Otomar Dvořák strana 3 z 3

Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že pod maskou seriózního, tichého muže se skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu procházíme spolu s Erbenem bouřlivými událostmi poloviny devatenáctého století, setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík a jiní), ale současně putujeme i baladickou krajinou, nad níž září bledá luna, ve skalách se otvírají poklady, vodník líčí ošemetné sítě a mrtvý milenec klepe na okénko, za kterým se modlí jeho milá… Vřeteno osudu se otáčí a černá sudice Morjana šeptá Erbenovi z temnot: „Propadl jsi smrti! Čím se vykoupíš, aby sis zasloužil život?“

Na cestu za skrytou krásou Čech vás zvou zkušení spisovatelé a cestovatelé Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý. S kamerou a fotoaparátem – a s očima otevřenýma – se vydali do míst, jejichž krása je skrytá doslova (a jen místy vystupující na povrch), jak je tomu v kapitole o zázračných pražských studánkách, nebo upozaděná tím, že jde o oblast, která nepatří mezi obvyklé turistické cíle – a přesto nabízí malebná a zajímavá místa. Zde se jedná třeba o erbenovské Podzvičinsko, jen zdánlivě nezajímavé jižní okolí Mladé Boleslavi… Jindy vám zase ukážou, že zajedeme-li si na výlet do oblíbených Koněpruských jeskyní, odmění nás i okolní krajina, nabízející mnohá tajemství a skryté hrozby… Jakousi výjimkou – ale jen na první pohled – se pak může zdát pozoruhodné město Cheb, kde si dali za cíl proniknout pod jeho všem viditelný půvab. A také do dějin a záhad jinak známého dvojhradí Žebrák – Točník se ponořili hlouběji, než jak je v knižních průvodcích či během prohlídek obvyklé. Vaše nová návštěva těchto míst tak může být obohacena o vědomí dříve netušených souvislostí a faktů. Oba autoři věří, že vás tento soubor tipů zaujme, byť – už s ohledem na rozsah knihy – nemůže aspirovat na obsažení všech krás naší země, které jsou opomíjeny. Berte jej coby pozvání k objevným cestám, jejichž cíle si stanovíte i vy sami. A jako inspiraci k tomu, jak se dívat kolem sebe – a vidět to, co očím spěchajícího turisty zůstává skryto.

Pokud máte rádi příběhy o nebezpečných výpravách do exotických krajin, kde dobrodruhy neohrožují jen záludní domorodci, dravé šelmy a přírodní živly, ale také temná magie a démonické příšery, pak jsou tři čtivé povídky Otomara Dvořáka určeny právě Vám! V první z nich zavítáme v sedmdesátých letech minulého století do jihoamerických Kordiller, do sopečné krajiny u jezera Lakaru, kde se mladý český vědec, pátrající po svém záhadně zmizelém profesorovi, stane rukojmím ve vzájemném boji americké CIA, místní vojenské junty, partyzánů, příslušníků hrdého kmene Mapučů – a především oživlých bytostí z dávných indiánských mýtů. Ve druhém příběhu se vracíme do dob druhé světové války; skupina amerických vojáků, jejichž loď šla ke dnu po japonském náletu, se zachrání na pustém pobřeží polynéského ostrova, aby vzápětí zjistila, že je tady čeká osud mnohem strašnější, než by byla „pouhá“ smrt v boji. Moře totiž nebohé trosečníky vyplavilo poblíž sídla obávaného žraločího božstva! A do třetice se v nedávné minulosti podíváme na jeden z karibských ostrůvků, kde se domorodci snaží kultem vúdú usmířit „boha s tančícími ústy“, aby na ně neházel z nebe mrtvoly.

