Adéla Ebersonová
autor
Středověké knihovny augustiniánských kanonií v Třeboni a Borovanech (Komplet - 3 svazky)
Knihovna augustiniánské kanonie v Třeboni je největší dochovanou středověkou klášterní knihovnou v Čechách. Knihovna augustiniánů v Borovanech s ní byla institucionálně úzce propojena. Oběma knihovnám se důkladně věnuje nová třísvazková publikace. První svazek přináší první detailní katalog rukopisů a inkunábulí obou knihoven včetně kodexů, které se do jejich vlastnictví dostaly až v novověku. Druhý svazek podrobně popisuje rukopisy, v nichž zanechal svou stopu Kříž z Telče (14341504), učitel, student artistické fakulty pražské univerzity, kněz a kazatel, sběratel rukopisů a vášnivý písař, který do třeboňské kanonie vstoupil v roce 1478 a přinesl s sebou několik desítek kodexů. Do třetího svazku byly zařazeny rejstříky. Úvodní studie se po přehledu dějin obou kanonií zaměřují na zhodnocení jejich středověkých knihoven: popisují užívané vlastnické záznamy a signatury, evidují doložené dárce a jiné způsoby akvizic, detailně zpracovávají obsah rukopisů i tisků, edičně zpřístupňují dochované středověké a novověké soupisy rukopisů a inkunábulí a shrnují poznatky o notovaných třeboňských kodexech.
Roudnická statuta
Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem. Představují doplněk Augustinovy řehole, kterou se tento řád řídil, a konkrétně upravují některé oblasti společného života kanovníků. Byla pravděpodobně vytvořena v době založení roudnické kanonie či krátce po něm, ale postupně byl text ještě opakovaně upravován a definitivní podobu získal až během několika desítek let. Brzy se těmito statuty začaly řídit všechny augustiniánské kanonie na území pražské arcidiecéze, později se rozšířila i do okolních zemí a byla užívána v některých kanoniích v dnešním Polsku, Rakousku a v Německu. Tato kniha přináší první moderní edici textu roudnických statut na základě jejich nejstaršího zápisu v rukopisu Národní knihovny ČR XIX B 3, a vychází také z dalších deseti dosud identifikovaných středověkých opisů a dvou tisků z 18. století. Kritická edice je doplněna úvodním pojednáním a podrobným přehledem rukopisné tradice tohoto textu. Publikace obsahuje také překlad roudnických statut do češtiny, čímž tento text zpřístupňuje širšímu okruhu čtenářů.