Malcolm Gladwell

Vajon emberséges-e tömegpusztító fegyvereket bevetni annak érdekében, hogy hamarabb véget érjen egy háború? A legtöbb katonai gondolkodó a II. világháborút megelőző években nem a repülőgépekben látta az áttörést. Ám idealista stratégák egy kis csoportja, a "bombázómaffia" radikális elképzeléssel állt elő: ha a bombázásokat pontossá tennék, a háborúkat teljes egészében a levegőből lehetne megvívni, és elkerülhetnék a szárazföldi hadseregek közötti embertelen összecsapásokat és a civil veszteséget. Malcolm Gladwell újságíró, számos bestseller nemzetközileg elismert szerzőjének legújabb könyve a háború idején játszódik, mégsem háborús történet: feltűnik benne egy holland zseni és házilag készített számítógépe, egy álmos alabamai légierőbázis összetartó csapata, egy brit pszichopata, a Harvard alagsorában dolgozó piromániás vegyészek, valamint a világtörténelem két legelszántabb tábornoka. A Bombázómaffia lebilincselő olvasmány megszállottságról, innovációról, miközben a 20. század és a modern hadviselés egyik legnagyobb erkölcsi kérdését feszegeti.

Vajon emberséges-e tömegpusztító fegyvereket bevetni annak érdekében, hogy hamarabb véget érjen egy háború?  A legtöbb katonai gondolkodó a II. világháborút meg¬előző években nem a repülőgépekben látta az áttörést. Ám idealista stratégák egy kis csoportja, a „bombázómaffia” radikális elképzeléssel állt elő: ha a bombázá¬sokat pontossá tennék, a háborúkat teljes egészében a levegőből lehetne megvívni, és elkerülhetnék a száraz¬földi hadseregek közötti embertelen összecsapásokat és a civil veszteséget.  Malcolm Gladwell újságíró, számos bestseller nemzetközileg elismert szerzőjének legújabb könyve a háború idején játszódik, mégsem háborús történet: feltűnik benne egy holland zseni és házilag készített számítógépe, egy álmos alabamai légierőbázis összetartó csapata, egy brit pszichopata, a Harvard alagsorában dolgozó piromániás vegyészek, valamint a világtörténelem két legelszántabb tábornoka. A Bombázómaffia lebilincselő olvasmány megszállottságról, innovációról, miközben a 20. század és a modern hadviselés egyik legnagyobb erkölcsi kérdését feszegeti.

The international bestselling author returns with an exploration of one of the grandest obsessions of the twentieth century 'The Bomber Mafia is a case study in how dreams go awry. When some shiny new idea drops from the heavens, it does not land softly in our laps. It lands hard, on the ground, and shatters.' In the years before the Second World War, in a sleepy air force base in central Alabama, a small group of renegade pilots put forth a radical idea. What if we made bombing so accurate that wars could be fought entirely from the air? What if we could make the brutal clashes between armies on the ground a thing of the past? This book tells the story of what happened when that dream was put to the test. The Bomber Mafia follows the stories of a reclusive Dutch genius and his homemade computer, Winston Churchill's forbidding best friend, a team of pyromaniacal chemists at Harvard, a brilliant pilot who sang vaudeville tunes to his crew, and the bomber commander, Curtis Emerson LeMay, who would order the bloodiest attack of the Second World War. In this tale of innovation and obsession, Gladwell asks: what happens when technology and best intentions collide in the heat of war? And what is the price of progress?

