Adam Gebrian

66 míst, pro jejichž návštěvu nejspíš neexistuje žádný vážný důvod, což ale neznamená, že nejsou zajímavá. Architekt Adam Gebrian vyrazil se svou ženou Markétou a synem Filipem v roce 2018 na tři měsíce do Barcelony. Filipovi tehdy byly přesně 2 roky a 3 měsíce. To, co tam spolu zažili, je předmětem této knihy. Rozhodně nejde o průvodce historií, či architekturou Barcelony. Není to ani mnohovrstevnatý portrét města. V žádném případě zde nenajdete soupis všech míst stojících za návštěvu. Jedná se o záznam společného soužití především otce a syna v tomto městě a stručný popis míst, na kterých spolu pobývali. Cestovat s malým dítětem je fantastická věc. Jen musíte mít spoustu času a být připraveni na to, že skončíte někde úplně jinde, než jste si na začátku představovali.

69 kapitol o stovkách míst, pro jejichž návštěvu nejspíš neexistuje žádný vážný důvod, což ale neznamená, že se na nich nebudete cítit skvěle V dubnu 2019 se architekt Adam Gebrian vydal se svou ženou Markétou a tříletým synem Filipem do Lisabonu. Podobně jako z Barcelony, vznikl i z této cesty textový a obrazový záznam. Ani od této knihy ale nečekejte komplexního průvodce městem, jeho architekturou či historií, a už vůbec ne přehledný soupis míst, která byste neměli minout. Dva měsíce v Lisabonu jsou o zážitcích otce a syna, o toulání se městem a pobytu v něm. Adam Gebrian zprostředkovává čtenáři své zkušenosti i dojmy a sdílí s ním schopnost dívat se a pozorovat. Především ale vyzývá čtenáře, aby známá i neznámá místa objevili po svém a právě pro sebe.

„Miluju města. Nejvíce ta s bohatou historií a vrstevnatou zástavbou. Rád je objevuju pěšky a pohybu venku dávám přednost před pobytem v interiéru. Cením si fungující hromadné dopravy a veřejného prostoru, který patří všem. Když jsme odlétali do Ameriky, věděl jsem, že naprostá většina mých podobných zálib a zvyklostí dostane při pobytu tam pořádně zabrat.“ Architekt Adam Gebrian spolu se svou ženou Markétou a téměř šestiletým synem Filipem strávil sedm měsíců v USA – v Raleigh v Severní Karolíně, New Yorku a Chicagu. Jeho další kniha svým formátem navazuje na úspěšné Tři měsíce v Barceloně a Dva měsíce v Lisabonu. I když se díky ní dostanete na skvělá místa, ani tentokrát nečekejte komplexního průvodce nebo soupis všech destinací stojících za návštěvu. Nabídne vám především autentický záznam konfrontace s životním prostorem tolik odlišným od toho u nás doma. Nejlepší cesta, jak si začít vážit věcí, které nám připadají samozřejmé…

Expati přináší příběhy, které se odehrávají doslova po celém světě. Od Spojených států amerických přes Velkou Británii, Portugalsko, Dánsko, Švýcarsko, Vietnam a Japonsko. Příběhy, v nichž se setkáte s takovými jmény světové architektury, jako jsou Norman Foster, Bjarke Ingels, Thomas Heatherwick, Kenzo Tange a další. Osobní vyprávění českých architektů a architektek poprvé zazněla v CAMPu ve stejnojmenném cyklu vedeném architektem Adamem Gebrianem. Kniha Expati – Příběhy českých architektů a architektek v zahraničí je jejich literárním zpracováním a je určena všem zájemcům o světovou architekturu a design. Ačkoliv mají všechny kapitoly stejnou strukturu v podobě souvislého vyprávění v první osobě, každá z nich je jedinečná ve svém obsahu a zaměření, stejně jako jsou jedinečné osudy lidí, o kterých vypráví. A tak zatímco Jan Vranovský podává velmi zasvěcený a přitom srozumitelný exkurz do japonské kultury, Ondřej Tichý detailně popisuje způsob fungování velké mezinárodní kanceláře, Bára Šafářová a Dana Čupková vyprávějí každá ze svého úhlu pohledu o působení na americké akademické scéně, Jan Magasanik poutavě přibližuje nejen tvorbu, ale také osobnost dánského architekta Bjarkeho Ingelse, Matěj Draslar vysvětluje kontext obdivované švýcarské architektury, Marek Obtulović rozkrývá pravidla fungování vietnamské společnosti, Petr Štefek a Lenka Holcnerová čtenáře provázejí meandry cesty architekta, který hledá vlastní cestu v cizím prostředí, a Veronika Martykán rozebírá komplexnost takového obřího projektu, jakým byla konverze památkově chráněné elektrárny Battersea na jižním břehu Temže.

„Kanárské ostrovy. Jejich jméno jsem slýchával často jako dítě začátkem 90. let. Představovaly vzdálený svět, který ke mně promlouval skrz barevné letáky cestovních kanceláří s příšernou typografií. Kombinace bílých hotelových komplexů, modré oblohy a ještě modřejších bazénů. Svět, který se mi jevil jako naprosto nedostupný. Ale tohle všechno dokázal změnit jeden telefonát.“ Architekt Adam Gebrian se vydal se svou ženou Markétou a téměř sedmiletým synem Filipem na Tenerife. Jeho čtvrtá kniha svým formátem navazuje na předchozí úspěšné publikace, ale tentokrát se – nečekaně – odehrává převážně mimo město.