Fichte Gottieb

Překlad tří kratších a relativně přístupných textů J. G. Fichta, které proto mohou sloužit jako úvodní texty do Fichtovy filosofie obecně a zvláště pak k četbě základního Fichtova textu Základ všeho vědosloví. Spis O pojmu vědosloví neboli takzvané filos

Ve své vizi budoucí politiky zúročuje Fichte své zkušenosti s pozorněsledovanými revolučními událostmi ve Francii. Rozhoduje se vyhýbatse extrémním polohám chápání státu, za které považuje přílišnouliberalizaci i poručnický model. Koncepce uzavřeného obchodníhostátu přitom úzce souvisí s jeho pojímáním lidské přirozenosti a se snahou eliminovat sklon k nečinnosti, přibližující člověka k pasivitěpřírody. Fichtova potřeba čelit úpadkovým rysům společenského vývojenabízí ve své problematičnosti nadčasové téma prolínání myšlenkypolitických reforem s ideologizací lidského uvažování. PřeložilP. Bláha.

A jelen munka Johann Gottlieb Fichte remekműve, a német gondolkodás egyik csúcsteljesítménye. Mint útmutató, valóban utat akar mutatni a boldog élethez, amely Fichte felfogásában azonos a bölcseletileg átgondolt vallási életvezetéssel. Mindezt az Útmutató - amely a János-evangélium Krisztusát követve egyszerre akar út és igazság lenni - oly esztétikai szépséggel és gondolati mélységgel adja elő, hogy keresve sem találhatnánk párját a világirodalomban. E munka az ént tudásként definiálja, és a tudásnak kettős státusza van: egyszerre istentudás, vagyis a véges én abszolútumra vonatkozó ismerete, ugyanakkor Isten-tudás, vagyis Isten gondolkodása a véges énben. Miközben Fichte sorait olvassuk, gyakran érezhetjük, hogy az emberiség egyik kivételes szellemóriása szólal meg a könyv soraiban és egyben mibennünk…

Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní. V tomto smyslu by se měl stát zejména ohniskem rezistence vůči tomu, co společenský úpadek charakterizuje. Dle Fichteho to nejškodlivější představuje uvíznutí v jednostrannostech, jež jsou podporovány výchovou k osvojování omezujících specializací. Nad ucelenou osobností člověka tak nabývá převahy pedantství, jež lidstvo vzdaluje od soustředění na podstatnější a důstojnější účely lidské existence. Budoucí vzdělanec v jeho pojetí rozhodně nemá během svého vzdělávacího procesu nabývat dovedností, jež by mu umožnily dosáhnout úspěchu v zákonitostech současného světa. Jeho cílem nemá být adaptace na upadlé poměry, ale pochopení příčin společenského úpadku a osvojení zásadní a účinné rezistence.