Lion Feuchtwanger

Do země se hrnuly peníze. Průmysl nabíral dech. Města vzkvétala a mohutněla. Kdy došlo k tomuto příznivému obratu? Od té doby, co se markrabě sblížil s krásnou Anežkou z Flavonu. Bylo očividné, že ona je ta vyvolená… Zato ta druhá, Pyskatá, byla poznamenaná... Historická freska o osudu zemí tyrolských, korutanských, bavorských a braniborských a panovnících, kteří měli načas ve svých rukou římskou říši - především o Janu Lucemburském, Ludvíku Vitelbašském a Albrechtu Habsburkém -, je postavena na protikladu dvou žen. A právě ta mocná Markéta Pyskatá prošla i našimi dějinami. Ve dvanácti letech ji provdali za Jana Jindřicha Lucemburského (bratra Karla IV.), před kterým posléze uzamkla srdce i hrad; zkrátka ho vyhnala a přimkla se k Ludvíku Braniborskému. Dala mu tři děti, žádné ji však nepřežilo, a panovníka nechala úkladně otrávit - stejně jako celou řadu těch, kdo jí překáželi politicky nebo ji už omrzeli. Rozkvět zemí v časech, kdy měla hlavní slovo Pyskatá a její poradci, neměl dlouhého trvání. Intrikami, především proti Anežce a jejím stoupencům, Markéta postupně ztratila všechno a zchudlá musela odejít do rodného Bavorska...

Román, pojednávající o situaci v předrevoluční Paříži, ale především o boji za svobodu, je plný humanistických myšlenek a ideálů, odsuzujících ve svém druhém plánu fašismus, nacismus a veškerou totalitu jako takovou. Lišky na vinici napsal Lion Feuchtwanger v letech 1947–1948. Téma z doby před Velkou francouzskou revolucí je u něj stejně jako i v jiných románech aktualizované. Název románu, inspirovaný biblickým motivem lišek pustošících vinici Páně, reflektuje právě nesvobodu, která ubíjí člověka a jeho možnosti. Proto proti sobě stojí Francie Ludvíka XVI. reprezentovaná svým panovníkem a nesvobodným zřízením a nová mladá svobodná Amerika reprezentovaná Benjaminem Franklinem.

Dvojjazyčné, německo-české vydání povídek německého spisovatele, autora románů Goya, Lišky na vinici, Židovka z Toleda a dalších. Feuchtwangerovy povídky vznikaly v širokém rozmezí od třicátých let až po dobu emigrace ve Spojených státech po roce 1941. Psychologicky zaměřené povídky se zaměřují na vztahy mezi lidmi zasazené do dobových souvislostí, jak je tomu například v povídce Dům na Zelené cestě, který vypráví o konfliktu historika s nastupující fašistickou mocí (není bez zajímavosti, že povídka vznikla v roce 1942, ale je napsána, jako by byla válka už skončila).

Vedle slavných románů Goya, Lišky na vinici či Židovka z Toleda je Lion Feuchtwanger i autorem řady povídek, které vznikaly v rozmezí od 30. let až po dobu jeho emigrace ve Spojených státech po roce 1941. Psychologicky laděné příběhy se zaměřují především na dobou podmíněné mezilidské vztahy. Kniha navazuje na vydání výboru Sázka a jiné povídky, který vyšel v řadě Bilingua v minulém roce.

Román, inspirovaný Knihou soudců ze Starého zákona patří k Feuchtwangerovým klíčovým dílům. Gáládský vojevůdce Jiftách byl jako nemanželský syn po otcově smrti zapuzen rodinou a stal se velitelem loupežného vojska. V době ohrožení země byl povolán zpět, aby bojoval proti nepříteli. Zavázal se Hospodinovi slavnou přísahou, že zvítězí-li, obětuje mu toho, kdo ho první doma přivítá. Podaří se mu zvítězit nad mnohonásobnou přesilou, závazná přísaha ho však oloupí o to nejcennější, co má, protože přivítat jej jako první přišla jeho milovaná dcera. Jeho moc se sice zvětšila, ale on sám ztratil veškerý smysl života a předčasně umírá jako zlomený muž.

Kniha zachycuje konec života francouzského myslitele J. J. Rousseaua a osud jeho díla v bouřlivém období francouzské buržoazní revoluce.