Autoři znovu vydali do pražských ulic a zákoutí, pod povrch dnešní zástavby i do archivů a představují další skryté skvosty na místech, kde by je často nečekal ani poučený čtenář (vždyť kdo z dnešních milovníků památek ví například to, kde stával krásný zámeček Sakrabonka?). Pravda, některé z nich už naneštěstí najdeme jen pod zemí nebo v dobových pramenech. To ale přece neznamená, že bychom je měli obestřít věčným mlčením. Vždyť jejich krása uchvacovala současníky, paměť věků přežívá v místních názvech, srovnání nynějších a tehdejších areálů je navýsost zajímavé, byť leckdy smutné Zvláštní pozornost autoři věnovali letohrádkům, na něž se v minulé knize prakticky nedostalo. Vylíčí je jako pozoruhodná místa vzestupu a pádu, zaniklé i dochované krásy, ale také milostných příběhů. A třeba dnešní Smíchov, to dnes už utajené město jménem Břeh Panny Marie, jimi byl doslova protkán. Další přebohatou oblastí je okolí Botiče, kde propátráme zajímavosti existujících sídel, ale rovněž si představíme zbořený zámek s rozsáhlým parkem ve čtvrti, v níž o něčem takovém netuší ani místní. Odlehlejší části Prahy, na jejím jihu, jihozápadě, jihovýchodě, východě a severu, nejsou na pozapomenutá panská sídla o nic chudší; budeme se však muset vydat i pod povrch země a hluboko proti proudu času a naše nálezy nebudou vždy šťastné. Nakonec si, stejně jako v předchozím počinu, dopřejeme malý úkrok za hranice Prahy: tentokrát do obce Zdiby, na jejímž území najdeme hned tři zámky. Kniha Utajené hrady a zámky II. je třetím svazkem nové edice Skrytá krása naší země.

Český četník Eda Ševčík v době německé okupace zastřelil odbojáře z výsadkové skupiny. Po válce byl odsouzen jako vlastizrádce, což mělo zničující dopad na jeho rodinu. Provinilcův vnuk však věří, že šlo o záludnou past, do níž byl jeho děda záměrně polapen a morálně zničen. Požádá novináře a známého spisovatele Hofmana, jehož předek sloužil na stejné četnické pátrací stanici v Táboře a s Ševčíkem se přátelil, aby mu pomohl očistit dědovu památku...

Pro malou Žofii si přijede protřelý strýc, aby z ní vychoval dámu a výhodně ji provdal. Netuší, že se do ní zamiluje sám český král! Ale dvorské intriky a výbušná Václavova povaha hrozí udusit počáteční okouzlení. Mladičká královna musí využít vše chen svůj diplomatický um, aby si své postavení i lásku udržela.

Známý novinář, scénárista, autor beletrie i literatury faktu nás ve svém novém románu zavádí do období „pražského jara“ roku 1848, mezi bouřící se studenty, do prostředí univerzit i šlechtických paláců.

Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý Vás ve své šesté společné knize zvou na místa, kde se odehrávaly příběhy prvních Přemyslovců – a kde se rodila česká státnost. Pokud si je vyznačíme na mapě, získáme (až na několik vzdálenějších výjimek) nepravidelný ovál, který obkružuje Prahu do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů. Tato dávná ohniska moci a dějiště historických okamžiků jsou dnes skrytá ve stínu metropole a většinou nepatří k turistickým atrakcím. Jako by se mnohá z nich uzavírala do sebe… Touto nevšední knihou Vám autoři naopak zpřístupní a otevřou tajemnou „krajinu prvních Přemyslovců“. Zatímco Otomar shledával stopy dávných příběhů a mytologické souvislosti, Pepson navštívil a prozkoumal stavby, památníky a jiné zajímavosti, které se v průběhu věků na oněch místech nakupily. Tyto pohledy ze dvou různých úhlů se navzájem doplňují – a společně vytvářejí plastický obraz, jaký Vám neposkytne žádná jiná publikace věnovaná Přemyslovcům. Na stránkách této knihy – a pak i na vlastní oči, vydáte-li se na cestu – se seznámíte s desítkami pozoruhodných lokalit, kam Vás turistické průvodce obvykle nelákají a kde nebudete obtěžováni davy návštěvníků. O to silnější zážitek tato tichá a zamyšlená místa nabízejí. Není divu; již více než tisíc let tudy kráčejí dějiny, a tak na Vás čeká nejen opomíjená krása, ale také silný genius loci. Otomar s Pepsonem Vás provedou těmito místy, a to slovem, obrázky i fotografiemi: Pražský hrad/Vyšehrad/Malá Strana – Říp/Ctiněves/Ledčice/Černouček/Krabčice/Kostomlaty pod Řípem/Libkovice pod Řípem – Kouřim – Libušín/Smečno – Levý Hradec/Pravý Hradec/Přední Kopanina/Úholičky – Libčice nad Vltavou/Chýnov/Tursko/Kozinec/Holubice – Budeč/Zákolany/Trněný Újezd/Týnec – Stadice/Hliňany – Stochov/Tuchlovice/Honice/Kačice – Tetín – Přistoupim/Tuchoraz/Bylany/Lstiboř – Stará Boleslav – Vrbčany/Klášterní Skalice/Třebovle – Libice nad Cidlinou – Zbečno/Běleč – Velíz/Kublov/Karlov/Leontýn – Peruc/Telce/Klobuky – Sázava/Nechyba/Krkavčí skály.

