem čtveřice hlavních protagonistů. Je také originálním zrcadlem doby, zdánlivě ještě stejně nehybné jako hladina českých rybníků.

Tato kniha je volným pokračováním mimořádně úspěšného, mnohokrát dotiskovaného bestselleru Hrdý Bud­žes. S přispěním divadelní dramatizace, opakovaně uváděné televizí, s Barborou Hrzánovou v hlavní roli, se stal Hrdý Budžes jednou z nejznámějších českých porevolučních próz. I Oněgin byl Rusák chytí za srdce jak každého, kdo má v živé paměti prapodivně popelavou dobu husákovské normalizace, tak čtenáře, kteří onen čas-nečas znají už jen zprostředkovaně. Helena Součková se přes kádrové překážky dostává na gymnázium. Přestože jí osud nerozdal právě příznivé karty, statečně usiluje vyznat se ve svém nitru i v pokryteckém světě kolem. Navzdory všem obtížím a zmatkům si dokáže trpělivě budovat bohatý vnitřní svět. Oněgin byl Rusák je tedy podobně jako Hrdý Budžes jednak autobiograficky laděným osobním příběhem, jednak tragikomickou mozaikou doby, která ani s odstupem času neztratila nic ze své obludnosti. Zparchantělý, prohnilý komunistický absurdistán ČSSR zde (spíše jakoby mimochodem, tím však přesvědčivěji) vystupuje ve vší své ubohosti a nahotě. Ireně Douskové se zkrátka opět podařilo napsat skvělý román, který má veškeré předpoklady strhnout široké čtenářské publikum.

Audiokniha Hrdý Budžes & Oněgin byl Rusák - obsahuje knihy Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák, jejichž autorkou je Irena Dousková.

Druhá samostatná sbírka Ireny Douskové je silná. Čím? Kondenzovanou melancholií, úsečnou obrazivostí, jazykově vzrušujícím pátráním v skulinách osobní a kolektivní paměti i přesně dávkovanými poměry racionálního a intuitivního psaní: „Odevšad táhne / Zašel na jedno / Psi štěkají / Stara panna jde dál“. Milan Ohnisko

Prvotinou Goldstein píše dceři započala autorka Irena Dousková řadu populárních knih se silnými autobiografickými rysy - Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda.

Tato próza patří do subtilnější, neautobiografické linie autorčiny tvorby. Pozoruhodný je už samotný syžet: poslední měsíce nemocného Jaroslava Haška na Lipnici. Medvědí tanec však není jenom jeho příběhem, ale také bohatě strukturovaným portrétem doby.Píše se rok 1922 a my se ocitáme ve venkovském světě, kam se Hašek uchýlil, aby dopsal své životní dílo. O Švejkovi sice padne pár zmínek, ale to je vše. Dousková nenapsala biografický román o spisovateli, který se dočkal světové slávy až po smrti. Daleko víc ji zajímá existenciální situace vyhasínání sil někoho, kdo se po celý život bohatýrsky bavil, provokoval, a ještě o tom uměl vtipně vyprávět a psát.V Lipnici se už proslulý chodec stěží doplouží s oteklýma nohama do hospody. Stále v něm přebývá dřívější skandalista, avšak lipnická komunita je už jeho poslední protivník. Silnou stránku románu představuje tísnivá atmosféra blížícího se konce: venku leje jako z konve, hučící komín marně vyhání podzimní lezavo. Hašek stále ještě píše pro přátele veršovánky, pro místní ochotníky skandalistní hru, ale uprostřed bezesné noci mívá jeho tvář výraz vyděšeného dítěte, jak si všimne jeho žena Šura, která se o umírajícího alkoholika stará…

Audiokniha Darda, kterou napsaly Irena Dousková a Barbora Hrzánová. Helenka Součková, hrdinka románů Ireny Douskové Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák, dospěla, je herečkou v pražském divadle, hraje v populárních seriálech, má dvě děti, několik věrných kamarádů, vzpomínky na otce pohřbeného v Izraeli a neztratila smysl pro humor...

Audiokniha Hrdý Budžes, kterou napsala Irena Dousková. Vyprávěné desetileté holčičky Helenky, prožívající své dětství na počátku sedmdesátých let na malém městě. Počátky normalizace považuje děvčátko za samozřejmou součást svého života. Popis dobových událostí slovníkem a očima dítěte je současně humorný i přesný v zachycení atmosféry minulých let. Dětské starosti a radosti školačky jsou prokládány směšnými i tragickými problémy dospělých z rodinného a přátelského okruhu děvčátka.

Audiokniha Oněgin byl Rusák, kterou napsali Irena Dousková a Vladimír Merta. Je rok 1982, Helenka Součková, hrdinka románu Hrdý Budžes, přesídlila z Ničína do Prahy, povyrostla a začala navštěvovat gymnázium Nad štolou. Její další osudy zveřejnila autorka Irena Dousková v knize nazvané Oněgin byl Rusák.

Po bestselerech Hrdý Budžes (jenž se proslavil také jako činohra s vynikající Barborou Hrzánovou v hlavní roli) a Oněgin byl Rusák (v divadelní režii Jana Borny) přichází závěrečná část autorčiny volné trilogie Darda. Čas železnou oponou trhnul, takž e žákyni a v téže h(n)usákovské realitě dospívající gymnazistku Helenu potkáváme nyní jako vdanou ženu, matku dvou dětí. Ačkoli se dobové kulisy proměnily, na lepší svět to kupodivu zase nevypadá. Namísto krize normalizace je tu krize středního věku. A když už krize, tak pořádná. Přichází totiž jedna darda za druhou. Tento tragikomický příběh se tentokrát odehrává v našem čase. Ani Dardě neschází zdánlivá lehkost vyprávění a autorčin slovní i situační humor. Nicméně v tomto případě víc než kdy j indy platí, že při tom smíchu v ranách štípe sůl.