Christina Ezrahi

Byla odsouzena a poslána do gulagu. Sílu a vůli přežít jí dala její vášeň a láska k tanci. Nina Anisimovová (1909-1979) byla jednou z nejpozoruhodnějších baletek a také jednou z prvních žen – choreografek. Přesto jen málokdo ví, že její příkladná kariéra skrývala temné tajemství. Roku 1938, v době vrcholícího stalinského Velkého teroru, zatkla Ninu tajná policie, byla obviněna ze špionáže ve prospěch německých nacistů a odsouzena k nuceným pracím v lágru v Kazachstánu. Bez naděje – a bez teplého oblečení v oblasti, kde teploty v zimě klesají pod 40 °C – našla vykoupení ve svém umění, které jí dalo sílu rvát se o život. Zatímco Nina bojovala o přežití v gulagu, její manžel bojoval za její svobodu v Leningradu. Přes všechnu nepřízeň tehdejšího režimu byla nakonec propuštěna a jako zázrakem se právě ve chvíli, kdy vypukla Velká vlastenecká válka, dokázala vrátit ke svému dřívějšímu životu. Navzdory válečnému strádání a praktikám Stalinova totalitního státu ji její nezdolné odhodlání dovedlo až k tomu, že se stala ikonou baletního souboru Kirovova divadla.

Akár egy balerinát is "társadalmilag veszélyes" elemnek nyilváníthattak a sztálini Szovjetunióban, s ha ez bekövetkezett, útja a Gulagig vezetett. Nyina Anyiszimova karaktertáncossal ez történt. Letartóztatásának, raboskodásának és meglepő szabadulásának történetét írta meg Christina Ezrahi bravúros oknyomozó művében, pontos körképet nyújtva nemcsak a munkatáborok, hanem a szovjet balett korabeli világáról is. A balerina fogságáról véletlenül fellelt levelei vallanak, amelyeket a táborok viszonyait bemutató korabeli visszaemlékezések, valamint az 1930-as évek és a világháború eseményeinek értő ismertetései egészítenek ki. Az olvasó nem csupán a szovjetté lett orosz balett viszontagságos sorsát, vagy a világhírű Gajane koreográfusává előlépett Anyiszimova további alkotói tevékenységét követheti nyomon, de azt is megtudhatja, miért tartotta Hacsaturján a Kardtáncot zeneszerzői "mostohagyermekének".

Byla odsouzena a poslána do gulagu. Sílu a vůli přežít jí dala její vášeň a láska k tanci. Nina Anisimovová (1909-1979) byla jednou z nejpozoruhodnějších baletek a také jednou z prvních žen – choreografek. Přesto jen málokdo ví, že její příkladná kariéra skrývala temné tajemství. Roku 1938, v době vrcholícího stalinského Velkého teroru, zatkla Ninu tajná policie, byla obviněna ze špionáže ve prospěch německých nacistů a odsouzena k nuceným pracím v lágru v Kazachstánu. Bez naděje – a bez teplého oblečení v oblasti, kde teploty v zimě klesají pod 40 °C – našla vykoupení ve svém umění, které jí dalo sílu rvát se o život. Zatímco Nina bojovala o přežití v gulagu, její manžel bojoval za její svobodu v Leningradu. Přes všechnu nepřízeň tehdejšího režimu byla nakonec propuštěna a jako zázrakem se právě ve chvíli, kdy vypukla Velká vlastenecká válka, dokázala vrátit ke svému dřívějšímu životu. Navzdory válečnému strádání a praktikám Stalinova totalitního státu ji její nezdolné odhodlání dovedlo až k tomu, že se stala ikonou baletního souboru Kirovova divadla. Pozoruhodný pravdivý příběh o utrpení a nespravedlnosti, o odvaze, houževnatosti a vítězství.