Milena Fucimanová

Kniha veršov, hudby a obrazov je určená ľuďom, ktorí ešte dokážu vnímať spriaznenosť slovenskej a českej kultúry. Poéziu Mileny Fucimanovej, českej autorky, inšpirovali obrazy Květoslavy Fulierovej, bratislavskej výtvarníčky s moravskými koreňmi. Preklad veršov do slovenčiny je dielom slovenskej poetky Marty Hlušíkovej. Pôvodnú hudbu k veršom a obrazom skomponoval Ondřej Fuciman.Dielo vzniklo ako podklad pre rovnomennú scénickú formu v naštudovaní brnenského Divadla hudby a poezie Agadir.Knižná verzia sa snaží zachytiť lyriku aj silné emócie prítomné vo veršoch, obrazoch i hudbe. Netradičný, skôr bibliofilský, formát obsahuje štrnásť grafických listov s voľne sa prelínajúcimi textami v češtine a slovenčine. Knihu dopĺňa CD so štúdiovým záznamom predstavenia.

Román Klenba chleba Mileny Fucimanové odráží ožehavou zkušenost současnosti. Na pozadí důležitého vědeckého výzkumu v oblasti asistované reprodukce se dává do pohybu svět těch, kteří počítají s temnějšími stránkami lidského ega. Ženský a mužský princip je nahlížen z neobvyklého úhlu pohledu. Věčný svár viny a trestu vyústí v nečekané rozřešení.

Několikavrstevný román vychází z části autorčiných vzpomínek, pak ale přechází v širší souvislosti, které se váží k základním otázkám lidského svědomí, lidských přání, touhy po uznání či pocitu bezmoci. Autorka děj rozdělila do čtrnácti obrazů. Většina z nich je věnovaná hlavní protagonistce Marianě, kterou sledujeme od útleho dětství až do doby jejího stárnutí, vždy zapojenou do sítě poměrně komplikovaných, nejednou až protiřečících emocionálních vazeb: nejdříve s rodiči a prarodiči, kteří na sebe vzali úlohu rodičů, později s manželem Kornelem, přítelkyněmi a nakonec s dcerou Rút. Jedním z klíčových témat v románe je téma postavení ženy v rámci současné rodiny, téma ženského osudu ve společnosti, kde stále ještě přetrvává patriarchální myšlení, a to i u vzdělaných, moderních mužů. Výrazným motivem, který v románě graduje, je motiv hudby jako způsob sebe/prožívání, sebe/poznávání, komunikace i způsobu bytí. Poetickou a občas i melancholickou atmosféru umocňuje čtrnáct ilustrací bratislavské výtvarnice moravského původu Květoslavy Fuliérové.

Etela Farkašová je oceňovaná slovenská autorka, jejíž dílo začínají čeští čtenáři teprve objevovat. Vlastní příběh, tedy osud hlavní hrdinky Miriam, není nijak výjimečný, nevybočuje ze statistiky podobně zasažených osudů, formovaných krutou dobou druhé poloviny dvacátého století a překotnou dobou prvního desetiletí věku jednadvacátého. Autorka hrdinku představuje s velkým porozuměním, s hlubokým ponorem do její psychiky, ale způsobem, který protagonistku násilně neobnažuje. Je tu mučivě zachycena druhá světová válka, nelidskost koncentračních táborů, pokřivování charakterů, ztráta jistot, ztráta důvěry, povýšení zla a lži nad dobro a pravdu. Základní obecné principy jsou v rozkladu. Je nepřehlédnutelné, že autorka v sobě nezapře filozofku. Kniha je nekompromisním obrazem současnosti, je to příběh neokázalé síly uprostřed slabosti a nicotnosti. Román Hodiny lietania získal Prémii Literárního fondu za rok 2019 v kategorii próza. Do českého jazyka přeložila Milena Fucimanová. Vnitřní zápas hlavní hrdinky velmi výstižně vyjadřují ilustrace Květoslavy Fulierové: stylizované oblouky temné bolesti a zároveň nezničitelná naděje jako rozpjatá křídla: grafické zachycení Miriamina vnitřního hlasu.