Martin Flašar

Publikace odhaluje podrobnosti vztahů Bohuslava Martinů s jeho žákem a skladatelem Janem Novákem v letech 1947–1959 na pozadí dochované korespondence. Kniha přináší edici souboru dopisů Martinů Novákovi a dále korespondenci Jana Nováka o Martinů a naopak. Interpretace nově získaných pramenů odkrývá bohatou síť souvisejících faktů, událostí a kontaktů, které rekonstruují rámec dobové hudební kultury. Vymezují také roli Jana Nováka a jeho manželky Elišky v propagaci díla Martinů v 50. letech u nás v době, kdy čelil politicky angažované kritice. Monografie se též snaží poukázat na paralely v životě a tvorbě obou skladatelů, ať se jedná o emigraci, evropanství, humanismus nebo vztah k lidové hudbě a divadlu. Kniha, která vychází ke 100. výročí narození Jana Nováka, se snaží přispět k hlubšímu pochopení a docenění díla tohoto významného skladatele, který byl z důvodu emigrace odsouzen k povinné kolektivní amnézii.

Název publikace Umění a nová média vymezuje pole zájmu autorského kolektivu, ale také taktiky pohybu tímto polem. Slovní spojení umění a nová média poukazuje k výzkumu vzájemných vlivů, referencí a fúzí umělecké kreativity a techniky, především informačních a komunikačních aparátů (od rozhlasu, přes první počítačovou grafiku, po virtuální světy a světovou počítačovou síť), jak se rozvíjel a proměňoval v průběhu 20. a začátku 21. století. Pozornost je věnována zejména těm momentům, kdy jednotlivá média byla „nová“ a v jejich recepci se zvlášť zřetelně odrážely naděje a obavy, které byly do nich promítány. Předkládaná kolektivní monografie završuje práci řešitelského týmu Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na výzkumu funkcí techniky při vzniku a provozování múzického díla, který byl umožněn díky grantové podpoře Centra základního výzkumu AMU&MU.

„Poeme électronique“ byla jedním z prvních komplexních multimediálních děl, které důsledně využívalo řízeného pohybu elektroakustického materiálu v architektonickém prostoru. Pro prezentaci firmy Philips na Světové výstavě v Bruselu v r. 1958 jej připravila trojice umělců Le Corbusier, Edgard Varese a Iannis Xenakis. Označení Poeme électronique v této práci reprezentuje soubor uměleckých počinů v oblasti architektury, hudby a vizuálního umění, které s pavilonem Philips souvisely. Zvláštní pozornost je věnována osobnosti solitéra a průkopníka elektroakustické hudby Edgarda Varese. Ambicí předkládané publikace je sledování vývojových linií hlavních protagonistů protínajících interpretační rámec konstruovaný estetikami dobových uměleckých směrů a hnutí.