Martin Flosman

Skupina výtvarných umělců a další malíři v československé zahraniční armádě v letech druhé světové války Po příjezdu československé zahraniční armády do Velké Británie v létě 1940 kladla exilová politická reprezentace velký důraz na intenzivní propagaci odboje, zahraniční armády i předválečného Československa všemi dostupnými prostředky s cílem zajistit přízeň širokých vrstev britského obyvatelstva. Velký úspěch zaznamenala putovní výstava o Československu, kterou za osmnáct měsíců navštívilo ve čtrnácti městech přes milion Britů. Tato publikace, která si klade za cíl seznámit veřejnost s výtvarnou tvorbou vojáků v letech druhé světové války, je rozdělena do dvou částí. První zevrubně přibližuje činnost výtvarných umělců prezentovaných v zahraniční armádě na západě, organizaci jejich práce a její využití Vojenským oddělením propagandy Ministerstva zahraničních věcí v Londýně při pořádání propagačních výstav. Druhá část prostřednictvím biografických medailonů představuje jednotlivé tvůrce a jejich barvité životní osudy. Jejich úkolem bylo umělecky zachytit a výtvarně vyjádřit jevy v československém zahraničním vojsku nebo v jeho okolí, které se jej přímo dotýkají, dojmy z válečné činnosti a vojenského života. Výsledky jejich práce mají nejen svoji uměleckou hodnotu, ale zároveň jsou rovněž nezpochybnitelným dokumentárním přínosem pro vojenské dějiny. Téma představuje specifický fenomén v rámci československé zahraniční armády a její dosud ne zcela popsanou a probádanou stránku.

V průběhu tří staletí existence vojenské duchovní služby v rakouskouherské i československé armádě prošlo jejími řadami mnoho desítek českých kněží. Svoji službu vykonávali věrně a poctivě, i když do jejich životů zasáhly všechny dramatické zvraty pohnutých historických událostí. Druhý svazek monumentálního a dosud nerealizovaného badatelského projektu, jenž shrnuje problematiku života a práce vojenských duchovních na našem území od samých počátků až po padesátá léta 20. století, chronologicky navazuje na první část a klade si za cíl představit působení duchovní služby v československé armádě v letech 1918–1950 i vojenské kněze, kteří se svou činností nesmazatelně zapsali do jejích dějin. Jsou mezi nimi generálové i prostí kněží, v jejichž řadách nechybí oběti nacistické perzekuce nebo poúnorového režimu. V širší perspektivě se dotýká dalších témat církevních dějin, jakými jsou vztah církve a státu, nebo samotné přítomnosti duchovních v armádě. Tak jako první část, i druhý svazek je doplněn bohatým obrazovým doprovodem doposud nikdy nepublikovaných fotografií, který knihu ještě více oživuje.

V průběhu tří staletí existence vojenské duchovní služby v rakousko-uherské i československé armádě prošlo jejími řadami mnoho desítek českých kněží. Svoji službu vykonávali věrně a poctivě, i když do jejich životů zasáhly všechny dramatické zvraty pohnutých historických událostí. Předkládaná publikace představuje působení vojenské duchovní služby od nejstarších dob do roku 1919 a chce čtenáře seznámit s významnými postavami vojenského kléru a jejich prací v jednotlivých časových periodách. V širší perspektivě se dotýká dalších témat církevních dějin, jakými jsou vztah církve a státu nebo samotné přítomnosti duchovních v armádě. Zvláštní pozornost je věnována rakouskému válečnému námořnictvu, první světová válce, bojům na Slovensku a vůbec poprvé také duchovním v československých zahraničních legiích. Na knihu navazuje druhý svazek představující fungování duchovní služby v československé armádě v letech 1918–1950 a vojenské kněze, kteří se svojí činností nesmazatelně zapsali do jejích dějin. Jsou mezi nimi generálové i prostí kněží, v jejichž řadách nechybí ani oběti nacistické perzekuce nebo poúnorového režimu. Obě části doprovází několik desítek unikátních, doposud nikdy nepublikovaných fotografií.

Publikace přibližuje neznámé osudy dvou z celkem čtrnácti důstojníků vojenské duchovní služby, kteří sloužili v čs. zahraničních jednotkách za druhé světové války. Je založena na autentických denících, které si vedli František Petružela (přezdívkou Padre) a Hanuš Rezek (Rebe) přímo na frontě. Oba příběhy vypovídají o prosté, důsledné a věrné službě nejbližším nejen v duchovní, ale především v obecně lidské rovině. Text ukazuje každodenní syrovou tvář války, seznamuje čtenáře s problematikou organizace a působení vojenské duchovní služby v naší zahraniční armádě a kromě obou hlavních aktérů představuje řadu dalších osobností odboje. V publikaci, zpracované na základě dosud nevyužitých pramenů, bude vedle příloh, poznámkového aparátu a rejstříku zařazeno také několik desítek unikátních fotografií, které doplní obraz našeho zahraničního odboje o nový významný rozměr.