Joanna Goszczyńska

Publikácia významnej poľskej slovakistky Joanny Mirosławy Goszyńskej je súborom esejí s prienikom do literárnej vedy, kulturológie a histórie. Autorka kladie dôraz na obdobie kreovania idey novodobého národa v širšom kulturologickom kontexte. Zaoberá sa jednotlivými spormi medzi predstaviteľmi dobovej elity; vplyvu filozofa Herdera na slavianofilstvo (s dôrazom na český kontext, resp. recepciu Herderovho učenia v Čechách); ďalej sa zaoberá slovensko-českými a slovensko-maďarskými kultúrnymi vzťahmi zamlčaných historických reálií a taktiež mýtologizáciou Vysokých Tatier v širšom kulturologickom kontexte. Vyjadruje sa aj k téme panslavizmu a austroslavizmu v kontexte filozofie dejín slovenských mysliteľov druhej polovice 19. storočia, pričom osobitnú kapitolu venuje mesianistovi Michalovi Miloslavovi Hodžovi a vôbec motívu mesianizmu aj v kapitole Odtajnenie „tajnej histórie panslavizmu“ (prípad Jozef Podhradský). Po zamyslení sa, či sú Slováci národom roľníkov alebo národom cestovateľov sa autorka snaží nájsť definíciu literatúry slovenského romantizmu (vzťahy medzi kanonickým a apokryfickým prúdom romantizmu.

Práce polské bohemistky Joanny Goszczyńské zachycuje v jednotlivých studiích tvorbu vybraných českých modernistů prvních desetiletí a meziválečného dvacetiletí 20. století: Josefa Čapka, Ladislava Klímy, Jakuba Demla, Richarda Weinera a Vladislava Vančury. Jak napovídá název knihy, autorka se zaměřuje na "temnou tvář české literatury"; reaguje tak na jednostrannou, zdánlivě stereotypní polskou představu, že česká literatura je plná humoru, ztvárňuje všední život a reprezentuje typ "malého českého člověka" (Hašek, Čapek, Poláček aj.). Ve spektru jejího zájmu se nyní ocitá jiná tvorba, ponořená do hlubokých zákoutí lidské psychiky. Badatelka objevuje a interpretuje díla zkoumající duševní temnotu, často skrývanou pod povrchem; odhaluje propasti zla, šílenství, strachu a posedlosti, ale také patosu a hrdinství. Popisuje hledání pravdy o tíze lidské subjektivity či identity a zkoumá širší souvislosti literatury s krizí kultury, s politickými zvraty a s tragickými prožitky z první světové války. Publikace přináší nejen nezvyklý bohemistův pohled "zvenčí", ale umožňuje i konfrontaci s literárním děním v Polsku i v Evropě.

Sborník prací věnovaných Bohumilu Hrabalovi nazvaný Hledání proluk chce být příspěvkem k diskusi o „fenoménu Hrabal“, jenž i přes bohatou literaturu předmětu stále provokuje k hledání nových hodnot a objevování nových kontextů. K účasti na publikaci (a předchozí konferenci s panelovou diskusí překladatelů konanou v roce 2014 ve Varšavě) byli pozváni zástupci všech polských bohemistických pracovišť (J. Baluch, J. Zarek, A. Gawarecka, J. Czaplińska, J. Królak, J. Goszczyńska, K. Ćwiek-Rogalska, A. Kaczorowski, D. Bielec, W. Soliński), v jejichž odborném zájmu má dílo Bohumila Hrabala přední místo, a také čeští literární vědci a historici (J. Pelán, J. Češka, T. Kubíček). K autorům sborníku se řadí i dvě znalkyně a zároveň překladatelky Hrabalova díla z Itálie a ze Španělska (A. Cosentino a M. Zgustová).