Josef Moník

Audiokniha Už teď mi chybíš, kterou napsali Petra Dvořáková, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Viktorie Hanišová, Anna Bolavá, Petra Klabouchová, Kateřina Surmanová, Kateřina Rudčenková, Sára Zeithammerová, Josef Moník, Stanislav Beran, Lidmila Kábrtová a Iva Fexová. Kdo vám kdy v životě nejvíc chyběl? Třináct renomovaných autorek a autorů napsalo povídky o tom, jak bolestně nám může chybět ten, koho jsme velmi milovali, ale pak ho vlivem osudových okolností ztratili, ať to byl manžel, milenec, učitel či rodič, a s jakou intenzitou ho budeme postrádat, ať jsme s ním strávili jen pár večerů, anebo celý život.

Audiokniha O lidech a psech je sbírka povídek českých autorů, jako Petr Šabach, Petra Soukupová, Josef Moník, Kateřina Tučková, Marek Epstein, Irena Hejdová, Viola Fischerová, Magdaléna Stárková. Pes je prý nejlepší přítel člověka. Jak lidé u psů, tak také psi u lidí hledají to, co jim někdy nemůže poskytnout jejich vlastní druh – společnost, útěchu v samotě, ochranu či přátelství, porozumění beze slov. Lidé na svých psích kamarádech oceňují jejich věrnost, oddanost, důvěru a možná v nich vidí a obdivují tak trochu sami sebe.

Audiokniha Útěky někam jinam, je povídková antalogie, do které přispěli Alena Mornštajnová, Petra Dvořáková, Michaela Klevisová, Jaroslav Rudiš, Viktorie Hanišová, Kateřina Rudčenková, Josef Moník, Lidmila Kábrtová, Zdeněk Grmolec, Sára Zeithammerová. Helena kdysi utekla na samotu do lesů a dnes se vrací do města, kam tvrdila, že už nikdy nevkročí, a i Petra odešla na venkov za novým životem. Co bude muset dokázat Pavla, aby ji sousedé ve vesnici konečně přijali?

Helena kdysi utekla na samotu do lesů a dnes se vrací do města, kam tvrdila, že už nikdy nevkročí, a i Petra odešla na venkov za novým životem. Co bude muset dokázat Pavla, aby ji sousedé ve vesnici konečně přijali? Sen o útulné obci, kde lidé žijí v souladu s krajinou a zvířaty, někdy přináší bolestný náraz do reality. I dům na samotě může být pro jednoho romantické útočiště, pro druhého tíživou vzpomínkou a břemenem. A před jakou ostudou utíká umělec Pecháček ze vsi zpátky do města? Jedenáct populárních autorek a autorů ve svých povídkách vypráví o hledání domova na vesnici i ve městě, o útěcích za sny a ideály či úniky před vlastními stíny a životními přehmaty – zkrátka o obtížné cestě za lepším životem, ať už jej hledají městští hrdinové na idealizovaném venkově, nebo vesničtí obyvatelé v anonymitě velkoměst.

Žolík, Pluto, Timur, Lišák, Aramiska, Saracen… to jsou hlavní hrdinové povídek od renomovaných českých autorů, v nichž hraje hlavní roli vztah člověka a psa. Vlídný, dojemný, osudový, nenahraditelný, ale někdy složitý, zpočátku i nedůvěřivý... Pes je prý nejlepší přítel člověka. Jak lidé u psů, tak také psi u lidí hledají to, co jim někdy nemůže poskytnout jejich vlastní druh – společnost, útěchu v samotě, ochranu či přátelství, porozumění beze slov. Lidé na svých psích kamarádech obdivují jejich věrnost, oddanost, důvěru a možná v nich vidí a obdivují tak trochu sami sebe. Někteří lidé tvrdí, že s tím svým si rozumějí víc než s vlastními příbuznými. A když umře pes, je to, jako když odejde člen rodiny.

