Radek Fukala

Třicetiletá válka byla událostí, která v letech 16181648 zasáhla velkou část evropského kontinentu a která si vyžádala i bezpočet životů. Do rozjitřeného a zpustošeného německého prostředí také zasáhlo vojsko švédského krále Gustava II. Adolfa, do něhož vkládalo protestantské obyvatelstvo značné naděje. Mezi malou obcí Lützen a Lipskem se 16. 11. 1632 střetly švédské síly s císařskou armádou pod velením Albrechta z Valdštejna. V této klíčové polní bitvě padl švédský panovník jako hrdina se zbraní v ruce. Výsledek střetnutí však byl nerozhodný.

Třicetiletá válka byla událostí, která s větší, či menší intenzitou zasáhla nejen regiony evropského kontinentu, ale měla ohlas i v zámoří. Základním problémem vojenské konfrontace bylo mocensko-politické střetnutí proti habsburskému univerzalismu a jeho tendencím na ovládnutí evropského kontinentu, a to s prvky absolutismu, centralismu a ideologické unifikace podle španělského vzoru. První díl je věnován předehrám Třicetileté války, českému stavovskému povstání a potvrzení habsburské suverenity na evropském jevišti. Hlavním periodizačním mezníkem je vydání Restitučního ediktu v roce 1629 a ukončení Dánské války.

Spletité a nesmírně dramatické události dějin třicetileté války, jež změnily mapu téměř celé Evropy, jsou v našem povědomí spojeny s jejím počátkem, pražskou defenestrací, porážkou na Bílé hoře či neznámějšími aktéry, například s Albrechtem z Valdštejna. Dlouhá léta bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybrala krutou daň. S průběhem této války, dalšími velkými postavami neustále se přelévajících válečných střetnutí, nadějemi a osudy málo známých českých, moravských a slezských emigrantů v cizích službách nás seznamuje nově pojatá barvitá freska vyprávění neuskutečněného snu o odplatě.

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 je bezesporu jedním z klíčových momentů třicetileté války a neblahým dnem českých dějin. Širší veřejností je často vnímána za národní tragédii s dalekosáhlými následky. Přesto prohraná bitva nemusila ještě znamenat zhroucení veškerého branného odporu v zemích Koruny české, protože existovali stoupenci zvoleného českého krále Fridricha V. Falckého, kteří boří tento tradiční mýtus a kteří byli schopni rozehrát další vojenskou partii proti císaři a jeho spojencům. O některých z nich, o kladných a záporných postavách, o dobrodruzích i hrdinech, o zajímavých problémech a historických událostech se autor snažil podat výklad v předložené knize. Měsíce statečného odporu vojenských skupin především bývalé stavovské armády a takřka dvouletá pobělohorská pacifikace Fridrichova kralování (především na Lokti, ve Falknově [Sokolově], v Třeboni, na Orlíku, v Táboře, na Zvíkově a v Kladsku ) byly teprve skutečným koncem zimního království.

Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů. V této „Velké válce“, jak ji nazvali soudobí kronikáři, ukončila polská vojska a jejich spojenci expanzivní politiku řádu v severovýchodní Evropě. Samotná bitva u Grunvaldu je označována různými jmény. Poláci jí říkají bitva u Grunwaldu, litevsky zase zní u Žalgirisu, v běloruských letopisech je napsána jako Dubrovno a v německé literatuře se tradičně píše jako Tannenberg, a to podle protější vesnice, která má dnes polský úřední název Stębark. Celá Velká válka s křižáky se odehrála v letech 1409–1411 a měla kromě bitvy u Grunvaldu několik základních etap a dramatických událostí, které tato kniha popisuje. Vedle hlavní postavy Vladislava II. Jagiella, polského krále a velkoknížete litevského, zde čtenář najde také osudy úspěšných a málo úspěšných politiků, vojevůdců a velmistrů. Zvláštní pozornost věnuje autor řádu německých rytířů v Prusku a vnitřnímu vývoji litevského velkoknížectví. S nadhledem hodnotí světla a stíny osudné porážky křižáků a slavného grunvaldského vítěze. V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno. Pohleďme blíže k této dramatické vojenské události, které se v hojném počtu na obou stranách zúčastnili také válečníci ze zemí Koruny české.

Pohnuté, bouřlivé a vyčerpávající vojensko-politické zápolení mezi znepřátelenými nábožensko-mocenskými tábory první poloviny 17. století dostalo záhy od historiků označení třicetiletá válka (1618-1648). Na tento "všeobecný" konflikt autor nazírá jako na komplexní soubor mocensko-politických, dynastických, hospodářsko-obchodních, sociálních, náboženských a vojenských zápasů, kdy nejhorší boje se často odehrávaly na středoevropském kolbišti. Zároveň dodává, že omezení třicetileté války jen na území Svaté říše římské je z hlediska současné historické vědy sotva udržitelné a realitě bude bližší globálnější pohled, a to v kontextu odborných diskuzí o aspektech mezinárodní diplomacie, o říšském patriotismu, stavovství a absolutismu, o konfesionalizaci, o obecné krizi 17. století nebo o militární revoluci

Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů. V této "Velké válce", jak jí nazvali soudobí kronikáři, ukončila polská vojska a jejich spojenci expanzivní politiku řádu v severovýchodní Evropě. Celá Velká válka s křižáky se odehrála v letech 1409 - 1411 a měla kromě bitvy u Grunvaldu několik základních etap a dramatických událostí. Vedle hlavní postavy Vladislava II. Jagiella, polského krále a velkoknížete litevského, zde čtenář najde také osudy dalších politiků, vojevůdců a velmistrů. Zvláštní pozornost věnuje autor řádu německých rytířů v Prusku a vni třnímu vývoji litevského velkoknížectví. S nadhledem hodnotí osudnou porážku křižáků a slavného grunvaldského vítěze. V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvald u dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno. Pohleďme blíže k této dramatické události, které se v hojném počtu na obou stranách zúčastnili také válečníci ze zemí Koruny české.

Spletité a nesmírně dramatické události dějin třicetileté války změnily skoro celou Evropu. Dlouhá léta bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybrala krutou daň. S jejím doposud neznámým průběhem na některých bojištích, s velkými postavami neustále se přelévajících válečných střetnutí, a především s málo známými osudy českých, moravských a slezských emigrantů v cizích službách nás seznamuje autorovo nově pojaté a nesmírně barvité líčení neuskutečněného snu o odplatě.