V časoch pred druhou svetovou vojnou väčšina vojenských mysliteľov nepovažovala lietadlá za dôležitý prvok ozbrojených síl. Vnímali ho len ako doplnok k pechote. Ale istá malá skupina idealistických stratégov, ktorá si hovorila „bombardovacia mafia“, si položila otázku: „Čo ak by sme dokázali paralyzovať nepriateľa a zároveň výrazne znížiť počty obetí presne cieleným bombardovaním?“ V ostrom protiklade s touto stratégiou stálo bombardovanie Tokia, najsmrteľnejší nálet druhej svetovej vojny, ktorému velil generál Curtis LeMay. Jeho krutý pragmatizmus a taktika spálenej zeme si vyžiadali tisíce nevinných obetí z radov civilného obyvateľstva, na druhej strane odvrátili plánovanú inváziu amerických vojsk do Japonska, ktorá by zrejme zanechala väčšiu spúšť. V Bombardovacej mafii sa Gladwell pýta: „Stálo to za to?“ Možno by všetko dopadlo inak, keby LeMayov predchodca generál Haywood Hansell zotrval vo svojej funkcii veliteľa bombardovacieho letectva na Guame. Hansell bol presvedčený zástanca presného bombardovania, ale z pomyselného ringu o veliteľský post vyšiel napokon ako víťaz Curtis LeMay, ktorý sa krátko nato postaral o najtemnejšiu noc v dejinách druhej svetovej vojny. Bombardovacia mafia prináša pútavý príbeh o vytrvalosti, novátorstve a nevyčísliteľnej cene vojny.

V časoch pred druhou svetovou vojnou väčšina vojenských mysliteľov nepovažovala lietadlá za dôležitý prvok ozbrojených síl. Vnímali ho len ako doplnok k pechote. Ale istá malá skupina idealistických stratégov, ktorá si hovorila „bombardovacia mafia“, si položila otázku: „Čo ak by sme dokázali paralyzovať nepriateľa a zároveň výrazne znížiť počty obetí presne cieleným bombardovaním?“ V ostrom protiklade s touto stratégiou stálo bombardovanie Tokia, najsmrteľnejší nálet druhej svetovej vojny, ktorému velil generál Curtis LeMay. Jeho krutý pragmatizmus a taktika spálenej zeme si vyžiadali tisíce nevinných obetí z radov civilného obyvateľstva, na druhej strane odvrátili plánovanú inváziu amerických vojsk do Japonska, ktorá by zrejme zanechala väčšiu spúšť. V Bombardovacej mafii sa Gladwell pýta: „Stálo to za to?“ Možno by všetko dopadlo inak, keby LeMayov predchodca generál Haywood Hansell zotrval vo svojej funkcii veliteľa bombardovacieho letectva na Guame. Hansell bol presvedčený zástanca presného bombardovania, ale z pomyselného ringu o veliteľský post vyšiel napokon ako víťaz Curtis LeMay, ktorý sa krátko nato postaral o najtemnejšiu noc v dejinách druhej svetovej vojny. Bombardovacia mafia prináša pútavý príbeh o vytrvalosti, novátorstve a nevyčísliteľnej cene vojny.

Co si myslet o ostrém přístupu americké policie, který často vede k masovým protestům? Jak dokázal Hitler obalamutit tolik cizích státníků? Proč se na největší investiční podvod v dějinách Spojených států přišlo až v době, kdy škoda dosáhla desítek miliard dolarů? Proč si italští vyšetřovatelé mysleli, že má Amanda Knoxová něco společného s vraždou své spolubydlící, přestože důkazy říkaly něco jiného? A co všechno mají tyto zdánlivě nesouvisející příběhy společného? Jde o to, že si často myslíme, že porozumět cizím lidem je snadné, a tímto dojmem se dennodenně bez hlubšího zamýšlení řídíme. Náš úsudek je však až příliš často chybný a důsledky mohou být tragické, a to nejen pro nás, ale i pro naše okolí. Gladwellovy pečlivě vyargumentované názory možná čtenáři nebudou vždy příjemné, ale o to hlouběji k němu proniknou a bezpochyby způsobí, že se po přečtení knihy bude na svět dívat jinak než doposud.

Hogyan tudta lóvá tenni Fidel Castro a CIA-t egy egész emberöltőn át? Lehet, hogy amire a vígjátéksorozatok tanítanak, hazugság? A szem mégsem a lélek tükre? Sokszor, sajnos, hibás eszközökkel és stratégiákkal igyekszünk megérteni, kiismerni azokat, akiket nem ismerünk. És, mivel nem tudjuk, hogyan beszéljünk az ismeretlenekkel, konfliktusok és félreértések özönét zúdítjuk magunkra. Malcolm Gladwell könyvei radikálisan megváltoztatták a világról és önmagunkról való gondolkodásmódunkat. Ismerős ismeretlenek című kötetében ismét szellemi kalandra hív, embert próbáló és ellentmondásokkal teli utazásra a történelem, a pszichológia és a címlapsztorit érő botrányok világába – és a feje tetejére állítja mindazt, amit eddig tudni véltünk.