Na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí se tyčí legendární pevnost husitů s biblickým jménem Tábor. Každý si tohle město pamatuje z hodin školního dějepisu, také pro turisty je atraktivním cílem – a přesto možná ani někteří z jeho obyvatel netuší, jaká podivuhodná tajemství jsou spjatá s jeho původem a dávnou, ještě předhusitskou historií. Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem. Provede nás skrytými zákoutími spletitých uliček, a připomene nám Tábor jako město hornické a lázeňské. Spustíme se spolu s ním do labyrintu podzemních chodeb i na dno přehradní nádrže Jordán, pokusíme se odhalit tajemství táborské „lochnesky“, krvavého mordýře Pinty, pravěkých mohyl, zaniklého středověkého města Sezimova Ústí či zázraků Panny Marie Klokotské. Vydáme se i do nejbližšího městského okolí a romantickým údolím řeky Lužnice dojdeme až k legendárnímu hradu Příběnice. V chystaném druhém dílu knihy poznáme důkladněji táborské zázemí; cesta bude pokračovat širokým okruhem přes Bechyni, Soběslav, Choustník, Chýnov, Borotín až po Jistebnici.

Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že pod maskou seriózního, tichého muže se skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu procházíme spolu s Erbenem bouřlivými událostmi poloviny devatenáctého století, setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík a jiní), ale současně putujeme i baladickou krajinou, nad níž září bledá luna, ve skalách se otvírají poklady, vodník líčí ošemetné sítě a mrtvý milenec klepe na okénko, za kterým se modlí jeho milá… Vřeteno osudu se otáčí a černá sudice Morjana šeptá Erbenovi z temnot: „Propadl jsi smrti! Čím se vykoupíš, aby sis zasloužil život?“

Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý se již potřetí vypravili do rozmanitých koutů Prahy, na břehy Vltavy i dalších toků a vodních ploch, do zakletých areálů a k výstavným palácům; opět Vám slovem a obrazem představí utajené klenoty v netušených souvislostech a na nečekaných místech. K jejich objevování zvou těmito slovy: "Nejprve objevíme v Praze Ameriku. Je rokokově sladká! Poté na levém vltavském břehu zrekonstruujeme linii jezuitských lusthausů a vyhledáme to, co nám z ní zbylo. Pro osvěžení se ponoříme do země zvířat, vody a letohrádků, to jest do Stromovky a jejího okolí. Odtud se vydáme ke hvězdě, která spadla mezi Liboc a Ruzyni, tedy k unikátní stavbě jménem Hvězda a do jejího malebného okolí. Voda nás bude provázet i nadále: v předchozích společných knihách jsme se často ocitali třeba na březích Botiče nebo Brusnice, nyní propátráme okolí Rokytky; odměnou nám budou překvapivé objevy hned ve třech historických lokalitách. Ještě mnohem více půvabu potěší naše smysly na Smíchově a v Košířích, kde na nás čeká patero nádherných (a většinou záhadných, jakoby zakletých) areálů: Bertramka, Klamovka, Cibulka, Bulovka a Šmukýřka. Pak se znovu přiblížíme k Vltavě - k památkám, které si hrají (a přitom nehrají) na babu. Následně se pokusíme vypátrat tvrze ukryté mezi rybníky a stromy (Šeberov, Hrnčíře a Slavětice). A nakonec se v duchu předchozích dílů vypravíme za hranice Prahy. Tentokrát začneme tam, kde jsme na podobném výletě minule skončili, a prozkoumáme Klecany a okolí. Na pouť si vezměme jen to nejnutnější - a cestu vykonejme s očima a srdcem otevřeným! Jen tak nám Praha ukáže svou skrytou krásu."

V temném šestém století našeho letopočtu se odehrává příběh prince Hildigise z kmene Langobardů, neprávem obviněného z vraždy. Po strastiplném útěku z Moravy najde útočiště u Slovanů. Doufá, že právě oni mu pomohou navrátit ztracenou čest. V dramatickém putování plném bojů a intrik poznáme zblízka tehdejší rozvrácenou Evropu. Vyhnanci se stávají rukojmími ve hře mocných; z pocitu neustálého ohrožení v nich roste nenávist hrozící krveprolitím...

