Petr Šabach

Petr Šabach (*1951) absolvoval filosofickou fakultu University Karlovy v Praze. Byl zaměstnán jako technický redaktor, metodik, noční hlídač, inventurník, odborný referent. V současné době se věnuje pouze literární tvorbě a díky svému laskavému humoru patří mezi nejčtenější české autory. Ve svých povídkách a novelách navazuje na hrabalovskou tradici. Je autorem knih Jak potopit Austrálii (1986), Šakalí léta (1993), Hovno hoří (1994), Zvláštní problém Františka S. (1996), Putování mořského koně (1998), Babičky (1998), Opilé banány (2001). Jeho knihy se staly náměty divácky úspěšných filmů Šakalí léta a Pelíšky.

Děj knihy se odehrává v Kozlodějích, ve smyšlené vesničce, v jakýchsi Zvonokosech dnešních Čech, kde na sebe u studánky se zázračnou vodou narazí šestnáctiletý rozervanec a literát Martin Luter a doktor, fyzikus, tanečník a šaman v jedné osobě – indián Ramon. Náhodné setkání přeroste v přátelství na celé léto, na to léto, kdy se v Kozlodějích stalo tolik věcí, že nad tím všem zůstal rozum stát. V knížce vystupuje celá řada postav a postaviček a kromě kozlodějských občanů se v ní můžete potkat i s Karkulkou, gangstery všeho druhu a jedním nefalšovaným hrabětem na koni.

Knížka povídek poprvé vyšla v roce 1986 jako autorova prvotina a později v rámci souboru Šakalí léta. Vychází znovu v původním uspořádání a v nové grafické úpravě.

Nové vydáná novely Petra Šabacha, v níž se autor opět vrací do vzpomínek svých a svých přátel. Tři šestnáctiletí kamarádi se seznamují se světem dospělých, hospodami i prvními láskami a v šedivém světě osmdesátých let se snaží najít svůj svět barevný. Rozhodnou se odjet k moři, které je pro ně snovou představou o tom, jak opustit "fádní blbákov" přitroublých písní režimních autorů, nedostatku toaletního papíru a pomníků "význačných" soudruhů. Cesta kradeným stařičkým populárem však končí happyendem docela jiným, než bychom předpokládali.

Povídkový soubor, který volně spojuje hudební tematika, představuje jakési panoptikum všech těch „místních Elvisů“ a bigbeatových skupin, jež skončily dřív, než se stačily dohodnout na jménu, jakož i celou řadu svérázných outsiderů, kteří už po mnoho hudebních generací sní svůj mlhavý sen o slávě. Autor nás zavádí nejen do svých rodných Dejvic a na blízkou Hanspaulku, ale i do Smetanovy Litomyšle anebo do jedné zcela zapadlé pohraniční vísky. Titul knihy odkazuje na nejslavnější český hit všech dob - slavnou polku Jaromíra Vejvody.

Nové vydání novely jednoho z nejznámějších současných českých prozaiků, která líčí trampoty "muže v domácnosti", jenž je okolnostmi donucen starat se o svého malého synka.

V novele Máslem dolů se Petr Šabach tentokrát zamýšlí nad otázkou, proč vás nějaké vlezlé okolnosti stále nutí měnit plány a odkládat odpočinek, který byste tolik potřebovali, na dobu neurčitou. Váš krajíc chleba s máslem se opět dává do pohybu a nezadržitelně se řítí k zemi. Můžete nějak ovlivnit, aby jako tolikrát předtím nedopadl namazanou stranou dolů? Dva staří přátelé se o to v poslední Šabachově novele přece jenom pokusí…

