Jiří Fidler strana 3 z 3

Rozsáhlá encyklopedie (přes 1500 hesel) podrobně mapující evropskou válku roku 1805 a její vyvrcholení v bitvě u Slavkova na jižní Moravě. Zájemce o danou problematiku zde nalezne detailní rozbor válečných tažení a jednotlivých bitev roku 1805, organizaci a výzbroj všech zúčastněných armád, jejich velitelský sbor, politické a diplomatické představitele jednotlivých evropských států uvedeného období. Knihu bude doprovázet velké množství černobílých i barevných příloh, mapy a plánky válečných tažení a bitev.

Rozsáhlá encyklopedie (přes 1500 hesel) podrobně mapující evropskou válku roku 1805 a její vyvrcholení v bitvě u Slavkova na jižní Moravě. Zájemce o danou problematiku zde nalezne detailní rozbor válečných tažení a jednotlivých bitev roku 1805, organizaci a výzbroj všech zúčastněných armád, jejich velitelský sbor, politické a diplomatické představitele jednotlivých evropských států uvedeného období. Knihu bude doprovázet velké množství černobílých i barevných příloh, mapy a plánky válečných tažení a bitev.

Malá encyklopedie nejvýznamnějších ruských a sovětských vojenských velitelů známého historika Jiřího Fidlera přináší podrobné medailony všech maršálů, kteří během posledních tří století v Rusku a Sovětském svazu této hodnosti dosáhli. Celkový počet ruských a sovětských maršálů (a ekvivalentních hodností v námořnictvu) se blíží dvěma stovkám. Každá osoba měla svůj specifický osud, velmi mnoho z nich bylo oslavováno za života i po smrti, na mnoho z nich bylo zapomenuto, někteří byli proskribováni, posláni v době carské vlády do vyhnanství nebo popraveni (v Sovětském svazu), na několik osob se nevzpomíná v dobrém dodnes. Celkem po třech maršálech byla pojmenována vyznamenání - Řád Suvorova a Řád Kutuzova v Sovětském svazu, Řád Žukova v Ruské federaci. Autor zvolil název `Za víru, vládce a vlast` jako volnější překlad původní ruské vojenské devisy `Za Boga, za cara i rodinu`. Význam původního ruského hesla je jasný, pro komunistické období bylo bohem učení marxismu-leninismu, vládcem konkr

Kniha vynikajícím způsobem doplňuje úspěšnou publikaci Panovníci českých zemí a představuje čtenářům ženy, které v průběhu dějin usedaly na český trůn. České královny pocházely téměř z celé Evropy, ze všech významných panovnických rodů. Do země uprostřed Čech přicházely s hlavním úkolem, dát manželovi a celé zemi dědice. I když se s tímto úkolem vyrovnávaly rozdílným způsobem, značná část z nich sehrála významnou úlohu v dějinách českého státu.

Bitva u Sokolova náležela mezi nejvýznamnější vojenské ikony minulého režimu, její jméno nesly vojenské útvary, branné závody, průmyslové podniky apod., z knih věnovaných tématu by vznikla vcelku slušná knihovna, o bitvě byl natočen celovečerní film . Přes všechnu tuto pozornost nám však mnoho důležitých informací chybí a místo nich nastupují mýty, např. o bojích proti tankovým jednotkám SS, o obrovských ztrátách čítajících desítky procent původního stavu československých vojáků... S některými m ýty se pokouší vyrovnat tato kniha. Autor sám ji označuje za určitou mezibilanci, neboť jeho práce sice posunuje stav poznání sokolovské bitvy kupředu, několik otázek ale stále zůstává nezodpovězených. Nakladatelství Naše vojsko proto považuje knihu za impuls k novému historickému zkoumání působení československých vojenských jednotek za druhé světové války, jehož výsledky bude průběžně publikovat.

Kniha je věnována jednak čtyřem náčelníkům Hlavního štábu branné moci, kteří v letech 1919 - 1939 stáli v jeho čele, jednak ostatním štábním funkcionářům. Český čtenář tak má poprvé možnost seznámit se podrobně s vývojem organizační struktury štábu a s osobami, které tuto instituci řídily a náležely tak ve své době k elitě branné moci.

Kniha je věnována jednak čtyřem náčelníkům Hlavního štábu branné moci, kteří v letech 1919 - 1939 stáli v jeho čele, jednak ostatním štábním funkcionářům. Český čtenář tak má poprvé možnost seznámit se podrobně s vývojem organizační struktury štábu a s osobami, které tuto instituci řídily a náležely tak ve své době k elitě branné moci.

Bitva u Sokolova náležela mezi nejvýznamnější vojenské ikony minulého režimu, její jméno nesly vojenské útvary, branné závody, průmyslové podniky apod., z knih věnovaných tématu by vznikla vcelku slušná knihovna, o bitvě byl natočen celovečerní film . Přes všechnu tuto pozornost nám však mnoho důležitých informací chybí a místo nich nastupují mýty, např. o bojích proti tankovým jednotkám SS, o obrovských ztrátách čítajících desítky procent původního stavu československých vojáků... S některými m ýty se pokouší vyrovnat tato kniha. Autor sám ji označuje za určitou mezibilanci, neboť jeho práce sice posunuje stav poznání sokolovské bitvy kupředu, několik otázek ale stále zůstává nezodpovězených. Nakladatelství Naše vojsko proto považuje knihu za impuls k novému historickému zkoumání působení československých vojenských jednotek za druhé světové války, jehož výsledky bude průběžně publikovat.

Kniha šikovného malého formátu vynikajícím způsobem doplňuje úspěšnou publikaci Panovníci českých zemí a představuje čtenářům ženy, které v průběhu dějin usedaly na český trůn. České královny pocházely téměř z celé Evropy, ze všech významných panovnických rodů. Do země uprostřed Čech přicházely s hlavním úkolem - dát manželovi a celé zemi dědice. I když se s tímto úkolem vyrovnávaly rozdílným způsobem, značná část z nich sehrála významnou úlohu v dějinách českého státu.

Kniha šikovného malého formátu vynikajícím způsobem doplňuje úspěšnou publikaci Panovníci českých zemí a představuje čtenářům ženy, které v průběhu dějin usedaly na český trůn. České královny pocházely téměř z celé Evropy, ze všech významných panovnických rodů. Do země uprostřed Čech přicházely s hlavním úkolem - dát manželovi a celé zemi dědice. I když se s tímto úkolem vyrovnávaly rozdílným způsobem, značná část z nich sehrála významnou úlohu v dějinách českého státu.

Kniha je věnována jednak čtyřem náčelníkům Hlavního štábu branné moci, kteří v letech 1919 - 1939 stáli v jeho čele, jednak ostatním štábním funkcionářům. Český čtenář tak má poprvé možnost seznámit se podrobně s vývojem organizační struktury štábu a s osobami, které tuto instituci řídily a náležely tak ve své době k elitě branné moci.

Jedno z nejvýznamnějších bojových střetnutí v českých vojenských dějinách 20. století je již více než půl století dosti stranou zájmu odborné či laické veřejnosti, neboť poslední monotematická publikace byla vydána v roce 1947. Encyklopedická příručka se třemi stovkami hesel a rozsáhlým doprovodným textem zachycuje vše podstatné ohledně této akce za první světové války.