Karel Funk

V knize si autor přisedá k duši těch, kdo ztratili někoho blízkého nebo se chystají k vlastnímu odchodu. Podává i inspirace, jak odtud pomáhat našim zesnulým. Proč kniha vznikla? Autor odezřel ve společnosti situaci, že často dochází k bezradnosti pozůstalých po odchodu jejich blízkého. Tedy se snaží tuto mezeru duše trochu zaplnit. Nabízí tím i určité uvolnění od sešněrování dnešního života příkazy, zákazy, konvencemi, prestiží… Ač využívá i poznatků esoterního křesťanství, snaží se o srozumitelnost i pro laiky. Autor zde využívá své kvalifikace v této oblasti - teoretické, i ze své bohaté osobní praxe péče a provázení. Volí žánrovou pestrost - od praktických rad pro doprovázení odcházejících podle duchovní vědy, přes své povídky, po osobní maily a besedy. Zmiňuje i duchovně vyzařující místa, od pozůstatků keltské magie po křesťanské svatostánky. Postupuje od osvětlení původního významu pohřbu až k popisu průchodu posmrtnými stavy a fázemi podle zasvěcenců a k pomoci Krista, a k vysvětlení rizika posmrtného bloudění a klamnosti spiritismu. A zejména, jak můžeme bezpečně pomoci našim zesnulým. Pro snazší čtení je kniha složená z krátkých, nenavazujících textů. Obsahuje i povzbuzující příspěvek Alfreda Strejčka a aktuální astrologický vzkaz Štěpána Raka.

Zvolnili jsme. Velká část lidstva se nad sebou více zamýšlí. Přišla doba, kdy jsme přístupnější sebereflexi. Tato kniha byla psána ještě před vypuknutím "korona-krize", ale může být inspirací prácě pro dnešní dobu. Někdy už to tak bývá, že načasování tvorby bezděčně zapadne do toku života, tak jako načasování orby do toku přírodního roku. Kniha nabízí několik příběhů a meditací nad tím, jak náš život může obohatit styk a komunikace s rostlinami a stromy, hledá cestu, jak navázat na znalosti a odkaz našich zbožných předků a to nejen pokud jde o léčení rostlinami, ale v našem celkovém vztahu k přírodě a druhým lidem. Tato knížka je osobnějším pokračováním úspěšné knihy Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků.

Tato kniha nám poodhaluje působení kosmického ženského principu a zavádí nás na různá, často i téměř neznámá posvátná místa, která mohou pomoci našemu vývoji, na místa, která tvoří průniky do české resp. slovanské národní duše. Náš národ se jí přibližuje jen v pohnutých dobách, ať už tragických, nebo katarzních. Nynější starší generace to mohla zažít v době Pražského jara, v Srpnu 68 a pak po dlouhé odmlce až po 17. listopadu 89, či krátce před tím, při svatořečení Anežky České, částečně i při povodních. Naše dějiny lze připodobnit k situaci, kdy se nám z vlaku od Zdic na Prahu nečekaně otevře mezi vrchy pohled na svatográlský hrad Karlštejn.

Co se stalo před více než dvěma tisíciletími na pahorku Golgoty? Co je skrytým základem Velikonoc? Jaký je jejich základ ve slovanských či keltských tradicích? Na tyto a další otázky hledá odpověď nová knížka Karla Funka, kterou doplňují meditační úvahy a modliby vedoucí k hlubší účasti na tajemství kosmické jarní obnovy.

Kniha osvětluje roli a pomoc elementálů v oblastech psychické harmonie v mezilidských vztazích, v různých prostředích a situacích, v umění, v léčebných procesech i ve vztahu ke světu a jeho bytostem. Zabývá se ochranou před negativními vlivy i možnostmi léčení krajiny. Nabízí cvičení k samostatné práci s elementály, pomáhající i obstát v dnešním světě. Elementál zde znamená určité silové pole, ať už vytvořené člověkem nebo přírodou. Jako elementál se může jevit i nějaká přírodní bytost a za elementála lze považovat i otisk - paměť místa či věci, zejména po jakémkoliv intenzivním vlivu a působení. Elementálové jsou zejména osamostatněné útvary našich častých myšlenek a emocí. Mají svou energii a život, ne však své Já. Buď náš život kalí nebo naopak čistí, posilují a ozdravují - podle své kvality. Jsme-li citlivější, můžeme elementály vnímat. Pro čtení této knihy však jejich vnímání není nutné.