Souborem adaptovaných textů Petra Šabacha se edice Adaptovaná česká próza orientuje na současnou českou prózu. Vybraných deset povídek vychází z knih Hovno hoří, Šakalí léta, Babičky a Čtyři muži na vodě. V textech, které spojuje humorný styl vyprávění, se objevují témata jako rodinný život, mezilidské vztahy, odlišnost pohledu na svět mužů a žen. Petr Šabach (1951) patří v současnosti mezi nejčtenější české autory a jeho prózy se staly námětem několika divácky úspěšných filmů, například Šakalí léta, Pelíšky nebo Pupendo. Každá povídka v souboru je graficky rozdělena na dvě nebo více částí. Vždy před četbou následující části může čtenář odpovídat na otázky, které jsou mezi jednotlivé části vloženy, a předvídat, jak asi bude příběh pokračovat. Otázky mají inspirovat k vyjádření vlastních myšlenek k chápání textu, případně vést ke konverzaci při práci ve skupinách. Otázky je však možné také přeskočit a texty číst jako celek. – Soubor doprovázejí gramaticko-lexikální cvičení ke každému textu, česko-anglicko-německo-ruský slovníček a klíč ke cvičením. Součástí svazku je i audio CD s kompletní nahrávkou knihy. Kniha je určena pro úroveň B1 , tedy pro středně a více pokročilé studenty.

Zatímco babička Marie vítá sovětské okupanty borščem, druhá babička Irena zvrací při pohledu na Leninovy fotografie, které vnuk Matěj musí před každou její návštěvou vystříhat z novin. Matějovo rodinné zázemí nemůže být rozpornější. Jeho babičky představují protipóly české povahy a zkušenosti, a přesto mezi jejich rodinami panuje zvláštní porozumění. A to navzdory tomu, že babička Irena nadává na komunisty vybroušenou francouzštinou, strýc Míla pěstuje rajčata ve tvaru pěticípé hvězdy a poté, co Matěj vstoupí do Pionýra, mu teta Daniela poradí, aby tuto organizaci rozložil zevnitř. Tahle konstelace určuje Matějův život a dospívání v komunistickém Československu, ze kterého se mu podaří na čas vycestovat i za železnou oponu, kde poznává i odvrácenou tvář svobody. Šabachovy Babičky jsou rodinnou kronikou, ve které se socialismus a světlé zítřky nahlížejí od jídelního stolu a vzápětí troskotají ve směšných osudech jejích bezmocných hrdinů.

Frajeři z knihy Opilé banány jsou zpátky, po dvaceti letech se znovu sešli v plné polní a jako by se za ty roky nic nezměnilo. Právníka Honzu Břečku dovedli k oltáři opilého, Víťovi s sebou na výlet musí vzít aspoň nafukovací pannu a Jirka Ptáčník hraje ve filmech, kde mu nejlíp ze všeho jdou mrtvoly. A Petr nějak nevědomky sešel na cestu vyšlapanou alkoholickým otčímem Béďou. Touhu někam pláchnout má tohle mužstvo pořád stejnou. Tentokrát to ale vezmou po vodě. Jejich vtipné a trapné eskapády plynou příběhem stejně jako gumový člun naložený namísto posádky basou piv. Kafe se tam pije jedině ovoněný rumem a čeká se, až všechno uschne a kocovina vyprchá. A i když člověka pozře jez, cestou po proudu poztrácí parťáky, nebo když se kvůli rybičkou prodloužený čáře života nedozví datum svý smrti, není důvod k panice. Občas se totiž může mimo ocitnout každej z nás a zkrátka nikdo nikdy neví.

Tři frajeři, co žijou naplno a pivo pijou na ex, i když je jim teprve šestnáct. Svět je pro ně jevištěm, na který je potřeba vtrhnout a ukrást si představení pro sebe. Když už je jim v pražským rybníčku těsno, rozhodnou se vydat k moři. Stačí vzít rodičům auto, mačkat všechny páčky u volantu a cestou jemně nabrat poldu na kapotu a zadara ho svézt tam, kam nechtěl. O zábavu se stará hlavně Honza Břečka, kterej umí nasadit výraz vzorně vychovanýho chlapce, aby proti sobě vzápětí poštval celou vesnickou zábavu, hluchoněmej Víťa, na kterýho musíte bliknout, protože zvonek neslyší a je věčně zaneprázdněnej samohanou, a taky otčím Bedřich, kterej pije potmě, aby neviděl, kolik chlastu mu zbývá na dně. Opilé banány připomínají jízdu ukradeným Populárem, kterému nefungují brzdy. Chvíli se tu řinčí smíchy, ale taky trne strachy z toho, kde tenhle sen o cestě z komunistickýho Československa k moři skončí. Novela je předobrazem filmu Pupendo.