Der Münchner Museumsdirektor Martin Krüger hat sich unbeliebt gemacht. Eine Menge Leute wären ihn gerne los. Die vielfältigen Bemühungen für und gegen Krüger sind Drehpunkt eines grandiosen Zeitromans über die politischen und kulturellen Ereignisse in der Stadt München, im Land Bayern, zur Zeit der Inflation und der ersten Versuche des Nationalsozialismus, an die Macht zu kommen.

Der berühmte französische Philosoph Jean-Jacques Rousseau ist tot. Das ärztliche Gutachten bescheinigt zwar einen Gehirnschlag als Todesursache, aber niemand glaubt daran. Hartnäckig hält sich das Gerücht, der Geliebte von Rousseaus Frau sei der Mörder. Es beginnt ein Kampf um das Erbe des toten Philosophen, der in seiner Familie als Narr galt, unfähig, aus seinem Werk finanziellen Gewinn zu ziehen. Auch um das Vermächtnis seiner Lehre tobt der Streit, der Freunde und Feinde Rousseaus in die unterschiedlichen Lager der Französischen Revolution führt und in Befürworter und Gegner der Gewalt spaltet.

Trilogie Židovská válka, Synové a Zaslíbená země je autorova vrcholné umělecké dílo. Tento dramatický životopis římsko-židovského historika Josepha Flavia, kronikáře velké židovské války, z jehož díla Feuchtwanger bohatě čerpal, a zároveň historický román par excellence zpracovává události prvního století našeho letopočtu, které se odehrávají kolem Neronova a Vespasiánova Říma, centra expanzivního římského impéria a celého starověkého světa.

Trilogie Židovská válka, Synové a Zaslíbená země je autorova vrcholné umělecké dílo. Tento dramatický životopis římsko-židovského historika Josepha Flavia, kronikáře velké židovské války, z jehož díla Feuchtwanger bohatě čerpal, a zároveň historický román par excellence zpracovává události prvního století našeho letopočtu, které se odehrávají kolem Neronova a Vespasiánova Říma, centra expanzivního římského impéria a celého starověkého světa. V druhém díle se rozvíjejí události spjaté s nesmírným úsilím o zachování národa, který se tragickým zakončením velké židovské války dostal pod jho římského impéria, o jeho záchranu silou ducha, oné moudrosti Východu.

Die Meisterin der Intrigen Margarete, Herzogin von Tirol, ist eine wichtige Figur auf dem Schachbrett der europäischen Geschichte. Sicher im Urteil und rasch im Handeln, zwingt sie selbst ihren Gegnern Achtung ab. Doch ihre groteske Hässlichkeit macht sie zum Gespött der Leute. Auf grausame Weise sucht sie zu erlangen, was der Schönheit von selbst zufällt: Macht und Liebe.

Z předrevoluční Paříže v krátkém období let 1776–1778 autor sleduje boj za nezávislost třinácti amerických států. Revoluční myslitelé ve Francii vidí v americkém boji uskutečnění svých ideálů o lidských právech. Lion Feuchtwanger se neomezuje jen na široké a působivé zobrazení tehdejší francouzské společnosti, v němž čtenáři předkládá řadu událostí a postav – vedle spisovatele Beaumarchaise i umírajícího básníka Voltaira, krále Ludvíka XVI., Franklinovu misi, Marii Antoinettu, císaře Josefa II. –, ale ukazuje i stále platné zákony historického vývoje.

Caprichos - sbírka mistrovských kacířských kreseb, umění jako sebevyjádření, kritika, satira, obhajoba, svízel - stěží najdeme další román o umělci, který by čtenáři líčil dějiny vzniku obrazů tak citlivě, s překvapující přesností a správností. Postava Goyi v něm vystupuje jako na tapiserii, obklopená tisícem barev historických událostí. Kromě malíře zobrazuje ohromující panorama osmnáctého století ve Španělsku: na jedné straně španělskou inkvizici, stále ještě zakořeněnou ve středověku, která už na královský rod nemá téměř žádný vliv. Na druhé zrození nové doby v čerstvém větru vanoucím přes hranice z Francie, rozvoj měšťanstva, obchodníků, politických stratégů. A uprostřed všeho král Carlos, posedlý zájmem o hodinky, prostoduchý monarcha, kterého před napácháním ještě větších škod chrání nejen pohodlná povaha, ale i politika jeho chytré, života lačné manželky