Honza miluje Aničku, Anička chce Tondu, Augustinu okouzlil číšník Vladimír. Pro Dana je středobodem života Blanka. Nalezený kufřík s penězi odhalí pravdu o lásce mezi Davidem a Dominikou a skialpinistický výlet do slovenských hor prověří vztah mezi Rejko a jejím mužem. Malířka Viola svého milence používá jako model ke skicování… Jiné ženě zas po mrtvém nevěrném manželovi zůstal jen tukan v kleci. A jak se vlastně babička seznámila s dědečkem, jehož v rodině nikdy nikdo neviděl? Deset známých autorek a autorů napsalo povídky na nevyčerpatelné téma milostných vztahů a zastihuje své hrdiny v různých stadiích lásky, od nejistých prvních krůčků a seznamování přes milenecká vzplanutí, zásnuby, zápasy o vztah až po kouzlo i úskalí trvalých vztahů. Zachytili čas před láskou, v jejím průběhu i po jejím konci a ukazují nám, jak nekonečně se vleče čas bez milované bytosti, ať je to manžel, přítelkyně, spolužák nebo exotický pták.

Čtenáři slavného románu Andělin popel se ve volném pokračování dozví, jak to s tím popelem vlastně bylo. Autor, toužící zbavit se všech bolestí irského Limericku, plného chudoby, nemocí i rodinných tragédií, odchází v devatenácti letech do Ameriky. Věří, že v zemi, kde se narodil, se mu podaří uskutečnit své představy o lepším životě. Na Manhattanu se však potýká s novými problémy, rozpolcen mezi touhou po vzdělání a nezbytností se uživit. Slouží v armádě, pracuje v přístavních docích, přitom studuje a snaží se posílat domů matce peníze. Uzdraví se mu oči i chrup, nabývá jistoty, plní se mu erotické sny. Získává srdce pravé americké blondýny a zakládá rodinu v protestantském prostředí. Stává se středoškolským profesorem, ale společenský vzestup si vybírá svou daň. Autobiografický příběh nositele Pulitzerovy ceny je napsán s velkým citem a osobitým humorem.

Joyce, Kerouac, Breugel starší, ale také Šabach v obdivných, vřelých, ale také kritických a ironických úvahách a s ilustracemi Františka Štorma. Objevitelské putování světem literatury, vyznání naplněná směsí obdivu a vřelosti a zároveň neúprosných kritických či ironických postřehů. Začíná freudovskou úvahou o skutečném předobrazu proslulého díla Boženy Němcové, jímž mohla být matka prarodičky Marie Magdaleny Novotné-Čudové, tedy prababička. Teprve po tomto apokryfu přichází na scénu věhlasný Dubliňan a následují Jack Kerouac, Robert Lowell, Pieter Breugel starší a Carlo Gesualdo. Galerii slavných odlehčují tři povídky inspirované současným kapitalistickým Českem a dva příběhy z pražských čtvrtí na sever od Hradčan, z Bubenče, Dejvic a Hanspaulky. A ještě dál, v Lysolajích, byl domovem Moníkův blízký přítel, jemuž je věnováno zcela osobní závěrečné Loučení se Šabachem. Knihu doprovodil ilustracemi František Štorm.

Opulentní burleska nás zavede zpět do času povodní, gründerského kapitalismu s českou tváří či komunity bývalých disidentů-čerpačů, zcela beztvárné. Podíváme se též do Ameriky a zažijeme spoustu úchvatných dobrodružství.