The highly anticipated new book from Malcolm Gladwell, No.1 international bestselling author of The Tipping Point, Blink, Outliers, What the Dog Saw and David and Goliath In July 2015, a young black woman named Sandra Bland was pulled over for a minor traffic violation in rural Texas. Minutes later she was arrested and jailed. Three days later, she committed suicide in her cell. What went wrong? Talking to Strangers is all about what happens when we encounter people we don't know, why it often goes awry, and what it says about us. How do we make sense of the unfamiliar? Why are we so bad at judging someone, reading a face, or detecting a lie? Why do we so often fail to 'get' other people? Through a series of puzzles, encounters and misunderstandings, from little-known stories to infamous legal cases, Gladwell takes us on a journey through the unexpected. You will read about the spy who spent years undetected at the highest levels of the Pentagon, the man who saw through the fraudster Bernie Madoff, the suicide of the poet Sylvia Plath and the false conviction of Amanda Knox. You will discover that strangers are never simple. No one shows us who we are like Malcolm Gladwell. Here he sets out to understand why we act the way we do, and how we all might know a little more about those we don't.

Co se děje v našem mozku, když se musíme rychle rozhodnout a nemáme čas přemýšlet? Jak je možné, že znalec umění rozpozná na první pohled padělek, který neodhalily komplikované testy? Jak se stane, že vycvičení policisté zabijí v přestřelce nevinného člověka, protože ho považovali za zločince? Můžeme se spoléhat na stereotypy, anebo nás zradí? Momenty našeho instinktivního rozhodování zkoumá ve své nejnovější knize Mžik americký novinář Malcolm Gladwell. Ukazuje, že není důležité mít co nejvíce informací, ale vybrat si ty podstatné. Česky již vyšly i předchozí autorovy bestsellery: Bod zlomu a Mimo řadu.

Nejsilnější stránkou autora mnoha bestsellerů Malcolma Gladwella je podívat se na věci zcela jinak, než je obvyklé. V knížce Mimo řadu svým nenapodobitelným „lehkým perem“, díky němuž si získal zástupy čtenářů po celém světě, píše o úspěchu. Ovšem jako vždy po svém. Zamýšlí se například nad tím, proč někteří lidé v životě uspějí, proslaví se a zbohatnou, zatímco jiní, třeba stejně inteligentní, snaživí a pracovití, nikoli.

What if everything we thought about power was wrong? What if, in the ancient story of the shepherd boy who topples a giant, David actually had the advantage? This thought sets Malcolm Gladwell on an extraordinary journey that takes him from art to basketball, the brain to revolutions, along the way weaving unforgettable stories of misfits, outsiders, tricksters and underdogs who have faced outsized challenges and won. With his trademark warmth, humour and gift for showing us the world through new eyes, Gladwell lets us see why the powerful aren't always what we think they are - and that some of us have more strength and purpose than we could ever imagine.

Dávid és Góliát története azóta az esélytelen kisemberek és a sebezhetetlen óriások közötti küzdelem jelképévé vált. Dávid győzelme valószínűtlen és csodával határos. A fiúnak nem volt esélye. Vagy mégis? Malcolm Gladwell megkérdőjelezi az akadályok és hátrányok szerepéről kialakított elképzeléseinket, és újraértelmezi, mit jelent a diszkrimináció áldozatának lenni, elveszíteni egy szülőt, középszerű iskolába járni, vagy egyéb látszólagos hátránnyal indulni az életben. Ezek a lebilincselő történetek szemléltetik, milyen sokszor fakadnak világunk szépségei és jelentős értékei megpróbáltatásokkal teli élethelyzetekből.

