Jean Giono strana 2 z 2

Ein Klassiker der französischen Literatur, neu illustriert von Quint Buchholz: Kurz vor dem Ersten Weltkrieg beginnt der Schäfer Elzéard Bouffier, in der verödeten, zerstörten Provence Bäume zu pflanzen. Einfach so, um die Welt wieder schön zu machen, pflanzt er Tag für Tag, jahrzehntelang. Und schafft es tatsächlich, dadurch vielen Menschen ein Stück Lebensfreude zu schenken. Die Bilder des preisgekrönten Malers und Illustrators Quint Buchholz unterstreichen die hochaktuelle Thematik, die in dieser Geschichte liegt: Ein Außenseiter, der es schafft, mittels Geduld und festem Willen ans Ziel zu kommen und die Natur nachhaltig zu verändern.

Světoznámá povídka . Nezapomenutelný příběh probouzející lásku k přírodě. Ilustrace Helena Konstantinová.

L'Homme Qui Plantait Des Arbres

Próza Muž, který sázel stromy z roku 1953 jako by byla návratem k původní Gionově fascinaci prostým člověkem a jeho dokonalým splynutím s přírodou. Obraz provensálského pastýře je oslavou neokázalé vytrvalé činnosti, která si nedělá nárok na odměnu, a přece se svým výsledkem blíží aktu Stvoření. Vydavatel mu však z nepochopení příběh vrátil, a ten byl uveřejněn o rok později v časopise Vogue pod titulem „Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí“. V té době sám autor jistě netušil, že jeho próza, rozsahem nevelká, v celé řadě překladů záhy oběhne svět, a že navíc splní autorův záměr – stane se inspirací pro ochránce přírody k zalesňování celých oblastí.

První francouzsko - české vydání slavné knihy "Lhome qui plaitant des arbres -Muž, který sázel stromy" s ilustracemi Pavala Čecha. Mistrovská povídka z roku 1953 v překladu Jiřího Reynka a s ilustracemi Pavla Čecha. Stylově čistá a dějově jednoduc há povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o "muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí".

The Man who Planted Trees. This novel tells the story of a French shepherd who spends his life planting trees. His passion for all things natural helps salvage a barren land. A beautiful, simple story about a passion for nature and its beauty. This edition includes a 270 page dossier to help the reader better understand the book, the author and his time, as well as related readings and in depth analysis of the major themes of the book.

Básník, který „prolétl mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem svého věku francouzskou literaturou jako meteor a navždy svým letem poznamenal všechnu poezii“. Překlad Gustav Francl.

Qui donc a profité des neiges pour égrainer un chapelet de cadavres ? Dans ce village du Dauphiné, l'arrivée du printemps rejette ses secrets et ses morts : au bout de trois victimes, on finira par faire appel un spécialiste, le commandant Langlois, qui découvrira bien vite la vérité. Mais pourra-t-il y survivre ? Étranges personnages que ceux de ce récit ; étrange roman, qui tient du théâtre de l'absurde, du conte séculaire et de la parabole. Parabole laque sur un seul thme, dont la pensée de Pascal Un roi sans divertissement est un roi plein de misre" donne la clef : l'ennui existentiel guette les hommes, s'ils ne s'inventent pas des divertissements efficaces, consistants. C'est ce qu'avait bien compris l'assassin des neiges ; c'est ce que finira par comprendre Langlois, son corps défendant. Avec ce drame d'une vie en trois actes, Giono inaugurait une série romanesque trs noire, centrée sur l'analyse du mal et de la misre humaine, bien loin du cycle provençal de Regain. --Karla Manuele "

Qui donc a profité des neiges pour égrainer un chapelet de cadavres ? Dans ce village du Dauphiné, l'arrivée du printemps rejette ses secrets et ses morts : au bout de trois victimes, on finira par faire appel un spécialiste, le commandant Langlois, qui découvrira bien vite la vérité. Mais pourra-t-il y survivre ? Étranges personnages que ceux de ce récit ; étrange roman, qui tient du théâtre de l'absurde, du conte séculaire et de la parabole. Parabole laque sur un seul thme, dont la pensée de Pascal Un roi sans divertissement est un roi plein de misre" donne la clef : l'ennui existentiel guette les hommes, s'ils ne s'inventent pas des divertissements efficaces, consistants. C'est ce qu'avait bien compris l'assassin des neiges ; c'est ce que finira par comprendre Langlois, son corps défendant. Avec ce drame d'une vie en trois actes, Giono inaugurait une série romanesque trs noire, centrée sur l'analyse du mal et de la misre humaine, bien loin du cycle provençal de Regain. --Karla Manuele "

Qui donc a profité des neiges pour égrainer un chapelet de cadavres ? Dans ce village du Dauphiné, l'arrivée du printemps rejette ses secrets et ses morts : au bout de trois victimes, on finira par faire appel un spécialiste, le commandant Langlois, qui découvrira bien vite la vérité. Mais pourra-t-il y survivre ? Étranges personnages que ceux de ce récit ; étrange roman, qui tient du théâtre de l'absurde, du conte séculaire et de la parabole. Parabole laque sur un seul thme, dont la pensée de Pascal Un roi sans divertissement est un roi plein de misre" donne la clef : l'ennui existentiel guette les hommes, s'ils ne s'inventent pas des divertissements efficaces, consistants. C'est ce qu'avait bien compris l'assassin des neiges ; c'est ce que finira par comprendre Langlois, son corps défendant. Avec ce drame d'une vie en trois actes, Giono inaugurait une série romanesque trs noire, centrée sur l'analyse du mal et de la misre humaine, bien loin du cycle provençal de Regain. --Karla Manuele "

Mistrovská povídka z roku 1953 v překladu Jiřího Reynka a s ilustracemi Pavla Čecha. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí .

Mistrovská povídka z roku 1953 v překladu Jiřího Reynka a s ilustracemi Pavla Čecha. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé.

Au cours d'une de ses promenades en Haute-Provence, Jean Giono a un jour rencontré un personnage extraordinaire, un berger solitaire et paisible qui plantait des arbres, des milliers d'arbres. Au fil des ans, le vieil homme a réalisé son rve: la lande aride et désolée est devenue une terre pleine de vie... Une histoire simple et généreuse, un portrait émouvant et un hymne la nature.

Poviedka o prostom človeku, pastierovi a jeho dokonalom splynutí s prírodou. Obraz provensálského pastiera je oslavou vytrvalej činnosti, ktorá si nenárokuje nárok na odmenu, a predsa sa svojím výsledkom blíži k aktu stvorenia. Poviedka sa stala pre ochrancov prírody inšpiráciou k zalesňovaniu celých oblastí.