Jedenáct povídek Josefa Moníka o nejstarším řemesle je propojeno společnou vazbou, avšak variace na dané téma jsou pokaždé jiné. Prostituce je za peníze, leč může mít svébytnou estetiku. Je zde melancholie a zklamání ze sametu i rezignované uspokojení, že se vlastně neděje nic tak hrozného a máme se dobře, přestože nelze mít všechno. Že dýcháme stále stejný vzduch a některé rysy lidského založení jsou neměnné; že hledáme opravdovou lásku. Že v každém lágru platí nějaké desatero a jeho zákazy budou vždy porušovány. Že život je kurva, ale lepší na trhu není. Moník poznal osazenstvo pětihvězdičkových hotelů, bagážisty a taxikáře, kultivované intelektuálky i uličnice, zklamané, byť úspěšné emigranty a cizince na záletech, tlumočil nové elitě. Vše zúročil veselým perem v mozaice příběhů, s pointou a rozmarným slovníkem. Josef Moník (1952) vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze a pracoval jako nakladatelský právník. Absolvoval postgraduální kurz „Estetika a literární kritika“ na Filozofické fakultě se závěrečnou prací Občan Orson Welles. Od začátku osmdesátých let přispíval do samizdatového časopisu Lázeňský host, po listopadu do různých periodik a povídkových souborů. V roce 1989 zvítězil s básní A Kerouac’s Grave v literární soutěži Harvardovy univerzity Contest in Poetry. V roce 2010 obdržel stipendium Literaturhausu Hamburk. Překládá z němčiny (Libuše Moníková, Mark Divo, Oliver Zybok) a z angličtiny (Vladimir Nabokov, Christopher Coe, Frank McCourt, Annie Proulx). Samostatně vydal tři prózy: Neser bohy (2004), Psi bez rodokmenu (2008) a Schweik It Easy (2011, nominace na Magnesii Literu). Od převratu je tlumočníkem na volné noze, má dvě děti a žije v Praze.

O Vánocích se říká, že jsou to svátky klidu a řekněme tichého a neokázalého štěstí. Možná je někteří lidé prožívají právě takhle. Autoři dalšího souboru edice Česká povídka to většinou vidí jinak, ale dějí se i zázraky. A věci, které by člověk nečekal.

O Vánocích se říká, že jsou to svátky klidu a řekněme tichého a neokázalého štěstí. Možná je někteří lidé prožívají právě takhle. Autoři dalšího souboru edice Česká povídka to většinou vidí jinak, ale dějí se i zázraky. A věci, které by člověk nečekal.

Třetí Moníkova próza zachycuje paradoxní a kotrmelcovité české dějiny druhé poloviny 20. století s ironickým nadhledem, barvitě a s použitím hravého, drsného i poetického jazyka. František/Franz, syn českého otce, který se dal k Němcům, musel narukov at do wehrmachtu, ale měl štěstí a skončil v americkém zajetí, se vrací do Karlových Varů především za svou gymnaziální láskou, Němkou, která se mezitím provdala za českého budovatele pohraničí, aby se tak vyhnula odsunu. V závěrečné části příběhu se hlavní postavou stává její syn Martin a dějištěm příběhu Praha, příznačně zachycená očima generace distancující se od režimu životním stylem na hraně mezi konformitou a rebelií.

Tři kamarádi z dělnických Holešovic se zamilují do jednoho děvčete z bohaté vily v Bubenči. Proniknout k vysněné krásce do prostředí české meziválečné honorace je pro kluky od vody nedosažitelným cílem. Ale všichni tři jdou do toho, každý jinak a každý na vlastní pěst... Příběh o cestě “hrdinů bez rodokmenu“ do velkého světa, za láskou a úspěchem začíná ve dvacátých letech minulého století a končí za heydrichiády. Román nese trochu ironický podtitul „proletářský román“ a zachycuje fascinující éru první republiky, v sociálních a politických souvislostech, s hravou odlehčeností, nadsázkou a s nepřeberným množstvím dobových detailů, na jejichž pozadí se odehraje příběh o lásce a vášni plný zvratů.

Knihu tvoří soubor příběhů, jež od povídkové formy přecházejí k románovému tvaru. Spektrum jejich témat se rozbíhá od nepatetického líčení osudů členů pražského hospodského undergroundu, kteří jsou konfrontování se zkušeností emigrace, a postupně se rozšiřuje až k příběhům problematizujícím či dehonestujícím velká díla i spisovatele naší literární minulosti i současnosti. Moníkovy příběhy jsou vystavěny na tradici živého, barvitého vyprávění, které strhává jak celkovým dějovým spádem, tak i jemnými jazykovými či vypravěčskými hříčkami.