Matti Friedman

Kniha Aleppský kodex představuje fascinující výsledky pátrání o historii jedné z nejvzácnějších knih na světě, vytvořené před více než tisíci lety na břehu Galilejského jezera a je považován za nejdokonalejší edici židovské bible. Rukopis byl ukraden křižáky a později - po jeho zpětném vykoupení židovskou komunitou - jej studoval proslulý filosof Moses Maimonides. Ve čtrnáctém století se dostal do starobylé synagogy syrského obchodního města Aleppa, kde byl po dalších šest století uchováván. V listopadu 1947, den po historickém hlasování Spojených národů, které umožnilo vznik izraelského státu, byla synagoga během pogromu vypálena a kodex zmizel.Friedman se ve svém takřka detektivním pátrání opírá o ohromné množství dokumentů, z nichž řada dosud nebyla publikována, jakož i o desítky hodin rozhovorů, přičemž sleduje osud slavného kodexu zejména po jeho zmizení v roce 1947. Roztrhaný rukopis byl několik let uschován na tajném místě a pak propašován přes hranice, dopraven do Izraele a podivně poničen. Stal se objektem právních sporů a utajených zápasů. Autor sleduje s téměř padesátiletým odstupem jeho stopu z Aleppa do Jeruzalému, důležitá fakta nalézá rovněž v Londýně a New Yorku, setkává se s řadou protagonistů celého příběhu, s rabíny, sběrateli knih, penzionovanými agenty Mossadu i univerzitními vědci a naráží na historii zvláštního soudního sporu, dvou loupeží a jedné vraždy. Postupně odkrývá podivuhodnou historii kodexu po jeho opuštění Aleppa, z drobných střípků sestavuje mozaiku faktů vrhající světlo na tajemství podivného zmizení více než dvou set stránek nevyčíslitelné hodnoty a nabízí veřejnosti velmi neočekávané závěry.

Kniha Aleppský kodex představuje fascinující výsledky pátrání o historii jedné z nejvzácnějších knih na světě, vytvořené před více než tisíci lety na břehu Galilejského jezera a je považován za nejdokonalejší edici židovské bible. Rukopis byl ukraden křižáky a později - po jeho zpětném vykoupení židovskou komunitou - jej studoval proslulý filosof Moses Maimonides. Ve čtrnáctém století se dostal do starobylé synagogy syrského obchodního města Aleppa, kde byl po dalších šest století uchováván. V listopadu 1947, den po historickém hlasování Spojených národů, které umožnilo vznik izraelského státu, byla synagoga během pogromu vypálena a kodex zmizel.Friedman se ve svém takřka detektivním pátrání opírá o ohromné množství dokumentů, z nichž řada dosud nebyla publikována, jakož i o desítky hodin rozhovorů, přičemž sleduje osud slavného kodexu zejména po jeho zmizení v roce 1947. Roztrhaný rukopis byl několik let uschován na tajném místě a pak propašován přes hranice, dopraven do Izraele a podivně poničen. Stal se objektem právních sporů a utajených zápasů. Autor sleduje s téměř padesátiletým odstupem jeho stopu z Aleppa do Jeruzalému, důležitá fakta nalézá rovněž v Londýně a New Yorku, setkává se s řadou protagonistů celého příběhu, s rabíny, sběrateli knih, penzionovanými agenty Mossadu i univerzitními vědci a naráží na historii zvláštního soudního sporu, dvou loupeží a jedné vraždy. Postupně odkrývá podivuhodnou historii kodexu po jeho opuštění Aleppa, z drobných střípků sestavuje mozaiku faktů vrhající světlo na tajemství podivného zmizení více než dvou set stránek nevyčíslitelné hodnoty a nabízí veřejnosti velmi neočekávané závěry.

Kniha izraelského novináře Mattiho Friedmana a autora zachycuje ojedinělé příběhy izraelských agentů pocházejících z arabských zemí, kteří se díky své důvěrné znalosti jazyka a prostředí stali neocenitelnou pomocí při vzniku Izraele v roce 1948. Rodáci ze Sýrie, Jemenu či arabského Jeruzaléma působili jako agenti Palmachu v Libanonu, Sýrii i Jordánsku. Kniha Agenti bez vlasti sleduje jejich dobrodružné osudy, které byly dlouho opomíjeny nedostalo se jim uceleného zpracování. Očima agentů můžeme vstoupit do libanonské či syrské společnosti v dramatickém období, kdy se měnila podoba celého blízkovýchodního regionu. Zároveň je ale i zajímavým pohledem na Izrael, který neutvářeli jen Židé z Evropy a Západu, ale také příchozí z blízkovýchodních zemí, kteří si s sebou přinesli svou specifickou perspektivu.