Kniha Bod zlomu je životopisom veľmi jednoduchej myšlienky. Podľa nej vznik módnych trendov, nástup a pokles kriminality, premena neznámych kníh na bestsellery, nárast fajčenia medzi dospievajúcou mládežou, fenomén šírenia informácií ústnym podaním alebo akýkoľvek počet iných záhadných zmien, ktorými sa vyznačuje každodenný život, najlepšie pochopíme, ak ich budeme považovať za epidémie. Myšlienky, výrobky, správy aj spôsoby správania sa šíria rovnako ako vírusy. A dramatický moment v epidémii, keď sa všetko môže naraz zmeniť, je bod zlomu. Autor nás zoberie do Baltimoru, aby sme sa poučili z tamojšej epidémie syfilisu. Predstaví nám tri fascinujúce typy ľudí, ktorých nazýva maveni, spájatelia a predavači. Hrajú zásadnú úlohu v epidémiách šíriacich sa ústnym podaním a diktujú náš vkus, trendy a módu. Vezme nás do štúdií detských televíznych programov Sesame Street (Sezamová ulica) a Blue´s Clues (Blueine stopy) i do fascinujúceho sveta muža, ktorý pomohol založiť Columbia Record Club. Tu preskúmame, ako zostavovať správy, aby mali čo najväčší vplyv na príjemcov. Navštívime high-tech spoločnosť v Delaware a zistíme, ako bod zlomu riadi život skupín, a newyorské metro, aby sme pochopili, ako sa tam podarilo zastaviť epidémiu kriminality. Zmyslom tohto všetkého je nájsť odpoveď na dve jednoduché otázky tvoriace podstatu toho, čo by sme radi dokázali ako vychovávatelia, rodičia, pracovníci marketingu, obchodníci a zákonodarcovia: Prečo niektoré myšlienky, spôsoby správania alebo výrobky naštartujú epidémie a iné nie? A čo máme urobiť, aby sme sami naštartovali a riadili vlastné pozitívne epidémie?

Prečo sa niektorí ľudia zaseknú a iní spanikária? Prečo máme veľa druhov horčice, ale kečup zostal rovnaký? Čo nás učia futbaloví hráči o zamestnávaní učiteľov? Ako nám farba na vlasy rozpovie históriu dvadsiateho storočia? Kniha Čo videl pes ponúka výber toho najlepšieho z publicistickej tvorby Malcolma Gladwella, ktorého označujú za najoriginálnejšieho amerického novinára. Všetkých devätnásť esejí sa prvý raz objavilo na stránkach časopisu New Yorker. Dokumentujú veselého ducha a neutíchajúcu zvedavosť, ktoré z autora urobili bystrého skúmateľa skrytej výnimočnosti. V knihe rozdelenej do troch tematických celkov nájdete dojemné rozprávanie o vynálezcovi antikoncepčnej pilulky aj príbeh pioniera lahodných omáčok k cestovinám Howarda Moskowitza. Gladwell si posedí u Rona Popeila, kráľa americkej kuchyne, keď predáva kuchynské grily, a vytuší tajomstvá Cesara Millana, „krotiteľa psov“, ktorý rozzúrené zviera skrotí dotykom ruky. „Čo chodí Millanovi po rozume, keď to robí?“ zamýšľa sa autor. „To ma inšpirovalo pri písaní tohto dielka. Ale keď som bol asi tak v polovici príbehu, uvedomil som si, že existuje ešte lepšia otázka: Keď Millan predvádza svoje čary, čo chodí po rozume psovi? To je to, čo chceme naozaj vedieť: chceme vedieť, čo videl pes.“ V ďalšej časti Gladwell skúma dôveryhodnosť inteligenčných testov a prezrádza, prečo sa raz zamestnávatelia zo Silicon Valley priam pretekali pri najímaní istého absolventa vysokej školy. „Sila dobrého písania,“ píše Gladwell v úvode, „nestojí ani nepadá na svojej schopnosti presvedčiť. Stojí alebo padá na schopnosti zapojiť vás, prinútiť vás rozmýšľať a umožniť vám nazrieť do niečej hlavy.“ Z anglického originálu What the Dog Saw and other adventures (Little, Brown and Company, New York 2009) preložila Anna Sedlačková.

