Carl Frey

Shortlisted for the Financial Times and Schroders Business Book of the Year Award How 1,000 years of global history show why technological and economic progress is often followed by stagnation and even collapse In How Progress Ends, Carl Benedikt Frey challenges the conventional belief that economic and technological progress is inevitable. For most of human history, stagnation was the norm, and even today progress and prosperity in the world's largest, most advanced economies-the United States and China-have fallen short of expectations. To appreciate why we cannot depend on any AI-fueled great leap forward, Frey offers a remarkable and fascinating journey across the globe, spanning the past 1,000 years, to explain why some societies flourish and others fail in the wake of rapid technological change. By examining key historical moments-from the rise of the steam engine to the dawn of AI-Frey shows why technological shifts have shaped, and sometimes destabilized, entire civilizations. He explores why some leading technological powers of the past-such as Song China, the Dutch Republic, and Victorian Britain-ultimately lost their innovative edge, why some modern nations such as Japan had periods of rapid growth followed by stagnation, and why planned economies like the Soviet Union collapsed after brief surges of progress. Frey uncovers a recurring tension in history: while decentralization fosters the exploration of new technologies, bureaucracy is crucial for scaling them. When institutions fail to adapt to technological change, stagnation inevitably follows. Only by carefully balancing decentralization and bureaucracy can nations innovate and grow over the long term-findings that have worrying implications for the United States, Europe, China, and other economies today. Through a rich narrative that weaves together history, economics, and technology, How Progress Ends reveals that managing the future requires us to draw the right lessons from the past.

Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku — téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence. Z automatizace se od té doby stalo jedno z hlavních společenských i politických témat. Robotizaci se dál věnuje i jeden z autorů původního článku, ekonom Carl Benedikt Frey. Namísto nejisté budoucnosti však Frey studuje minulost. Podle něj se před lidstvem totiž odvíjí až příliš známý scénář: není to poprvé, co technologie zřejmě od základu promění lidskou společnost. Je sice pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu a dostatečném odstupu bude lidstvo z automatizace profitovat, stejně jako tomu bylo v případě technologií průmyslové revoluce. Ta ovšem byla z perspektivy většiny tehdejších lidí katastrofou: radikálně se zhoršila životní úroveň i mocenské vztahy, což vyústilo v mnohá politická zemětřesení. Automatizované budoucnosti se podle Freye nevyhneme — můžeme však výrazně ovlivnit, jak bude vypadat.

Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku — téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence. Z automatizace se od té doby stalo jedno z hlavních společenských i politických témat. Robotizaci se dál věnuje i jeden z autorů původního článku, ekonom Carl Benedikt Frey. Namísto nejisté budoucnosti však Frey studuje minulost. Podle něj se před lidstvem totiž odvíjí až příliš známý scénář: není to poprvé, co technologie zřejmě od základu promění lidskou společnost. Je sice pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu a dostatečném odstupu bude lidstvo z automatizace profitovat, stejně jako tomu bylo v případě technologií průmyslové revoluce. Ta ovšem byla z perspektivy většiny tehdejších lidí katastrofou: radikálně se zhoršila životní úroveň i mocenské vztahy, což vyústilo v mnohá politická zemětřesení. Automatizované budoucnosti se podle Freye nevyhneme — můžeme však výrazně ovlivnit, jak bude vypadat.