Kniha známého autora nabourává vžité představy, že děti jsou naším majetkem, příležitostí k naší manipulaci, materiálem k našemu svévolnému tvarování podle svých představ... Ukazuje, jak můžeme pouze asistovat při jejich samostatném vývoji a vychovávat zejména svým vzorem a kvalitami, které děti vnímají a vstřebávají od nejútlejšího věku. Kromě konkrétních příběhů dětí kniha obsahuje i základy chirofonetiky ve vztahu k vývoji dítěte v prvních třech sedmiletích. Titul knihy byl částečně vypůjčen od Dostojevského, který říká, že děti jsou poslové z duchovních světů.

Karel Funk nás v této knize uvádí do mystického a spirituálního rozměru událostí, legend a příběhů Adventu a Vánoc.

Kniha známého autora o tom, jak si vytvářet domov, o vztazích smyslového a duchovního světa, o meditaci i vztazích mezi rodiči a dětmi. Knihu doprovázejí fotografie Hany Rysové.

Jméno Františka Drtikola, světově uznávaného předválečného fotografa, bylo známé nejen v uměleckých kruzích, ale stalo se pojmem i mezi buddhisticky, jogínsky či mysticky orientovanými spolky 60. let. Hovořilo se o něm s nádechem tajemna a nedostižnosti jako o ojediněle zazářivším duchovním Mistru. Bližší setkání se stopami, které po sobě tato vskutku mimořádná osobnost zanechala, se z mladší generace poštěstilo jen nemnohým, a to buď seznámením s některým z Drtikolových žáků, nebo náhodným získáním jednoho z několika málo samizdatových opisů jeho písemného odkazu, jehož podstatnou část najdete právě v této knize. Vedle textových dokumentů se prostřednictvím této publikace můžete seznámit s průhledy do jeho života a vzpomínkami řady žáků. Za určitý vnitřní i vnější zlom lze u Drtikola považovat rozhodnutí učiněné roku 1935. Tehdy, ač na výsluní světové slávy uměleckého fotografa (byl zastoupen téměř na všech výstavách), se stáhl do ústraní a fotoaparát vyměnil za štětec. Ze světoběžníka se stal poustevníkem. Ne však úplným: jeho pronajatou vilu začali navštěvovat ti, kteří rozpoznali vysoký stupeň jeho duchovního prozření. Drtikolovo svědectví o transformaci jeho osobnosti až ke konečné fázi transcendentálního poznání je vyjádřeno způsobem přístupným a přiměřeným dnešnímu chápání, má však nadčasovou sdělnost a průraznost autenticity a svéráznosti, kterou lze srovnat např. s tibetským světcem Milarepou, Františkem z Assisi či tamilským mudrcem Ramanou Mahárišim. Jeho doporučení, úvahy či pojednání nevybízejí k úniku od života, neboť kvalita a intenzita denní práce duchovním poznáním neutrpí, ale naopak zbaví zbytečně stresujících problémů,starostí či zlozvyků, do kterých nás naše neukázněná psychika tak ráda zaplétá. Kniha si klade za cíl poznat Drtikola především jako duchovní osobnost, kterou lze – podle individuální připravenosti, odvahy, víry a píle – více či méně následovat, neboť byl s to podat jednoduchým a zcela jedinečným způsobem i ta nejvyšší mystéria, jakož i maximum praktických rad, poučení a upozornění na cestu všem, kteří ať již cestou východní nebo křesťanské esoteriky hledají Boha a Pravdu.

I když je autor znám svými tzv. duchovními texty, nedočtete se tu, jak říká, žádnou novou nauku ani rozpoutání třeskutého duchovna snadno a rychle. Označuje se jen za "průtokový ohřívač" myšlenek. Hlavně je to však kniha zcela osobní, ač obsahuje i obecné