Prečo sa niektorí ľudia zaseknú a iní spanikária? Prečo máme veľa druhov horčice, ale kečup zostal rovnaký? Čo nás učia futbaloví hráči o zamestnávaní učiteľov? Ako nám farba na vlasy rozpovie históriu dvadsiateho storočia? Kniha Čo videl pes ponúka výber toho najlepšieho z publicistickej tvorby Malcolma Gladwella, ktorého označujú za najoriginálnejšieho amerického novinára. Všetkých devätnásť esejí sa prvý raz objavilo na stránkach časopisu New Yorker. Dokumentujú veselého ducha a neutíchajúcu zvedavosť, ktoré z autora urobili bystrého skúmateľa skrytej výnimočnosti. V knihe rozdelenej do troch tematických celkov nájdete dojemné rozprávanie o vynálezcovi antikoncepčnej pilulky aj príbeh pioniera lahodných omáčok k cestovinám Howarda Moskowitza. Gladwell si posedí u Rona Popeila, kráľa americkej kuchyne, keď predáva kuchynské grily, a vytuší tajomstvá Cesara Millana, „krotiteľa psov“, ktorý rozzúrené zviera skrotí dotykom ruky. „Čo chodí Millanovi po rozume, keď to robí?“ zamýšľa sa autor. „To ma inšpirovalo pri písaní tohto dielka. Ale keď som bol asi tak v polovici príbehu, uvedomil som si, že existuje ešte lepšia otázka: Keď Millan predvádza svoje čary, čo chodí po rozume psovi? To je to, čo chceme naozaj vedieť: chceme vedieť, čo videl pes.“ V ďalšej časti Gladwell skúma dôveryhodnosť inteligenčných testov a prezrádza, prečo sa raz zamestnávatelia zo Silicon Valley priam pretekali pri najímaní istého absolventa vysokej školy. „Sila dobrého písania,“ píše Gladwell v úvode, „nestojí ani nepadá na svojej schopnosti presvedčiť. Stojí alebo padá na schopnosti zapojiť vás, prinútiť vás rozmýšľať a umožniť vám nazrieť do niečej hlavy.“ Z anglického originálu What the Dog Saw and other adventures (Little, Brown and Company, New York 2009) preložila Anna Sedlačková.

Prečo sa niektorí ľudia zaseknú a iní spanikária? Prečo máme veľa druhov horčice, ale kečup zostal rovnaký? Čo nás učia futbaloví hráči o zamestnávaní učiteľov? Ako nám farba na vlasy rozpovie históriu dvadsiateho storočia? Kniha Čo videl pes ponúka výber toho najlepšieho z publicistickej tvorby Malcolma Gladwella, ktorého označujú za najoriginálnejšieho amerického novinára. Všetkých devätnásť esejí sa prvý raz objavilo na stránkach časopisu New Yorker. Dokumentujú veselého ducha a neutíchajúcu zvedavosť, ktoré z autora urobili bystrého skúmateľa skrytej výnimočnosti. V knihe rozdelenej do troch tematických celkov nájdete dojemné rozprávanie o vynálezcovi antikoncepčnej pilulky aj príbeh pioniera lahodných omáčok k cestovinám Howarda Moskowitza. Gladwell si posedí u Rona Popeila, kráľa americkej kuchyne, keď predáva kuchynské grily, a vytuší tajomstvá Cesara Millana, „krotiteľa psov“, ktorý rozzúrené zviera skrotí dotykom ruky. „Čo chodí Millanovi po rozume, keď to robí?“ zamýšľa sa autor. „To ma inšpirovalo pri písaní tohto dielka. Ale keď som bol asi tak v polovici príbehu, uvedomil som si, že existuje ešte lepšia otázka: Keď Millan predvádza svoje čary, čo chodí po rozume psovi? To je to, čo chceme naozaj vedieť: chceme vedieť, čo videl pes.“ V ďalšej časti Gladwell skúma dôveryhodnosť inteligenčných testov a prezrádza, prečo sa raz zamestnávatelia zo Silicon Valley priam pretekali pri najímaní istého absolventa vysokej školy. „Sila dobrého písania,“ píše Gladwell v úvode, „nestojí ani nepadá na svojej schopnosti presvedčiť. Stojí alebo padá na schopnosti zapojiť vás, prinútiť vás rozmýšľať a umožniť vám nazrieť do niečej hlavy.“ Z anglického originálu What the Dog Saw and other adventures (Little, Brown and Company, New York 2009) preložila Anna Sedlačková.