Štěpán Filípek

S touto knížkou se zasmějete. Ale taky si někdy řeknete: "Je tohle vůbec možné?" Novinář a spisovatel Štěpán Filípek sbírá hlášky českých fotbalistů, jejich trenérů i klubových bossů už mnoho let. A nyní je v novém vydání pouští do světa se všemi slavnými a pozoruhodnými výroky od začátku našeho století až do roku 2017. Potěší nás tu vyhlášení baviči, ať už současní hráči, nebo ti bývalí, jako jsou třeba Luhový a Vízek; své si řeknou trenérští mistři bonmotů s kouč české reprezentace Jarolím bude jako Fantomas zuřit nad porážkou našeho fotbalového výkvětu v Severním Irsku. "Bárka se potápí, Titanic jde ke dnu," prohlásí "Ivánek, kamarád", proslulý čachrář Horník v geniálním sousloví, které lze napasovat na všechno, zpackanou kvalifikací na světový šampionát počínaje a všemožnými trably konče. Na ledacos platí nějaký ten fotbalový příměr, fotbal jako by prostupoval celou zemi a kdo stojí v jeho čele, má křeslo na úrovni ministra. Když pak takový "ministr" skončí ve vazbě, není to jen tragédie jednoho sportu, ale celé společnosti, která je prostě taková, jaká je. To vše se míhá fotbalovými hláškami, jichž je knížka plná až po okraj. Hlášek, doplněných stručnými replikami, fotografiemi a zasvěceným vyprávěním, tu najdete přes tisíc. Od vysloveně veselých až k nějakým tak trochu kriminálním, anebo ke slovům místopředsedy naší fotbalové asociace Berbra, řečeného Lord Voldemort: "Teď jsem četl od amerického fyzika nádhernou větu, kterou aplikuji na náš fotbal. Zní: ,Dvě věci jsou ve světě všudypřítomné. Vodík a lidská blbost.' Bohužel jsem znepokojen, že u nás dochází vodík."

Patří mezi nejpopulárnější tváře české fotbalové scény. Je oslavovaným hrdinou, který ze Slavie udělal tuzemský kolos a ohromil Evropu. Zdálo by se, že snad každý má příběh Jindřicha Trpišovského v malíku. Ale opravdu? Kde se vůbec český fotbalový Tarantino vzal? Proč za něho chtěli hráči na trávníku "zemřít"? Kdo je jeho mecenášem, jenž za ním stojí téměř celou jeho kariéru? Proč kdysi opustil Spartu a po letech se do ní nevrátil? A jak je možné, že uspěl ve Slavii? Teprve z knihy reportérů deníku Sport Štěpána Filípka a Jana Podroužka se čtenáři poprvé podrobně seznámí se všemi peripetiemi, jimiž Jindřich Trpišovský na cestě od provozního herny k titulům a Lize mistrů prošel.

Devadesátky – doba, v níž to skutečně žilo. Tedy spíš neskutečně. Svobodně, překotně, nevázaně, se vším dobrým i špatným, až divokým. A ve všech ohledech to platilo i pro fotbal – nejpopulárnější domácí sport, jenž se prolnul i s polosvětem, či rovnou podsvětím, vděčnou potravou detektivních retro seriálů. Publikace Fotbalové devadesátky tak prostřednictvím vzpomínkových témat i exkluzivních rozhovorů mapuje sportovní úspěchy se stříbrným EURO 1996, fenomén mecenášů v čele s Borisem Korbelem i čas „ještěrek“ na hlavě a návštěv Discolandu Sylvie, kde trůnil Ivan Jonák. Průvodci jsou krom jiných dva slavní fotbalisté, rivalové i parťáci, kteří byli při tom a v dobovém opelu podnikli speciální jízdu do minulosti: slávista Vladimír Šmicer a sparťan Horst Siegl.

Věčný úsměv, přezdívka Šmíca nebo Štístko, úspěchy v klubech i reprezentaci. Takhle zná Vladimíra Šmicera každý. Po konci bohaté hráčské kariéry však začal poznávat, že „druhý život“ je kolikrát složitější. A paradoxně nejvíc, když se snažil pomoct českému fotbalu... V knižní zpovědi z edice deníku Sport u příležitosti padesátin rekapituluje hlavně posledních čtrnáct let: pootevře dveře do šatny Slavie, s níž po návratu z ciziny získal dva tituly, přiblíží své působení v roli manažera národního týmu, vzpomíná, jak pomáhal červenobílý klub zachránit v první lize a jak byl za Jiřího Šimáněho a Jaroslava Tvrdíka u startu jeho nové éry, ale popisuje i boj za změny fotbalových poměrů po pádu Romana Berbra. Kromě toho exkluzivně zve na cesty ve službách Liverpoolu a nechává nahlédnout do svého soukromí.

Věčný úsměv, přezdívka Šmíca nebo Štístko, úspěchy v klubech i reprezentaci. Takhle zná Vladimíra Šmicera každý. Po konci bohaté hráčské kariéry však začal poznávat, že ten „druhý život“ je kolikrát složitější. A paradoxně nejvíc, když se snaží pomoct českému fotbalu... Ve druhém, doplněném vydání knižní zpovědi z edice deníku Sport u příležitosti svých padesátin Šmicer rekapituluje hlavně posledních patnáct let: pootevře dveře do šatny Slavie, s níž po návratu z ciziny získal dva tituly, přiblíží působení v roli manažera národního týmu, vzpomíná, jak pomáhal červenobílý klub zachránit v první lize, jak byl za Jiřího Šimáněho a Jaroslava Tvrdíka u startu jeho nové éry a jak vidí slávistickou současnost, ale popisuje i boj za změny fotbalových poměrů po pádu Romana Berbra nebo hledání nového reprezentačního trenéra. Kromě toho exkluzivně zve na cesty ve službách Liverpoolu, nechává nahlédnout i do soukromí a přibližuje svou vášeň pro sbírání dresů.