Otomar Dvořák strana 2 z 3

Po úspěchu publikací Krajinou prvních Přemyslovců a Krajinou Karla IV. přicházejí Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý s osmou společnou knihou, nazvanou Krajinou Albrechta z Valdštejna. Vévoda frýdlantský není výhradně kontroverzní – a už vůbec ne temná – postava naší historie. Jen málokteré české osobnosti se podařilo tak výrazně vstoupit na evropskou scénu a plody jeho záměrů dodnes okrašlují naši půvabnou zemi. Autoři v této knize sledují jeho dramatický život z nečekaného úhlu: navštívili místa, která ho poznamenala nebo která naopak svým přičiněním poznamenal on sám. Otomar se zaměřil na historii měst, hradů a různých oblastí a jejich začlenění do Valdštejnova životopisu, zatímco Pepson propátrával jednotlivá místa s fotoaparátem v ruce a získával zajímavosti z pramenů, od místních kronikářů, muzejníků či jiných osob, aby mohl vyprávění doplnit o další souvislosti a pozoruhodné objekty v okolí. Objevná výprava obdařila autory nesčetným množstvím poznatků a zážitků, z nichž nejzajímavější zpřístupňují čtenářům. Ti se tak mohou těšit nejen na plastický obraz Valdštejnova života a krajiny, ale také na velké množství obrázků a fotografií. Některé jsou unikátní, protože se autorské dvojici podařilo proniknout i na místa, kam je vstup prakticky nemožný.

Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že se pod maskou seriózního, tichého muže skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu, pojatém, jako by ho vyprávěl sám Erben, se ocitneme ve víru bouřlivých událostí devatenáctého století a setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík a jiní), ale poznáme také Erbenův osobní život, zejména vřelý vztah k životní lásce Betynce, jejich předčasně zemřelému synáčkovi a třem dceruškám. Kolébka a hrob jako by byly milníky, mezi nimiž se neustále klikatila Erbenova životní cesta. Na jejím konci však čekala víra a naděje… První vydání románu mělo velký čtenářský ohlas a bylo brzy vyprodáno. V roce 2023 proto přicházíme s druhým, upraveným a rozšířeným počinem, jímž chceme připomenout 170. výročí prvního vydání proslulé Erbenovy Kytice.

Bájné příběhy o počátcích České země, jak je poprvé zachytil na počátku 12. století kronikář Kosmas, jsou historií rodu Přemyslovců, prvních vládců Čech. Pozoruhodný obrázek dostanete, když se podíváte na mapu a vyznačíte si jednotlivá dějiště nejstarších příběhů. Získáte jakýsi nepravidelný ovál, obkružující Prahu do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů, jen s výjimečnými „chapadly“ nataženými ještě dál, třeba až k řece Ohři nebo ke Stadicím. Tato dávná ohniska slávy a moci jsou v dnešní době občas skrytá ve stínu metropole, ve své většině nepatří k turistickým atrakcím, někdy se dokonce schovávají na zanedbané průmyslové periférii hlavního města, kde je objeví jen pozorné oko poučeného poutníka. Tím víc autory vábilo vydat se do této tajemné „krajiny prvních Přemyslovců“. Zatímco Otomar zaujatě kráčel po stopách příběhu mocenského vzestupu prvních knížat a shledával jimi zanechané stopy i mytologické souvislosti, Pepson s fotoaparátem v ruce neúnavně zkoumal další pozoruhodné stavby, památníky a zajímavosti, které se v průběhu věků na oněch místech nakupily. Tyto pohledy ze dvou různých úhlů se navzájem doplňují – a společně vytvářejí plastický obraz. Výjimkou jsou dvě nové kapitoly, díky nimž je toto druhé vydání též vydáním rozšířeným. Vzhledem k Otomarově zaneprázdněnosti v létě 2023 je celé napsal Pepson. V prvním případě zůstal v samotném centru přemyslovské vlády a prozkoumal kostel svatého Jiří a pozdější Svatojiřský klášter na Pražském hradě, onu nezaslouženě opomíjenou „kolébku i hrob“. Ve druhém zamířil do jednoho z „chapadel“: do Lštění, na hradiště nikoli tak „přepevné“, jak je popsal Kosmas, ale ve své době strategicky důležité. Oba autoři pak cítí radost vyvolanou skutečností, že původní vydání z roku 2020 je zcela rozebráno a čtenářský zájem si vyžádal tento nový počin. A věří, že Vám i tato o tři roky mladší publikace pomůže uvidět zdánlivě známá místa v novém světle a všimnout si podrobností, které Vám předtím mohly unikat. Provedou Vás těmito lokalitami, a to slovem, obrázky i fotografiemi: Pražský hrad/Vyšehrad/Malá Strana – Říp/Ctiněves/Ledčice/Černouček/Krabčice/Kostomlaty pod Řípem/Libkovice pod Řípem – Kouřim – Libušín/Smečno – Levý Hradec/Pravý Hradec/Přední Kopanina/Úholičky – Libčice nad Vltavou/Chýnov/Tursko/Kozinec/Holubice – Budeč/Zákolany/Trněný Újezd/Týnec – Stadice/Hliňany – Stochov/Tuchlovice/Honice/Kačice – Tetín – Přistoupim/Tuchoraz/Bylany/Lstiboř – Stará Boleslav – Vrbčany/Klášterní Skalice/Třebovle – Libice nad Cidlinou – Lštění – Zbečno/Běleč – Velíz/Kublov/Karlov/Leontýn – Peruc/Telce/Klobuky – Sázava/Nechyba/Krkavčí skály.

Historie výkonu trestu v Čechách a na Moravě, Známé, neznámé i zaniklé věznice Věznice patří k místům, která nás zvláštním způsobem vzrušují. Romantické osudy loupežníků, svědectví o nevině trpících mučednících či hrdinech odboje, i současné mediálně proslulé případy kriminálních delikventů. To vše se mísí v protikladech a vytváří zcela zvláštního “vězeňského genia loci“. Poznejte staré hrady Špilberk, Hukvaldy, Mírov, kláštery Valdice, Řepy, pevnost Terezín, nebo nově budované věznice Pankrác, Bory. Prožijte příběhy proslulých vězňů (divoký baron Trenk, z čarodějnictví obviněný děkan Lautner, atentátník Princip, loupežník Babinský…).

Zbytky starého hvozdu lemují dávnou hranici mezi Plzeňskem a Pražskem. Vydejme se spolu se spisovatelem Otomarem Dvořákem do kraje jeho předků, do míst, kde Brdy splývají s Křivoklátskou vrchovinou. I tentokrát to bude dobrodružné putování, které začneme hledáním stop po středověkých Rokycanech, vzpomeneme na americké osvoboditele z května 1945 a dramatické příhody na demarkační čáře, naše cesta povede přes Břaskou planinu poznamenanou hornickou tradicí a podél říčky Klabavy až k řece Berounce, poznáme legendární léčitelku z Radnic a projdeme se po hřebeni pověstmi opředeného pohoří Radče, pokocháme se malebným světem dřevěných chaloupek na Zbirožsku, navštívíme největší háj jedovatých tisů v Čechách, poznáme taje zapomenutého provaznického řemesla a podíváme se do železitých lázní v Cerhovicích.