Pavel Dufek strana 2 z 2

Greta se nikdy nechtěla stát princeznou. Když se však její vztah s Edwardem stane veřejně známým, dostane se jí nevítané pozornosti. Život uprostřed královské rodiny navíc mění jejich vztah i ji samotnou. Uprostřed skandálů a intrik může Greta najít útočiště pouze u koní. Je opravdu ochotná se kvůli lásce vzdát svých vlastních snů?

Greta, coby obyčejná holka, není moc nadšená, když se o jejím vztahu s princem Edwardem dozvědí dotěrní novináři. Vrací se proto do klidného královského hřebčína, kde byla loni na brigádě. Koně jsou to jediné, co ji momentálně při všem tom chaosu s Edwardem a všudypřítomnými novináři drží nad vodou, ale kdo ví, na jak dlouho.

Demokracie a lidská práva se zdají být v západním společenskovědním diskursu i politické praxi těsne propojenými pojmy. Je ovšem jejich blízkost skutečne tak očividná? Ve smyslu této otázky je základním cílem monografie analyzovat význam a důsledky proměn diskursu demokratizace a lidských práv pro současné sociopolitické procesy, a to s přihlédnutím a důrazem na realitu střední Evropy. Kniha nejprve rozebírá metodologické výzvy současného výzkumu demokratizace a lidských práv a vymezuje klíčové termíny spjaté s nedemokratickými režimy a jejich demokratizací, dále rozebírá jejich vývoj „po“ demokratizaci, tedy směřování některých demokratizujících se režimů spíše k režimům hybridním, včetně jejich poměru k dodržování lidských práv. V dalších kapitolách autoři kladou základní otázky po smyslu a definici demokracie, jejích různých formách a koncepcích, podrobně rozebírají lidská práva, proměny jejich zdůvodnění v různých obdobích a různých školách politické filozofie a zaměřují se i na otázku konstitucionalismu a jeho propojení s demokracií a lidskými právy. Druhá část knihy je zaměřena na konkrétnější a praktičtější problémy: vztah voleb a demokratizace, demokratizaci a lidská práva pohledem současných základních teorií mezinárodních vztahů či sekuritizaci lidských práv a demokracie. Poslední kapitola se zaměřuje na otázku, do jaké míry s sebou demokratizace státu střední Evropy přinesla porušování některých lidských práv a jak je posuzovaly ústavní soudy těchto států a Evropský soud pro lidská práva. – Jaká je podstata vztahu mezi demokracií a konceptem lidských práv? – Představuje jakýkoli demokratizační proces zároveň úsilí o nastolení či zlepšení ochrany lidských práv? – Potřebujeme, aby i v dnešních státech reprezentovaných demokratickými režimy byla ochrana lidských práv stejně intenzivní jako v éče nedemokracií? Autorský tým tvoří politologové, právníci a političtí filozofové působící na Masarykově univerzitě v Brně.

Kniha s názvem "Úrovně spravedlnosti: Liberalismus, kosmopolitismus a lidská práva" sleduje dva hlavní cíle: Zaprvé, přiblížit českému čtenáři klíčovou výseč soudobých diskusí o spravedlnosti v nadstátním měřítku, a zadruhé, prostřednictvím kritického výkladu nejvýznamnějších kosmopolitních teorií spravedlnosti ukázat, že umírněnější formy náhledů na globální rozšiřování principů spravedlnosti jsou přesvědčivější. Argumentace je vedena na dvou rovinách: filosofické, která se týká problematiky ospravedlnění principů spravedlnosti, a prakticko-politické, zohledňující reálnou průchodnost souvisejících institucionálních návrhů. Autor dospívá k rezervovanému stanovisku ohledně žádoucnosti a zároveň realizovatelnosti kosmopolitní spravedlnosti v té podobě, v jaké ji navrhují diskutovaní autoři a autorky: Politika by se v jeho pohledu neměla stát funkcí morálky, stejně jako není v silách samotné morálně-filosofické reflexe dospět k definitivním principům nebo normám spravedlnosti. To nicméně neznamená nutný příklon k bezpodmínečně partikularistickému stanovisku, ani pouhé obrácení vztahu mezi politikou a morálkou, ani rezignovaně přitakání statu quo. I v otázce univerzálních pravidel lidského soužití se lze vydat určitou střední cestou, jež je průsečíkem některých v textu diskutovaných argumentačních linií.

Kniha fotografií s popisky od Lance Armstronga, jednoho z nejvlivnějších lidí současnosti. V letech 1999 až 2005 vyhrál sedmkrát v řadě Tour de France, nejslavnější cyklistický závod. Je to tím obdivuhodnější, že předtím překonal rakovinu. Po dalším úspěc

Kniha fotografií s popisky od Lance Armstronga, jednoho z nejvlivnějších lidí současnosti. V letech 1999 až 2005 vyhrál sedmkrát v řadě Tour de France, nejslavnější cyklistický závod. Je to tím obdivuhodnější, že předtím překonal rakovinu. Po dalším úspěc