Vladimír Merta

První souborné a autorizované vydání písňových textů Vladimíra Merty (* 1946) přináší na tisíci tiskových stranách zpívanou poezii jedné z nejvýznamnějších osobností českého písničkářství. Svazek shrnuje všechny Mertovy písňové texty od roku 1966 do současnosti: představuje jeho známé i méně známé písně, texty které dosud nebyly zhudebněny i libreto monoopery Ikariana. Mimořádné slovesné dílo představuje osobitého a uznávaného zpívajícího básníka jako jedinečného tvůrce – a navíc poskytuje čtenářům i působivé lyrické svědectví o autorově životě, názorech a občanských postojích v uplynulých téměř padesáti letech.

Monografie pojednává o hudbě ve filmu jevu éterickém, pomíjivém a neuchopitelném slovy. Dnešní technologie filmového záznamu se neustále vyvíjejí, ale všichni tvůrci stále řeší odvěké otázky: Proč znovu a znovu skládat hudbu ke stále unifikovanějším filmům? Mluví režisér a skladatel stejnou řečí? Kde začíná svoboda skladatele a končí služebnost společnému dílu? Jak vnímá film skladatel, režisér filmu nebo divák? Kde se stýká univerzální citlivost s egoismem tvůrčí vášně? Obohacují se navzájem, nebo jen parazitují na dobovém a módním? Autor knihy se k psaní hudby pro dětské animované filmy dostal v dobách, kdy nesměl jako folkový písničkář veřejně vystupovat. Jako zkušený profesionální hudebník umí hrát i na improvizované nástroje a zvládl práci ve studiu. Vlastní povahu práce skladatele hlouběji nahlédl později, když začal přednášet své zkušenosti studentům FAMU, jimž setkání s živým hudebníkem mnohdy výrazně pomohlo při orientaci ve světě tónů. Nejvýznamnější přínos této odborné publikace je v syntéze obecně platných principů a popisu vlastních zkušeností s psaním a nahráváním filmové hudby rukodělně v domácím studiu. Text je prokládán praktickými návody a triky pro nahrávání, názorně ukazující zákulisí muzikantské kuchyně. Připojené komentáře řady filmových profesí a vyznání hudebníků pak doplňují pokus o ucelený pohled na předmět a rozšiřují práci nad rovinu autorovy možná teoreticky omezené, zato ale prožité a stále korigované zkušenosti. Obsah: Jak číst knihy o hudbě? (Múzičnost, muzikalita, amúzie * Mozek, oko a ucho * Mág a magie hudby na úsvitu kulturních dějin * Historické pozadí a jeho stylizace * Orgiastické rituály, erós a moc * Moc hudby na pozadí doby * Melodie a atonalita * Proměny hudební stavby * Melodie řeči a vypravěč * Animace, móda, trh a média * Demokracie hudby a etika * Politizace hudby, etika a zneužití hudby mocí * Klišé a alternativa * Skladatel a spektákl * Kulturní imperialismus globálního popu * Tanec a rytmické gesto * Hudba a originalita * Fascinace hlasem * Vnímání hudby tělem * Jak posloucháme hudbu ve skutečném životě, jak ve filmu? * Absolutní svoboda hudby a generační tabu * Pravdivost a pravděpodobnost hudebního dramatu * Muzikantský slabikář) * Múzické aspekty filmové řeči (Vzdělání, nebo intuice? * Symbióza hudby a filmu * Kořeny hudby pohledem filmaře * Skrytá hudba obrazů jak slyšet viděné? * Obraznost a hudba * Hudba a vizualita * Melodie jako příběh * Sny a realita * Herec, loutka a gesto * Jak slyšet sama sebe? * Hudební představa * Umění neříct vše * Velký příběh víry * Hudebnost příběhu * Umění naslouchat * Konvence a komerce * Skladatel jako demiurg stylu * Mýtus a skutečnost * Hudební drama * Funkce scénické hudby * Hudební smog v animovaném filmu * Proměny vnímání zvuku v prostoru příběhu * Hudebník a scénář * Role vypravěče * Vjem, počitek a prožitek * Diktatura paní Módy) * Psychologie smyslu, překonávání hranic (Synkretické vnímání * Nástrojové barvy * Překonávání hranic) * Skladatel v továrně na umění (Racionální vyprávění, nadsázka a klam * Sound canvas organizace zvukového materiálu * Vizuální inspirace a hudební příběh * Filmový čas a temporytmus) * Hudba a divák (Hranice symfonického kýče * Krása není líbivá * Dotvoření nahrávky * Eklektik a originál * Technologie a stylové roviny filmu * Styly animace a kompozice * Kouzlo hudebního motivu * Mezižánry a mobilita animace * Fiktivní realita a skutečnost * Herec a animátor * Scénická hudba a žánr * Dětská hudba nebo hudba zdětinštělých skladatelů? * Polopravdy a klišé * Stisk doby * Amatér ve studiu * Skladatel-interpret v domácím studiu * Vzorce prostorového vnímání * Setrvalost práce a vrtkavost úspěchu * Pravda fikce a klam realismu* Recyklace historických záznamů * Gender a krása)* Myšlení nástrojem (Povaha hudebníka inspirace a náhoda * Konvence a inovace * Krást či nekrást? * Triky z domácího studia * Charaktery postav a nástrojů * Instrumentace charakterů * Věčný začátek * Skladatel, nebo filmař? * Charisma př