Na cestu za skrytou krásou Čech vás zvou zkušení spisovatelé a cestovatelé Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý. S kamerou a fotoaparátem – a s očima otevřenýma – se vydali do míst, jejichž krása je skrytá doslova (a jen místy vystupující na povrch), jak je tomu v kapitole o zázračných pražských studánkách, nebo upozaděná tím, že jde o oblast, která nepatří mezi obvyklé turistické cíle – a přesto nabízí malebná a zajímavá místa. Zde se jedná třeba o erbenovské Podzvičinsko, jen zdánlivě nezajímavé jižní okolí Mladé Boleslavi… Jindy vám zase ukážou, že zajedeme-li si na výlet do oblíbených Koněpruských jeskyní, odmění nás i okolní krajina, nabízející mnohá tajemství a skryté hrozby… Jakousi výjimkou – ale jen na první pohled – se pak může zdát pozoruhodné město Cheb, kde si dali za cíl proniknout pod jeho všem viditelný půvab. A také do dějin a záhad jinak známého dvojhradí Žebrák – Točník se ponořili hlouběji, než jak je v knižních průvodcích či během prohlídek obvyklé. Vaše nová návštěva těchto míst tak může být obohacena o vědomí dříve netušených souvislostí a faktů. Oba autoři věří, že vás tento soubor tipů zaujme, byť – už s ohledem na rozsah knihy – nemůže aspirovat na obsažení všech krás naší země, které jsou opomíjeny. Berte jej coby pozvání k objevným cestám, jejichž cíle si stanovíte i vy sami. A jako inspiraci k tomu, jak se dívat kolem sebe – a vidět to, co očím spěchajícího turisty zůstává skryto.

Spisovatel Otomar Dvořák pokračuje ve svém objevném putování okolím města Tábora. Tentokrát se vydal po stopách prospektorů, hledajících kdysi dávno poklady z nitra země. Málokdo už dnes ví, že krajina severovýchodně od Tábora patřila k nejvýnosnějším nalezištím stříbra v Čechách. Je to oblast turisticky méně známá, téměř zapomenutá, ale přitom nabízející neuvěřitelnou škálu přírodních krás a skrytých stavebních památek. Prozkoumáme Dubské vrchy a přírodní park Polánka, kde se pokusíme najít pramen říčky Vlašimská Blanice. Náhrdelník blatnických rybníků utopených v černých lesích nám připomene finská jezera. Projdeme se po náhorních plošinách s překvapivými výhledy do modravých dálek a poznáme typická prospektorská městečka, která podřimují v blednoucích vzpomínkách na hektický ruch svých divokých počátků. Nahlédneme do opuštěných štol a zaniklých havíren. Poznáme starobylé kostelíky, ztracené tvrze místní drobné šlechty i zříceniny velkolepých strážních hradů, jako byly Šelmberk nebo Mladá Vožice. Překvapí nás kdysi proslulé lázně Elbančice nebo poutní místo se zázračným pramenem v Chotovinách. Objevíme skálu, z níž se podle pověsti vrhl smyslný rytíř Smil, a o které dnes skoro nikdo neví. Seznámíme se s podivuhodnými osudy významných rodáků, nezapomeneme také na místní strašidelné pověsti a takřka detektivním pátráním se pokusíme přijít na kloub některým záhadám.

Svět plný tajemství se znovu otevírá. Autor se již podruhé ponořil do svých poznámek, článků a televizních scénářů, v nichž zachytil své zážitky z dobrodružných výprav za poznáním. Případy vyřešené, i takové, které zůstávají věčným otazníkem... Ale teprve poté, co je shromáždil do jedné knihy, objevil nečekané souvislosti... Kapitoly: 1.Utajený labyrint pod českou krajinou 2. Putování za bílým přízrakem 3. Magické jezírko krále Václava IV. 4. Záhadolog Alois Jirásek? 5. Setkávali se staří Čechové s draky? 6. Ve slujích lidožravých obrů 7. Podivný svět trpaslíků 8. Rdousivá děťátka z křivoklátských lesů 9. Vytí pekelných psů 10. Kdo přichází v hodině vlků? 11. Ďábelské tance a kouzelné kruhy