Arnošt a Evžen. Knihovník, který rovná knihy ke stropu, aniž by svůj antikvariát kdy otevřel, a konspirátor v americké vojenské bundě, který vidí záškodníka za každým rohem. Dva šedesátníci obutí v zámeckých pantoflích, které je pasují do role nejlepších přátel. Nejvíc času tráví v hospodě Ticho, kde štamgastů nápadně ubývá. Buď si kupují podezřele levné pivo v supermarketech, nebo už zaklepali bačkorama. Máslem dolů je příběh dvou chlapíků, kteří sice možná mají to nejlepší za sebou, ale život si užívají dál po svém. Vyprávění o životě, ve kterém je člověk zároveň starostlivým dědou, otcem, synem a kamarádem. O štamgastech z Ticha, kterým je dohromady nějakých šest set let, ale pořád se zdraví herdama do zad, titulujou se "vole" a posté se smějí stejnému vtipu, protože takhle to má mezi přátelama bejt. Je jim totiž jasný, že život má smysl pro černej humor.

Výbor toho nejlepšího z díla Petra Šabacha doplněný dosud nepublikovanými povídkami připravili spisovatelé Emil Hakl a Václav Kahuda, předmluvu napsal autorův přítel Zdeněk Svěrák. Literární svět Petra Šabacha je královstvím, ve kterém namísto trůnu stojí hospodská židle, okolo stolu sedí štamgasti a rytířský řád se udílí za dobrý příběh. Na život se tu dívá skrz půllitr s pivem, aby získal patřičně komické rysy a nostalgickou náladu, a pije se svižně, aby nespadla pěna. Autorský styl Petra Šabacha představuje nejzákladnější formu, na níž stojí literatura - poutavě odvyprávěnou a vypointovanou historku, kterou ovládl osobitým stylem, s autenticitou a nadsázkou. Šabach se tak posadil k jednomu stolu s Jaroslavem Haškem a Bohumilem Hrabalem. Napsal desítky povídek a románů, z nichž některé byly zpracovány filmově a staly se obecně sdílenou výpovědí o konci normalizace a náhle svobodných devadesátých letech. Když jsem Šabacha poprvé dočetl, přihodilo se mi něco, co mě do té doby nepotkalo. Jeho řeč mi byla tak blízká, jako bychom se dávno znali. Autor sázel do řádků slova tak přesná, že jsem je nestačil vychutnávat. -- Zdeněk Svěrák

Rothschildova flaška je příběh takřka detektivní, napsaný autorovým nezaměnitelným a vyzrálým stylem. Příběh ze současnosti a o současnosti zavede čtenáře do Anglie, do jedné velké londýnské herny. Najde pozoruhodný proutkař ztracenou dívku a poradí si s výherními automaty? A co všechno je možné s pomocí obyčejné pružiny na posilování svalů?

Knížka povídek úspěšného autora obsahuje šest nejlepších textů, který vyšly v souborech Nakladatelství Listen (Miluj mě víc, Schůzky s erotikou, Tenkrát za totáče…) a čtyři nové. Zatímco starší povídky texty vynikají typicky šabachovským humorem a porozuměním pro city i vidění světa dospívajících, texty nové mají vážnější charakter a jejich hrdiny jsou dospělí.

Další vydání populární knížky, v níž autor s neodolatelným humorem a nadhledem vykresluje rozdíly mezi mužským a ženským nazíráním na svět.