Eduard Gombár

Úkolem publikace je seznámit českého čtenáře s tradičními rodovými a kmenovými vazbami, které ovlivňují chování společenských elit zemí Blízkého východu. Eduard Gombár čtenáře seznamuje se základními prvky tradiční muslimské společnosti a popisuje jednotlivé rodinné a kmenové struktury, jejich vývoj a společenský vliv. Kniha je rozdělena do šesti geograficky vymezených kapitol: Saudská Arábie, státy zálivu, Jemen, Jordánsko a arabské kmeny Iráku. Publikaci doplňují genealogické tabulky, mapy, jmenný rejstřík a seznam literatury.

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Ma

Dějiny Egypta zdaleka nejsou jenom sfingy a pyramidy. Jeho historie po zániku úchvatných starověkých říší je neméně zajímavá a vzrušující, o čemž nás přesvědčí i kniha významných českých odborníků - egyptologů a arabistů. V současnosti patří mezi významné islámské státy, které nepochybně do světového vývoje zasáhnou nezanedbatelným způsobem. Nejstarší obyvatel nilského údolí o Faraoni a stavitelé pyramid o Impérium na dvou kontinentech: Nová říše o Pod nadvládou Řeků a Římanů o Zrození islámu a dobytí Egypta muslimskými Araby o Svatá válka křižáků a džihád muslimů Mamlúcký sultanát o Život a kultura ve středověku o Egypt pod osmanskou vládou o Francouzská expedice a její důsledky o Vláda Muhammada Alího Období britské okupace o Monarchie za krále Fuáda o Palestinská válka a její důsledky o Násir a suezská krize o Blízkovýchodní konflikt Sádátova iniciativa a mírová smlouva s Izraelem o Prezident Mubárak a jeho elita o Islamistický extremismus a terorismus

Irák, jehož jádro tvoří neobyčejně úrodná oblast mezi řekami Eufratem a Tigridem, nazvaná ve starověku Mezopotámie, je jednou z nejstarších kulturních zemí světa, zvanou dokonce kolébka lidstva. Irák je zároveň strategicky významný arabský stát Blízkého východu jak z hlediska geopolitického postavení, tak z hlediska nesmírného ropného bohatství. Ve své historii Irák zaznamenal obdivuhodné vzestupy civilizací a kultur i jejich prudké pády, jakož i nesčetné invaze zvenčí. Přesto si zachoval svou vlastní tvář.

Libye je relativně nový stát, jehož území bylo po tisíciletí dobýváno, kolonizováno a spravováno cizinci. Moderní dějiny byly charakterizovány vládou osmanských Turků a italskou kolonizací. V roce 1951 získala země nezávislost. Zahájení těžby ropy však zásadně změnilo její geopolitický i hospodářský význam. Republikánská revoluce vedená nacionalistickými důstojníky se záhy proměnila v diktaturu. Zahraničně politické aktivity však zemi vtáhly do nesmyslných konfliktů, jež v roce 2011 vedly k zahraniční intervenci a svržení režimu. K nastolení fungující demokracie však nedošlo a z Libye se stala další základna islamistických teroristů.

Egypt má jednu z nejdelších souvislých historií ze všech zemí světa. Podobně jako dějiny jiných zemí, jejichž životní osou byly řeky čínská Jang-c-ťiang, indické Indus či Ganga nebo irácký Eufrat s Tigridem , sahají jeho dějiny až k samému prahu lidské civilizace. Podobně jako Čína, Indie či irácká Mezopotámie byl zemí, kde bylo vytvořeno písmo, způsob vizuálního zachycení mluveného slova písmo hieroglyfické. Jeho přírodní podmínky pravidelné nilské záplavy přinášející úrodnou zeminu umožnily růst obyvatel, rozvoj zemědělství a položily základy hospodářsko-společenské organizaci, státu. Tato úspěšnost však učinila Egypt zemí, v jejímž ovládání a využívání se vystřídala řada cizích útočníků z bližšího či vzdálenějšího okolí, z Afriky, Asie i z Evropy.Nové období egyptských dějin otevřel vpád muslimských Arabů, kteří přinesli do Egypta svůj jazyk a své náboženství a spojili jej natrvalo a velmi úzce s okolním muslimsko-arabským světem ve východní Asii a severní Africe.

Egypt má jednu z nejdelších souvislých historií ze všech zemí světa. Podobně jako dějiny jiných zemí, jejichž životní osou byly řeky čínská Jang-c-ťiang, indické Indus či Ganga nebo irácký Eufrat s Tigridem , sahají jeho dějiny až k samému prahu lidské civilizace. Podobně jako Čína, Indie či irácká Mezopotámie byl zemí, kde bylo vytvořeno písmo, způsob vizuálního zachycení mluveného slova písmo hieroglyfické. Jeho přírodní podmínky pravidelné nilské záplavy přinášející úrodnou zeminu umožnily růst obyvatel, rozvoj zemědělství a položily základy hospodářsko-společenské organizaci, státu. Tato úspěšnost však učinila Egypt zemí, v jejímž ovládání a využívání se vystřídala řada cizích útočníků z bližšího či vzdálenějšího okolí, z Afriky, Asie i z Evropy.Nové období egyptských dějin otevřel vpád muslimských Arabů, kteří přinesli do Egypta svůj jazyk a své náboženství a spojili jej natrvalo a velmi úzce s okolním muslimsko-arabským světem ve východní Asii a severní Africe.

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Ma