Martin Franc

Práce se zabývá dosud málo probádanou problematikou sovětizace v českých přírodních a lékařských vědách po roce 1948. Přejímání "pokrokových sovětských zkušeností" se zde mimo jiné projevovalo i průnikem dobových nauk spojovaných s agrobiologem Trofimem Děnisovičem Lysenkem, fyziologem Ivanem Petrovičem Pavlovem nebo šlechtitelem Ivanem Vladimirovičem Mičurinem. V mnoha ohledech klíčovým momentem se stala několikaměsíční stáž 24 předních českých a slovenských odborníků v oboru přírodních a lékařských věd v SSSR v závěru roku 1950. Studie osvětluje význam této cesty za pomoci edice některých důležitých dokumentů spojených s výpravou, především dopisů českého mikrobiologa a v dané době výrazného stoupence Lysenkova učení Ivana Málka (1909-1994) své ženě Jindře. Čtenáři se tak otvírá pozoruhodný průhled do myšlenkového světa vědců, kteří na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století zcela propadli kouzlu stalinistické "vědy". Dalším zajímavým dokumentem, který je zde vydán, je záznam z diskuse českých a slovenských vědců s hlavním guru tehdejší sovětské biologie T. D. Lysenkem.

Studie vývoje kulturního dění a životního stylu se skládá ze tří částí. Dílo představuje nové pojetí problematiky i v mezinárodním kontextu. Od podobných lexikálních prací se liší především snahou o jasné časové zařazení a o podloženost na základě dobových pramenů. Autoři zde mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí dobových pojmů a výrazů, prostřednictvím hesel a sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa.

Poválečné zkracování pracovní doby a nárůst objemu volného času patřilo k jevům, které mimořádně významně ovlivnily vývoj životního stylu v padesátých a šedesátých letech. Podle dobových ideologických představ měly volný čas vyplňovat primárně projevy společenské angažovanosti, sebevzdělání a tělesná aktivita, realita však vyhlížela odlišně a ve formách trávení volného času se zejména mladá generace občanů Československa především v šedesátých letech značně přibližovala svým vrstevníkům jinde v Evropě. Předkládaný rukopis sleduje společenské souvislosti postupného zvyšování objemu volného času a dopadů změn spojených s novými způsoby trávení volného času na fungování české společnosti v druhé polovině padesátých let a v šedesátých letech, včetně dobových odborných diskusí o této tematice. Vypovídá i o proměnách celé tehdejší společnosti a zejména o transformaci mentality společnosti a jejím novém vztahu ke konzumerismu. Zároveň se snaží zodpovědět některé otázky po účinnosti a dopadu snah vládnoucí moci aktivně ovlivňovat život v privátní sféře občanů, tedy především oblast volnočasových aktivit. Na základě sond věnovaných jednotlivým formám trávení volného času (např. sběratelství, kutilství, cestování, taneční zábavy, mimoškolní vzdělávání a kulturní činnost) detailně rozebírá některé typické příklady dobových volnočasových aktivit, včetně jejich často velmi komplikovaného vztahu k tehdejším ideologickým představám. Speciální pozornost pak věnuje otázce trávení volného času mládeží, včetně objevujících se patologických jevů (alkoholismus, počátky narkomanství, tzv. chuligánství).

Kniha jako první mapuje celkový vývoj české mimouniverzitní vědy od počátků v humanistických učených společnostech až po transformaci Československé akademie věd na Akademii věd ČR. Tým zkušených autorů přibližuje - poutavě a zasvěceně - dějiny takových významných vědeckých institucí, jako byla např. Královská česká společnost nauk, Česká akademie věd a umění, Masarykova akademie práce a v poválečném období dominantní Československá akademie věd. Opomenuty nejsou ani vědecké instituce Němců z českých zemí. Součástí bohatě ilustrované publikace jsou také biografické medailony osobností, které českou vědu v minulosti ovlivnily nejvýrazněji. Vedle toho obsahuje kniha i průřezové kapitoly věnované vývoji vědy v devatenáctém a dvacátém století. Čtenáři se tak nabízí možnost poznat zajímavé i dramatické peripetie jedinečného příběhu české vědy, která musela tolikrát zápasit o svoji pozici a uznání.

Pamatujete na mléčné bary, šunku v aspiku, ruské vejce, kubánské pomeranče nebo termosky, co se tak snadno rozbily zevnitř? Na některé podoby socialistického stravování vzpomínáme rádi, u jiných se nám strachy sevře žaludek – pojďte si je připomenout všechny! Během gastrovýletu do minulosti se zastavíme v ikonických podnicích jako Čínská restaurace a Zlatá Praha, ale nevynecháme ani domácí kuchyni či školní jídelny s proslulou omáčkou UHO.

Studie vývoje kulturního dění a životního stylu se skládá ze tří částí. Dílo představuje nové pojetí problematiky i v mezinárodním kontextu. Od podobných lexikálních prací se liší především snahou o jasné časové zařazení a o podloženost na základě dobových pramenů. Autoři zde mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí dobových pojmů a výrazů, prostřednictvím hesel a sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa.