Michal Konečný

Vítejte na Karlštejně! Připomeňte si odkaz Karla IV., prozkoumejte Kapli sv. Kříže i svého času kontroverzní novogotickou přestavbu, která hradu vtiskla jeho dnešní tvář. Objevte nejkrásnější hrady a zámky v nové, detailně zpracované edici z redakce 100+1 historie. Knihy v pevné vazbě na křídovém papíru přinášejí bohatý obsah plný barevných fotografií, ilustrací i detailních průřezů sídly. Nechybí poutavé zajímavosti z historie, pověsti, pohled do interiérů ani příběhy rodů, které obývaly tato místa. Ideální inspirace na výlet i krásný dárek, ke kterému se budete rádi vracet. A pokud se na hrad nebo zámek chystáte, nabídnou tipy, co při návštěvě rozhodně nevynechat i jak zaujmout děti. Kompletní průvodce Proč vyrazit právě na Karlštejn. Který prohlídkový okruh zvolit, co dalšího neminout a jak zabavit děti? Dědictví Karla IV. Mnozí královští majitelé velkolepost hradu nikdy nespatřili. Měl Karlštejn skutečně rád jen Otec vlasti? Kaple svatého Kříže Pozemský odraz Nebeského Jeruzaléma a zároveň nejdůležitější pokladnice říše. Romantická přestavba Dnešní podoba je výsledkem úprav z 19. století ve stylu módní neogotiky.

O tom, že podobu a dějiny Brna tvořili společně celá staletí Němci, Češi a Židé, je možné se dočíst téměř v každé knize o městě. Skoro každý proto ví, že židovští podnikatelé stáli u největší slávy moravského Manchesteru, celý svět zná věhlasnou vilu Tugendhat a mnozí alespoň tuší, jak tragicky staleté soužití skončilo. Celé dějiny kvetoucí židovské komunity v Brně ale příliš známé nejsou. Kniha Třináct snů o svobodě se snaží tento dluh alespoň částečně napravit. Prostřednictvím třinácti osudů, svázaných s měsíci židovského kalendáře, je možné nahlédnout do života osobností, které tvořily dějiny židovského Brna od poloviny 18. století do poloviny 20. století. Byl mezi nimi samozvaný Mesiáš Jakob Frank, vášnivý milovník svobody Mojses Dobruschka, rabín Baruch Jakob Placzek, lékař Richard Werner, spisovatel Ernst Weiss, komik Fritz Grünbaum, aktivistka Nora Lustigová, neblaze proslulý politik Otto Šling či poválečný rabín Richard Feder, pověstný svou odvahou, moudrostí a laskavostí. Díky nim se město zařadilo po bok významných evropských center průmyslu, kultury, umění a vědy. Životy těchto mužů a žen milujících svobodu nejlépe dokládají, jak obrovské výhody má město, ve kterém spolu žije několik kultur a náboženství. Pohnutému 20. století navzdory by se na žádný z těchto příběhů nemělo zapomenout, protože každý významně přispěl k tomu, že se Brno a jeho obyvatelky a obyvatelé posunuli do doby moderní se vším dobrým i špatným, co přinesla.

V pořadí pátý bedekr provede čtenáře po Brně v časech reálného socialismu... Období normalizace, která v Československu nastoupila po srpnu 1968 a okupaci země vojsky Varšavské smlouvy, představuje důležité, ale zároveň nejednoznačné a kontroverzní období moderních dějin. Léta husákovského bezčasí se výrazně projevila také v Brně, avšak ucelená publikace seznamující čtenáře s tím, jak město a jeho obyvatelé toto období prožívali, dosud chyběla. Vstřícné a čtivě napsané texty, postihující sedmdesát konkrétních míst, doprovází stejně jako v předchozích průvodcích velké množství dobových fotografií, z nichž většina dosud nebyla publikována. Na příkladech historických událostí autoři provedou čtenáře po známých i zapomenutých místech, stejně jako po nejpodstatnějších fenoménech reálněsocialistického Brna. Jednotlivá hesla představí struktury politické moci, každodennost, významné osobnosti, formy protirežimního odporu, změny ve veřejném prostoru i otázky rozvoje a vývoje města. V neděli 28. června 1970 se v Mariánském údolí […] konala „celokrajská Slavnost míru a družby“. Pouhé dva roky po příchodu okupantů přišlo oslavit přátelství se Sovětským svazem na 45 000 lidí.

Kniha Kresby. Mistrovská díla ze sbírek Národního památkového ústavu je katalog významné části sbírek českých, moravských a slezských hradů a zámků, která zahrnuje architektonické plány, skici, akvarely, návrhy a kresby. Katalog, navazující na knihu Obrazy. Mistrovská díla ze sbírek Národního památkového ústavu je důležitý zejména proto, že většina představených děl není návštěvníkům památek běžně zpřístupněná a mnohé z nich se tak k veřejnosti dostávají poprvé. Publikace je tvořená rozsáhlou úvodní studií, vysvětlující význam kreseb v umění a jejich vztah ke sběratelství středoevropské aristokracie, na kterou navazuje výběrový katalog s odbornými hesly, obsahující více než šedesát nejpozoruhodnějších a umělecky nejvýznamnějších kreseb. Patří mezi ně například díla Tommasa Lauretiho, Giovanni Battisty Naldiniho, Pietra Stevense, Antonia Beduzziho, Johanna Adama Delsenbacha, Cornelise Troosta, Johanna Eliase Ridingera, Francesca Casanovy, Jakoba Matthiase Schmutzera či Moritze von Schwinda. Kniha je doplněna kvalitními fotografiemi, nejlépe dokládajícími mimořádný význam představovaných uměleckých děl pro památkový fond naší země.

16 povídek na motivy „černé kroniky“ brněnského Cejlu, zvaného Bronx Myšlenka udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století není moje. Svěřil mi ji v pivním baru Na Stojáka historik Michal Konečný. Já mám akorát v Bronxu už víc než deset let své pracovní studio a vydávám knížky.

Pražské jaro v Brně a okupační jednotky přistávající na letišti v Tuřanech. Brno okupované z pera dvojice historiků Alexandra Brummera a Michala Konečného navazuje na předchozí tři úspěšné historické průvodce jihomoravskou metropolí: Brno nacistické (1939-1945), Brno stalinistické (1948-1953) a Brno účtující (1945-1946). U příležitosti padesátého výročí srpnové okupace připomene místa a fenomény spojené s demokratizačním procesem, příchodem a pobytem sovětských vojáků a v neposlední řadě i s plíživým nástupem normalizace. Čtenáře tak zavede například do míst, kde v srpnu 1968 a 1969 umírali nevinní lidé, kde se na protest proti celospolečenské rezignaci demonstrovalo nebo kde se rozhodovalo o dalším směřování města. Graficky atraktivním způsobem zpracovaná publikace obsahuje přehlednou mapu a také řadu dobových fotografií z pohnutých let 1968-1969.