Radek Fiksa

Víte, kdo nebo co je to Ausulo, Anci Pini, Bokashi, Chaklag, Chain piercing, Enata, Fanaua a dalších několik set výrazů z oblasti bodyarts? To vše a mnohem víc nabízí tato encyklopedie, která nemá ve světě obdoby. Ano, čtete správně. Žádná podobná encyklopedie neobsahuje hesla z této od R. Fiksy.

Svastiku neboli hákový kříž si každý spojuje zejména s Hitlerem a jeho nacistickou doktrínou. Svastika má však na rozdíl od Hitlerovy tisícileté říše skutečně historii v řádech tisíců let. Objevila se prakticky na všech kontinentech a byla používána takřka všemi významnými náboženstvími. Což ostatně dokazuje ManWoman v knize Swastika - navrácení nevinnosti.Málo známá je však historie svastiky na našem území. Sem tam se objeví nějaký článek o archeologických nálezech z keltských či římských osad. Ale svastika má u nás daleko rozsáhlejší výskyt a užívání. Svastika byla hojně používána v lidové tvořivosti, malovaná na kraslicích, tištěná na textiliích, ražená do mincí, zdobila se jimi ovčácká bičiska či čepče, tzv. holubinky. Je možné ji objev it na několika malbách. Asi nejznámější je použití u Muchovy Přísahy omladiny. Použil ji však například i Mikoláš Aleš v cyklu Život starých Slovanů anebo J. V. Kautský na oponě pro Národní divadlo v Brně. Ani budovy nejsou výjimkou. Rozsáhlou svasti kou výzdobu nalezneme na Pražské loretě. Podobně rozsáhlá výzdoba, ovšem v interiéru, je k vidění v zámku Litomyšl. Oblíbená byla kruhová svastika v gotice, a tak ji spatřujeme na mnohých gotických kostelech po celé republice a nejen na nich.Svastika se objevovala i jinde. Na nalezeném plíšku v Býčí skále, roušce Sv. Ludmily, opasku Sv. Václava, vyznamenáních Junáků, jedno takové měl i prezident Masaryk, chebském antependiu, denáru Boleslava 1. a mnohých dalších místech.

Tetování hrálo v naší historii významnou roli, mělo svůj význam i důvod nošení či umístění, častokrát si ho musel nositel zasloužit. Lexikon obsahuje velké množství symbolů a jich popis napříč kulturami, stále žijících i zaniklých, z různých koutů světa. Lexikon přináší nejen uvedení původu a významu motivů ,ale také zobrazení mnohých z nich.

Po dalších letech bádání v archivech se autorovi podařilo sestavit mnoho dalších motivů tetování s jejich význami.

Svastiku neboli hákový kříž si každý spojuje zejména s Hitlerem a jeho nacistickou doktrínou. Svastika má však na rozdíl od Hitlerovy tisícileté říše skutečně historii v řádech tisíců let. Objevila se prakticky na všech kontinentech a byla používána takřka všemi významnými náboženstvími. Což ostatně dokazuje ManWoman v knize Swastika - navrácení nevinnosti.Málo známá je však historie svastiky na našem území. Sem tam se objeví nějaký článek o archeologických nálezech z keltských či římských osad. Ale svastika má u nás daleko rozsáhlejší výskyt a užívání. Svastika byla hojně používána v lidové tvořivosti, malovaná na kraslicích, tištěná na textiliích, ražená do mincí, zdobila se jimi ovčácká bičiska či čepče, tzv. holubinky. Je možné ji objev it na několika malbách. Asi nejznámější je použití u Muchovy Přísahy omladiny. Použil ji však například i Mikoláš Aleš v cyklu Život starých Slovanů anebo J. V. Kautský na oponě pro Národní divadlo v Brně. Ani budovy nejsou výjimkou. Rozsáhlou svasti kou výzdobu nalezneme na Pražské loretě. Podobně rozsáhlá výzdoba, ovšem v interiéru, je k vidění v zámku Litomyšl. Oblíbená byla kruhová svastika v gotice, a tak ji spatřujeme na mnohých gotických kostelech po celé republice a nejen na nich.Svastika se objevovala i jinde. Na nalezeném plíšku v Býčí skále, roušce Sv. Ludmily, opasku Sv. Václava, vyznamenáních Junáků, jedno takové měl i prezident Masaryk, chebském antependiu, denáru Boleslava 1. a mnohých dalších místech.

Vkládání ostrých předmětů do kůže nebo jiných částí těla za účelem zkrášlení nebo pro jiné účely je praxe stará tisíce let. Nejstarší mumie objevená v Egyptě měla piercing v uchu. Starověké africké civilizace měly zvyky propichovat rty a jazyk. Ve skutečnosti byl nejstarší důkaz piercingu obličeje objeven v roce 2020 na kostře muže, který žil asi před 12 000 lety. Piercing v uších byl běžný po celou historii. Často se používal jako prostředek duchovní ochrany, lidé nosili na uších kov, aby zabránili zlým duchům proniknout ušním kanálem do mozku. Starověké africké kmeny a Egypťané také praktikovali tělesné úpravy v podobě natahování ušních lalůčků, stejně jako lidé v Asii. Tato praxe mezi královskými osobami je zřetelná na posmrtné masce mladého egyptského faraona Tutanchamona a také na sochách Buddhy, kde mu ušní lalůčky sahají téměř k ramenům. Piercing nosu je na Blízkém východě pravděpodobně starý více než 4000 let a často byl nabízen jako dárek a u některých afrických kmenů je dodnes tradicí. V Indii se piercing do nosu prováděl ze zcela jiného důvodu. Šperk se obvykle nosí v levé nosní dírce ženy. V ájurvédě, tradičním indickém přístupu ke zdraví a pohodě, je místo na levé nosní dírce spojeno s ženskými reprodukčními orgány a věří se, že piercing zde usnadňuje porod.