Rozsáhlý román známého písničkáře je svým obsahem, stylem i celkovým vyzněním dílem v současné české próze zcela ojedinělým. Vpravdě postmoderní próza, pracující s nesčetnými citáty, aluzemi, persiflážemi a pastišemi, je zdrcujícím šklebem nad českou dobou předlistopadovou, těsně polistopadovou i současnou. Stejně jako Jaroslav Hašek ve svém Švejkovi, i Vladimír Merta ve svém Popelnicovém románu zcela rezignuje na psychologii a realistický popis postav. Ty jsou mu - stejně jako Haškovi - pouhými figurínami ve hře, jejímž smyslem je ukázat to, co je nesmyslné, trapné, směšné - a přitom hrůzné. A stejně jako u Haška, i zde se pracuje s repeticemi, nekonečnými plky, s lidským žvaněním. Hlavními Mertovými vyprávěcími prostředky jsou humor, vtip, nadsázka, ironie a sarkasmus. I v tom je legitimním dědicem Haškovým. Popelnicový román není kniha na jedno přečtení. Je to prozaický vulkán, který hrozí zavalit čtenáře lávou přesně mířené legrace, z níž mrazí.

Kniha rozhovorů Vladimíra Merty z let 1970–2021 s názvem Písničkářství je stav duše vychází v rámci volné řady jeho spisů jako svazek klíčový, nikoli jen doplňující. Zachycuje Mertovo živé, provokativní a inspirující myšlení v průběhu více než padesáti let, a je tak jeho neustáleným autoportrétem, kronikou doby i studijním materiálem k dějinám české folkové písně, poezie, společnosti i dobových poměrů. Vladimír Merta se ve svých odpovědích nikdy necenzuruje, je upřímný a otevřený. Autostylizace a patos mu vždy byly cizí. Dva rozsáhlé rejstříky ukazují, že je zde o čem a o kom číst, rozhodně nejde jen o povídání o obecných věcech. Merta si někdy protiřečí, někdy je zcela přesný, jindy v danou chvíli jen přibližný – přesně tak, jak se to v tvořivém myšlení ve stavu zrodu má dít. V rámci žánru knih sebraných rozhovorů významných osobností populární hudby, u nás zatím ne příliš častém (výjimkou jsou Rozhovory Karla Kryla), ve světě ovšem zcela běžném, jde o jeden z nejživějších a čtenářsky nejatraktivnějších svazků. OBSAH: Rozhovory 1970 / Na co myslí písničkář * Rozhovory 1978 / Nápady (a písničky) Vladimíra Merty * Rozhovory 1979 / S Vladimírem Mertou (převážně) o folku * Rozhovory 1987 / Kam se chodí na nápady * Rozhovory 1989 / O filmu * Mer-ta, Mer-ta, Mert-ta! * První podání * Rozhovory 1990 / Podnikatelé s kytarou * Rozhovor Studentského listu s Vladimírem Mertou * Kdo jsme a co chceme * Hudba menšin má duchovní rozměr * Věčné náběhy Vladimíra Merty * Brnkání na duši * Rozhovory 1991 / Česko-kalifornský hudební bonbónek aneb S Vladimírem Mertou a jeho hosty všeobecně, hlavně ale o americkém blues * Folkaři nejsou jen chrti * Půl dne s Mertou * Vladimír Merta: Dostávám facky zleva zprava * Pozastavení s Vladimírem