Petr Fischer

Dvanáct esejů o filmové dokumentární tvorbě ? od iniciačního snímku, ve své době populárního a dodnes fascinujícího Nanuka, přes Triumf vůle Leni Riefenstahlové, žánrové klasiky Fredericka Wisemana a Clauda Lanzmanna, domácí průlomové reflexe Český sen, Manželské etudy, Zkoušku umění až po nejsoučasnější filmy i TV dokureality. Ukazují nám dokumenty pravdu, nebo je to jen jiná, možná jen věrohodnější podoba iluze? Jsme ochotni přijímat filmové záznamy jako pravdivé obrazy? Může dokument lhát? Kde je hranice mezi pravdou a lží, uměním a propagandou, realitou a fake news? Fischerovy úvahy jsou zároveň pestrým příběhem ? jakou cestou prošel filmový dokument za sto let svých dějin právě od Flahertyho Nanuka (1922).

Co se dělo s českou společností, s celým světem v době ohrožení covidem-19? Co jsme se dozvídali o sobě? Petr Fischer jako jeden z mála českých novinářů schopných přesně a rychle pojmenovávat události, odkrývat význam gest a proslovů, pozorně sledoval a glosoval opatření vlád, přístup politiků a reakce občanů, od chvíle, kdy téměř všechny státy šlapaly na brzdy. Soubor jeho brilantních úvah v pomyslném dialogu s filozofy od Derridy po Žižeka, s politiky od Hamáčka po Merkelovou, od Camuse po Houellebecqa zachycuje proměnu, která nevynechala nikoho z nás a napověděla, co bychom měli či mohli jako lidstvo dělat. Co je správné? Co je normální? Co je mravné? Otázky po týdnech bezprostředního ohrožení zůstávají. Ilustracemi knihu doprovodil Marek Douša.