Kerstin Ekmanová

Parta lovců se v říjnu každoročně v neměnné sestavě vydává na lov na losy. V předvečer mají společnou poradu spojenou s tradiční velkolepou večeří u jednoho z nich. Posilněni alkoholem udělají osudovou chybu, zaviní nehodu a snaží se zakrýt stopy. Ale ten, který dorazí poslední, je odhalí. Chce se tentokrát lovu také zúčastnit, a to zdaleka není všechno. Společné tajemství lovce zdánlivě ještě více semkne. Ale opravdu platí, že jeden za všechny a všichni za jednoho? Každý z nich je jiný a vyrovnává se s hrozbou a výčitkami po svém. Postupně všichni vrší jednu lež na druhou a zaplétají se do kruhu vydírání a podezírání, ze kterého není úniku. Staré křivdy a zášti vyplouvají na povrch. Lov začíná a postupně se mění v boj o moc. Kdo je tu vlastně lovcem a kdo kořistí? Napětí, strach a vzájemná nedůvěra rostou a pro staré přátele už nic nemůže být jako dřív. I drsná podzimní příroda jako by to tušila a najednou působí spíše hrozivě a nepřátelsky. Lesem zní neúprosně umíráček. Kdo bude jeho další obětí? Román Kerstin Ekmanové, který se odehrává na severu Švédska v 60. letech, v době bez mobilních telefonů a počítačů, není detektivka v pravém slova smyslu, ale spíše psychologický thriller o přátelství a zradě, o vině a trestu, který musí neodvratně přijít. Ukazuje, jak může jedna jediná nešťastná náhoda navždy změnit život, a z obyčejných mužů se stávají zločinci.

Denníky Astrid Lindgrenovej vyšli po prvýkrát v roku 2015 vo Švédsku a okamžite sa stali senzáciou. Text prekypuje hlbokým smútkom i strachom, zároveň však slávnu spisovateľku kníh pre deti (Pippi Dlhá pančucha, Emil z Lönnebergy) predstavuje ako presvedčenú humanistku, ktorá si odvážne, s humorom a láskou stojí za svojimi názormi. Jej denník je tak komentárom k dobovým udalostiam aj osobným záznamom toho, ako dramatické svetové udalosti ovplyvňujú životy nás všetkých. Kniha je bohato ilustrovaná reprodukciami stránok z jej denníkov aj doposiaľ nepublikovanými fotografiami z rodinného života.

Do života lidí ve vesnici Černá Voda zasáhne válka. Myrten, dcera Hillevi Halvarssonové, je už dospělá. Do Stockholmu odjíždí s tajemstvím, o němž neví ani Kristin. Její milovaná nevlastní sestra, která utrpěla během války velkou ztrátu, dokáže proniknout skrze zapomnění a spojuje minulost s přítomností. Stále k ní mluví zvuky a vůně hor, zná místa v lese, kde se ozývá dětský pláč. Z příběhu nemizí ani malíř Elis - nyní žije ve Švédsku a i ona má své tajemství. Nikdo nezná jeho minulost ani to, odkud přišel.

Ingefrid vyráží do malé vsi jménem Černá Voda, která leží u temného jezera obklopena nekonečnými lesy. Musí zde vyřídit dědictví po matce Myrten, kterou nikdy nepoznala, neboť ji vychovávali pěstouni. Na čas přijímá místo zdejší farářky a pouští se do pátrání po matčině i své vlastní minulosti. Do ruky se jí díky Myrtenině ošetřovatelce Risten dostává pár starých dopisů i zažloutlých fotografií, a na světlo světa tak vyplouvají dávno zasuté události, tajemství, bolestivé ztráty…

Poetický příběh o malém štěněti, které se ocitne zcela samo, bez matky i jejího pána, v tichu zimního lesa kdesi v severním Švédsku. Zprvu zcela bezbranné mládě nezemře během prvních dnů hlady jen díky náhodě. Nevěří ani lidem, ani zvířatům. Učí se zvažovat rizika a naslouchat svým instinktům. Probouzí se v něm také lovecký pud, díky němuž nakonec zdárně překoná následující jaro i léto. Na začátku další zimy mu do cesty opět vstoupí lidé. Najde mezi nimi svého člověka? Pes je mimořádně působivá novela o přírodě, o silách a jejích věčných zákonitostech, o samotě, strachu, smrti, ale také o důvěře a vůli žít

Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací. Text překypuje hlubokým smutkem i strachem, zároveň však slavnou spisovatelku dětských knih představuje jako přesvědčenou humanistku, která si odvážně, s humorem a láskou stojí za svými názory. Její deník je tak komentářem k dobovým událostem i osobním záznamem toho, jak dramatické světové události ovlivňují životy nás všech. Kniha je bohatě ilustrována fotografiemi deníkových listů a řadou dosud nepublikovaných snímků z rodinného života.

Mesteri regény az egyén természet iránti felelősségéről, az öregségről és arról, hogy mi tesz bennünket emberréUlf egész életét az erdőben töltötte, fákat vágatott ki, vadakra lőtt. Amikor azonban egy hideg téli reggelen megpillant egy farkast a lápon, nem sejti, hogy e találkozás örökre megváltoztatja az életét. Attól a naptól fogva ugyanis az álom és az ébrenlét határán eggyé válik a farkassal. Látja, amit ő lát. Teszi, amit ő tesz. Fut. Vadászik. Párosodik. A hetvenes éveiben járó vadászt ez az élmény arra készteti, hogy alapjában értékelje át a közösséghez, a múltjához, sőt saját magához fűződő viszonyát, és élete végén óvatosan megpróbáljon szembenézni önmagával: azzal, hogy ki lett belőle, és azzal, hogy ki lehetett volna. Ám a farkas megjelenése nemcsak őt változtatja meg, hanem a svéd kisváros mindennapjait is felbolygatja. Nem mindenki nézi jó szemmel a ragadozó közelségét, és csak idő kérdése, hogy felboruljanak a kisváros erőviszonyai, és elszabaduljanak az elfojtott indulatok. A Farkasvér finom, magával ragadó regény a természetről és az emberi lélekről. Ott a helye Ernest Hemingway, Jón Kalman Stefánsson, Richard Powers legjobb művei mellett.