Antonín Ešner

Čtrnáctiletý Jiří prožívá první lásku trochu jinak než většina vrstevníků. Zamiluje se do třináctileté Evy romanticky, protože tak je i vychováván matkou. Jeho otec pro romantiku nemá smysl. Je to realista. Jiří lásku k lesu spojuje s dívkou svého srdce. Právě zde dojde k nečekanému rozuzlení, kdy ho otec dívky zmlátí téměř do bezvědomí. Je však připraven obětovat cokoliv, aby se stal mužem s puškou v lese, staral se o něj i o zvěř, žil o samotě někde na hájence se psem a vyvolenou ženou, která bude mít pro jeho povolání porozumění. Nastoupí tedy do lesnického učiliště. Realita je ještě krutější, než mu popisoval otec. Panuje zde tvrdý režim, tvrdá práce, téměř bez oddychu a jeho sen dostává vážné trhliny. Dostat se na střední lesnickou školu neznamená jen dobrý prospěch, ale neodmyslitelnou protekci. Prožívá zde plno dobrodružství a spolu se spolužáky ochutná také šikanu. Příběh se odehrává v době sovětské okupace. Přesto se stane Jiřímu něco, s čím vůbec nepočítal. Zamiluje se do ruské dívky, která působí v blízkém městečku na zámku jako zdravotnice ve skladu zdravotnického materiálu. Tajně se s ní sejde. Věra ho však varuje, že se scházet nemohou, protože je sleduje ruská kontrarozvědka. Vyrovnává se s realitou po svém a získává první milostné zkušenosti s ženou, která mu poskytne útěchu. Zjišťuje, že najít skutečnou lásku není vůbec jednoduché a bude musit mnohé své představy opustit. Jen tak lze přežít.

Pes je přítel člověka. Bohatého i chudého. V mnoha případech i přítel jediný, nejvěrnější. Provází ho odnepaměti. Pomáhá mu žít i přežít na světě plném dvounohých i čtyřnohých nepřátel a doprovází ho i na onen svět.

Myslivec nemusí vždy ulovit, zabít. To, co opravdu musí, je zvěři pomáhat. A navíc zatínat zuby nad útokem "civilizace" do přírody, do přirozeného prostředí zvěře. Bojovat. Občas sebere trofej na chlubení, vždy sebere dobrý pocit z krásy českých luhů a há