Edvard Beneš

V roce 1912 vznikla v Praze jedna z prvních vědeckých publikací mladého Edvarda Beneše nazvaná Stranictví. Byla věnována problematice politických stran a byla podána jako habilitační spis na české filozofické fakultě a profesoři T.G. Masaryk, František Krejčí a František Čáda ji označili za "velmi pozoruhodnou. Kniha má několik kapitol jako: Vznik a třídění politických stran, Cíle a poslání stran, Vzájemný poměr politických stran, Funkce pol. Stran (Strana je orgánem pro uplatňování vůle lidu), Následky stranického ducha a nesnáze demokracie, atd. Tato práce předběhla dobu a ještě nyní, po 100 letech svým rozborem a myšlenkami je dílem, kterým by se mohli a měli poučit politici naší doby.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené)vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybněn í některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v konc entračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené)vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybněn í některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v konc entračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené)vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybněn í některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v konc entračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

Vedle Winstona Churchilla byl Beneš jediným státníkem-memoáristou, který publikoval své politické reminiscence z doby obou světových válek. V pamětech mu šlo především o „odčinění“ Mnichova, tj. o objasnění podstaty tzv. československé (sudetské) krize roku 1938. Jako vedoucí československý státník, který nesl zodpovědnost za vznik a existenci ČSR, chtěl „podat zprávu národu“ a vysvětlit, jak prožil zánik a znovuvzkříšení Československa v letech 1938–1945, proč uzavřel „na věčné časy“ spojenectví se Sovětským svazem, proč si zásadně nepřál udělit Slovákům autonomii a proč dospěl během války k nevyhnutelnému řešení německé otázky formou odsunu. Bohužel mu nebylo dopřáno je dokončit. Benešovy vzpomínky vycházejí nyní poprvé v kritickém, doplněném, rekonstruovaném vydání (svazky I a II přinášejí vlastní text pamětí doplněný obrazovými přílohami, ve svazku III je soustředěna většina dokumentů, které se k pamětem vztahují).

V historické literatuře se dnes hovoří o mnichovském komplexu dr. Beneše. Dr. Edvard Beneš si byl vědom své osobní odpovědnosti, a proto se k mnichovskému řešení ve své politické činnosti neustále vracel, promýšlel je a také je pro sebe i pro ostatní podrobně vylíčil. Šlo mu o to objasnit československou politiku, kterou jako president s vládou v roce 1938 a v letech předcházejících sledoval. Paměti dr. E. Beneše mají jistě svůj význam tím, že přinášejí řadu historických faktů, avšak především zaujmou způsobem výkladu a argumentace autora, jeho myšlenkovými pochody při hledání řešení situace, zejména v těch místech, kde píše o událostech, jichž byl přímým, a někdy dokonce jediným partnerským účastníkem, a o nichž nemohl tudíž nikdo jiný vědět víc…

Paměti od Mnichova k nové válce a k novému vítězství.

Paměti od Mnichova k nové válce a k novému vítězství.