Petr Dvořák

Kniha Letecká meteorologie je určena všem pilotům, od modelářů až po dopravní. Je vhodná jako pomůcka pro přípravu ke kvalifikačním zkouškám, při její přípravě bylo přihlíženo zejména na potřeby zkoušky ATPL. Vychází z předchozích úspěšných učebnic letecké meteorologie nakladatelství Svět křídel, prošla aktualizací, doplněním a úpravou textu. Obsahuje popis atmosféry, jednotlivé meteorologické prvky, ale i klimatografii světa (potřebnou pro zkoušky ATPL), informace o získání meteorologických informací, podrobný popis zpráv a předpovědí, užívaných v letecké meteorologii. Širší kapitola Termika je vhodná pro plachtaře, přehled oblačnosti zaujme i neletecké čtenáře.

Kniha představuje téma svobody vůle v analytické filozofii z pozic jednoho konkrétního výkladu, totiž tzv. kauzality činitele. Tato teorie umožňuje uchovat mnohá běžná přesvědčení o tom, že jsou lidé alespoň někdy ve svých rozhodnutích svobodní a že za ně tak nesou mravní odpovědnost. Na tom nic nemění ani narůstající poznání specializovaných věd, které rozšiřují naše poznatky o člověku, jeho vnitřním světě i společenské realitě, které je součástí. S touto svobodou je neslučitelné deterministické chápání toho, jak motivy určují naše rozhodnutí a jednání. Otázku, zda máme svobodu rozhodování, tedy nelze zodpovědět bez pochopení ústředního problému filozofie mysli, co to jsou myšlenkové stavy a nakolik se podílejí na určování lidského jednání. Autor obhajuje dualismus proti fyzikalismu, který psychickým stavům upírá samostatnou kauzální roli. Bez ní by svobodné sebeurčování činitele nebylo možné. Dílo je tak zároveň i svébytným úvodem do analytické filozofie mysli. Je určeno studentům i odborníkům z oborů filozofie, teologie, psychologie, kognitivní vědy, lingvistiky, umělé inteligence i zájemcům z řad laické veřejnosti.

Jednotné hlasování politických stran, vlád a někdy i opozic je v parlamentních demokraciích nutnou podmínkou toho, aby voliči dokázali rozlišit jednotlivé politické síly a jejich odpovědnost. Tato kniha představuje pozoruhodnou časovou dimenzi parlamentního hlasování. Zkoumá data z pěti odlišných parlamentních těles – Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království, Parlamentu Finské republiky, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Národní rady Slovenské republiky a německého Spolkového sněmu. Do jaké míry strany v těchto parlamentech hlasují jednotně a nakolik zde převládá konfliktní hlasování vlády a opozice? Jak se situace mění v rámci volebního období a jak dlouhodobě? Odpovědi na tyto otázky, stejně jako řadu tipů, co je třeba při zkoumání parlamentního hlasování vzít v potaz, najdete v této knize.

Co mají společného některé budoucí události, kvantový mikrosvět a vágní jevy, jako je plynulý přechod mezi barvami? Všechny tyto oblasti sdílejí nějaký druh nevymezenosti, neurčitosti. Budoucnost není zcela dána. V kvantovém mikrosvětě nejsou přesně určeny hodnoty některých veličin. Přechod od červené barvy k oranžové není v barevném spektru přesně ohraničen. Uvedené neurčitosti čili neúplnost předmětné oblasti se promítá do logiky jazyka, jímž ji popisujeme. Zdá se, že výroky o ní nejsou ani pravdivé, ani nepravdivé. Má tato neúplnost také vliv na pravidla logiky? Má­-li, existuje pro neúplné domény jiná logika než klasická? Znamená to, že pravdy logiky nejsou nutné, nýbrž nahodilé? Tato studie z oboru aplikované filozofické logiky hledá odpovědi a zkoumá, nakolik se mění logika výroků o neurčitých doménách v porovnání s logikou výroků, které popisují zcela určitý svět. Kniha je určena filozofům, logikům, lingvistům a všem, koho zajímá vztah logiky a skutečnosti.

Slovník mezinárodních vztahů je výkladovým slovníkem, který si klade za cíl vytvořit základní obsahové a metodické předpoklady pro další zkoumání této složité oblasti společenských vztahů. Neméně důležitým cílem je překonat častou soustředěnost médií jen na „vzrušující“ detaily mezinárodního vývoje a překlenout skutečnost, že jen zřídka tento výklad má charakter interpretace jejich dlouhodobého historického problému. Metoda zpracování formou výkladového slovníku by měla kromě lepší orientace při hledání odpovědí na konkrétní otázky překonat strohost encyklopedického přístupu zařazením dalších potřebných souvislostí při současném respektování jejich únosné šířky.

Od 60. let dvacátého století se v rámci analytické filosofické tradice, jejímž domovem je převážně anglosaský svět, bouřlivě rozvíjí dříve marginalizovaná metafyzika. K ústředním námětům této tzv. analytické metafyziky náleží problematika významu modálních výrazů: nutnosti, možnosti, nemožnosti a nahodilosti. Tyto modality se vyskytují v celé řadě kontextů: od nejširšího kontextu, jenž určuje, co je konzistentně myslitelné, po užší užití v diskusi o podmínkách svobody či v rámci problematiky fyzické zákonitosti. Rozlišujeme tedy různé interpretace modalit, které analytická metafyzika nechápe jen jako jazykové výrazy, nýbrž jako významné kategorie skutečnosti v nejširším smyslu. Snaha o zachycení významu těchto výrazů přináší alespoň částečnou odpověď na to, co existuje. Předkládaná kniha je pokusem zprostředkovat čtenáři výsledky filosofického bádání v oblasti analytické metafyziky na poli modalit. Krom chuti pustit se do poměrně náročného tématu a snad základní znalosti logiky nepředpokládá žádné speciálnější filosofické vzdělání. Je určena zájemcům o filosofii z řad odborníků i širší veřejnosti.

Kniha Jan Caramuel z Lobkovic, Vybrané aspekty formální a aplikované logiky, pojednává o filosofické logice barokního učence Jana Caramuela z Lobkovic (1606–1682). Theolog, matematik a logik Caramuel ve své formální logice předjímal některé charakteristické prvky moderní matematické logiky, které došly rozvoje až v polovině 19. století. Caramuelovo dílo také vykazuje zajímavé aplikace logického přístupu v celé řadě filosofických a theologických námětů. Kniha poskytuje systematický vhled do myšlenkového světa vysoce originálního raně novověkého scholastického autora a poukazuje na trvalou aktuálnost mnoha jeho závěrů.

Kniha Jan Caramuel z Lobkovic, Vybrané aspekty formální a aplikované logiky, pojednává o filosofické logice barokního učence Jana Caramuela z Lobkovic (1606–1682). Theolog, matematik a logik Caramuel ve své formální logice předjímal některé charakteristické prvky moderní matematické logiky, které došly rozvoje až v polovině 19. století. Caramuelovo dílo také vykazuje zajímavé aplikace logického přístupu v celé řadě filosofických a theologických námětů. Kniha poskytuje systematický vhled do myšlenkového světa vysoce originálního raně novověkého scholastického autora a poukazuje na trvalou aktuálnost mnoha jeho závěrů.