Mathias Enard

13. května 1506 dorazil slavný italský sochař Michelangelo do Konstantinopole, aby se pokusil splnit úkol, v němž předtím neuspěl jeho velký rival Leonardo da Vinci: navrhnout pro Velkého Turka –sultána Bajezida – most přes zátoku Zlatý roh. Michelangelo svým pobytem ve městě pohanů riskuje hněv mocného papeže Julia II., pro kterého vystavěl v Římě velkolepou hrobku, za niž se však papež zdráhal umělci náležitě zaplatit, přijel ze vzdoru a nyní je na pochybách, zda udělal dobře…-

Ulice zlodějů vypráví o asi osmnáctiletém chlapci Lachdarovi, který se narodil v marockém městě Tangeru. Poté co je načapán nahý se svou sestřenicí, je vyhozen z domova. Chvíli se potlouká po městě, až se přidá ke Sdružení za šíření myšlenek koránu, tedy islamistům, kde je už jeho kamarád Básam, s kterým sedává nad Gibraltarskou úžinou a sní o holkách, svobodě a životě v Evropě. Ve Sdružení prodává islamistické knížky, Korán apod., ale baví ho číst detektivky a klasická arabská literatura. I díky nim utíká z hrozivé reality. Na pozadí všeho probíhají demonstrace v Egyptě, Arabské jaro je v plném proudu. Jednoho dne se Lachdar s Básamem seznámí v Tangeru se dvěma španělskými studentkami. Do jedné z nich se Lachdar zamiluje a ještě víc než předtím se chce dostat do Španělska, do Barcelony, aby mohl být své lásce nablízku. Tím začíná jeho iniciační cesta. Nakonec se mu horko těžko povede (pracuje jako námořník na trajektu do Evropy, potom pomáhá v pohřební službě v Algeciras) dostat do Španělska. Prostřednictvím všemožných profesí, kterými musí hlavní hrdina projít, aby se dostal k vytouženému cíli, sledujeme i politické a sociální okolnosti měst a zemí, v nichž se zrovna nachází. Chudoba, nesvoboda, násilí, touha po normálním životě narážející na příkazy a zákazy víry na marocké straně, deziluze, marnost, nedostatek práce a nenaplněné představy na straně evropské.

Michelangelo 1506-ban II. Bajazid szultán meghívására Konstantinápolyba érkezik, hogy megtervezze az Aranyszarv-öböl felett átívelő hidat. A művész által a fivérének küldött eredeti levelek nyomán írt regényben Kelet és Nyugat különös találkozásról olvashatunk, miközben nem csupán a fénykorát élő Oszmán Birodalom belső ügyeit ismerhetjük meg, hanem a kor egyik legnagyobb művészének gondjait, vágyait és törekvéseit is. A regény 2010-ben elnyerte a Prix Goncourt des Lycéens-t. Mathias Énard Goncourt-díjas író, műfordító 1972-ben született a nyugat-franciaországi Niort városában. Arab és perzsa tanulmányokat folytatott, hosszú időt töltött a Közel-Keleten. 2000-ben Barcelonába költözött. Magyarul is olvasható Zóna című regénye számos elismerésben részesült, például a Candide-díjban.