Mertou * Rozhovory 1992 / Tady a teď * I to, že nevíš, může být vodítkem * Ve dvojím ohni * Desky naslepo: Vladimír Merta * Pocity teď nejsou důležité * Rozhovory 1993 / Na nedostatek témat si nestěžuji * Písničkář v relaxační poloze aneb Čtyři kompakty a rozzlobené dialogy Vladimíra Merty * V jistém smyslu jsem i já pořád začátečník * Šestero řemesel Vladimíra Merty * Magický Pražák Vladimír Merta * Most přes zčubené doby * Narovnat Čechům pružná záda * Na návštěvě u Vladimíra Merty * Rozhovory 1994 / Oznamuje se láskám vašim… * Z očí do očí kecy, kecy, kecy… aneb Na dvě cigára a žádné deci se slovopravcem českého srdce, písničkářem Vladimírem Mertou * Vladimír Merta teprve na koncertě Jihlavských listů pochopil, proč se křesťanství šířilo z jižních zemí na sever tak pomalu * Rozhovory 1995 / Emigrace mohla být řešením, říká v rozhovoru pro časopis Zuzana písničkář Vladimír Merta * Temelín nebude spuštěn * Rozhovory 1996 / Mistr Tambourine Man * Cizí jedy ve vlastní krvi * Důvody nezájmu hledám v sobě, říká písničkář, režisér a architekt Vladimír Merta * Co právě dělá Vladimír Merta * Písničkaření jako záchranná síť aneb O problémech s multitalentem * Rozhovory 1997 / Na Slovensku se dnes nekecá * Podoby cudziny – podoby domova (Irena Brežná – Vladimír Merta) * Důvěrná blízkost sefardských lidovek * Rozhovory 1998 / Vladimír Merta * Dnešní písničkář by měl být spontánní * Písničkář Vladimír Merta nechce podporovat perspektivní hajzlíky * Pesničky Vladimíra Mertu o vnútornej samote (Nebuď nikdy sám) * Zvláštní druh opojení * Kytara je pyskatá služka, říká loutnista Vladimír Merta * Vážím si lidí, kteří si uchovají chladný rozum * Rozhovory 1999 / Vladimír Merta: Já, bezejmenný hříšník * Vladimír Merta a Jana Lewitová zahrají moravské lidové balady * Písnička dokáže uvolnit to dobré v lidech, říká legenda českého folku Vladimír Merta * Lewitovou a Mertu fascinují horňácké písně * Už jen střídmě, gentlemansky * Návrat k baladám * Vladimír Merta a horňácká muzika * Televizní dokument o wrocławských festivalech aneb Jak Vladimíra Mertu před deseti lety na hranicích svlékli a nepustili * Vladimír Merta stříhal v Ostravě * Rozhovory 2000 / Času už nie je veľa, ale starí bluesmani nahrávali aj bez zubov, hovorí pesnič

Audiokniha Hrdý Budžes & Oněgin byl Rusák - obsahuje knihy Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák, jejichž autorkou je Irena Dousková.

Audiokniha Oněgin byl Rusák, kterou napsali Irena Dousková a Vladimír Merta. Je rok 1982, Helenka Součková, hrdinka románu Hrdý Budžes, přesídlila z Ničína do Prahy, povyrostla a začala navštěvovat gymnázium Nad štolou. Její další osudy zveřejnila autorka Irena Dousková v knize nazvané Oněgin byl Rusák.