David Graeber

Pokud vám vaše práce nedává smysl, možná je to proto, že skutečně žádný smysl nemá. David Graeber, americký antropolog a autor bestsellerů jako Dluh či Úsvit všeho, vychází z provokativního zjištění, že až 40 % lidí má podezření, že kdyby jejich zaměstnání zmizelo, nikdo by si toho pořádně nevšiml. Meziváleční ekonomové přitom věřili, že technologický pokrok nás dovede k patnáctihodinovému pracovnímu týdnu. Výsledkem je pravý opak: exploze „práce na hovno“, tedy zaměstnání, která nevyrábějí nic než pocit zmaru — a podle Graebera i společenskou nevraživost, která dnes nachází politické vyústění v autoritářských a krajně pravicových hnutích. Graeber s typickým vtipem a lehkostí popisuje zákon nepřímé úměry mezi společenskou užitečností práce a výdělkem: zatímco učitelé, zdravotní sestry, hudebníci či investigativní novináři sotva vyžijí, armády středních manažerů, HR konzultantů, koordinátorů komunikace a firemních právníků pohodlně předstírají činnost v podivně sadomasochistické kancelářské hře, v níž všichni vědí, že ve skutečnosti vlastně nedělají nic. Kniha vychází ze stovek neuvěřitelných svědectví, která Graeber obdržel po virálním úspěchu eseje Práce na hovno z roku 2013, a která se snaží vysvětlit pomocí velkých společenskovědních teorií pracovní hodnoty, psychologie smyslu i moralistických představ o práci jako svaté povinnosti. Práce na hovno tak není jen satirou, ale i pokusem o skutečnou antropologickou teorii podivného světa, v němž považujeme nesmyslnou práci za samozřejmost. Český překlad navíc vychází právě v době, kdy umělá inteligence slibuje automatizovat — spíš dříve než později — velkou část práce na hovno. Graeberova utopická vize společnosti volného času, péče a kreativity tak nabývá ještě větší naléhavosti.

SVET JE TO, ČO Z NEHO VYTVORÍME – A MOHOL BY BYŤ ÚPLNE INÝ Táto zbierka esejí, ktorú po manželovej smrti zostavila Nika Dubrovsky, predstavuje nové chápanie minulosti a oslobodzujúcu víziu budúcnosti založenú na základnej slobode každého človeka. Graeberove vizionárske eseje vychádzajú z viac ako dvoch desaťročí intenzívnej práce. Zaoberajú sa najväčšími problémami našej doby – nerovnosťami, technológiami, identitou Západu, demokraciou, umením, mocou, hnevom, vzájomnou pomocou a protestmi – a spochybňujú staré domnienky o politickom živote. Napriek tomu, že sa politické, hospodárske a ekologické krízy čoraz viac prelínajú, v súčasnom politickom diskurze prevláda snaha robiť všetko „po starom“. V ostrom kontraste k tomu Graeber vystupuje ako neúprosný kritik spoločenského usporiadania, pričom ho poháňa odvážna predstavivosť spolu s nádejou, že náš svet môže byť iný.

„Pravda o svete znamená, že ho vytvárame sami – a mohli by sme ho rovnako ľahko vytvoriť aj inak.“ Táto zásadná myšlienka charakterizuje celú zbierku esejí Davida Graebera, jedného z najvýraznejších mysliteľov našich čias. V tomto výbere svojich najdôležitejších textov a rozhovorov z posledných troch dekád David Graeber burcuje proti prijímaniu „vecí, ako sú“ spochybňuje “večné” pravdy o politike, umení, technológiách či o západnej civilizácii a načrtáva odvážne alternatívy. Jeho eseje sú bystré, provokatívne aj hravo nekonvenčné. Venujú sa najväčším problémom súčasnosti: nerovnosti, klimatickej kríze, uzurpácii moci, protestom, slobode či vzájomnej pomoci – no ich cieľom nie je len analyzovať. Graeber predovšetkým verí, že ľudia sú schopní vytvoriť iný svet. Lepší. Zbierku esejí zostavila Nika Dubrovsky, predhovor napísala známa autorka Rebecca Solnitová. Výsledkom je výbušná zmes originálnych ideí, jasného pohľadu a ľudskej nádeje – poctivý návod na to, ako nezostať v pasci zaužívaných myšlienok.

Drawn from more than two decades of pathbreaking writing, and ranging across the biggest issues of our time – inequality, technology, the identity of ‘the West,’ democracy, art, power, anger, mutual aid and protest – Graeber’s essays challenge the old assumptions about political life. Despite converging political, economic, and ecological crises, our politics is still dominated by either ‘business as usual’ or nostalgia for a mythical past. Instead, Graeber shows himself to be a trenchant critic of the order of things, driven by a bold imagination and a passionate hope that our world can be different. The incisive, entertaining and urgent essays collected in The Ultimate Hidden Truth of the World make for essential reading. They are a profound reminder of Graeber's enduring significance as an inspiring and necessary thinker.

„Mindannyian önmagunk megalkotásának kollektív projektjei vagyunk. Mi lenne, ha így közelítenénk meg az emberi történelmet? Ha a kezdetektől fogva képzelőerővel megáldott, intelligens, játékos teremtménynek tekintenénk az embert, olyan lénynek, aki megérdemli, hogy így értsük őt? Mi lenne, ha történetünk nem arról szólna, hogyan süllyedt fajunk az egyenlőség idilli állapotából a maiba, hanem azt a kérdést tennénk fel, hogyan kerültünk ilyen szoros fogalmi bilincsek csapdájába, hogy már elképzelni sem tudjuk többé önmagunk újrafeltalálásának lehetőségét?” Tényleg volt az emberiségnek eredeti állapota? Valóban egyenes út vezetett a gyűjtögetéstől a letelepedésig, a mezőgazdaságtól a városokig, a városoktól pedig a kapitalizmusig? Vagy mindez nem több mítosznál, és az emberiség sokkal bonyolultabb és érdekesebb úton jutott el napjainkig? Ebben a világszerte tudományos bestsellerré vált, Orwell-díjra jelölt, roppant szórakoztató könyvben két szikrázóan okos, mindig vitakész elme, az antropológus David Graeber és a régész David Wengrow alapjaiban kérdőjelezi meg az emberi történelemről alkotott eddigi képünket, és gondolja újra mindazt, amit a tulajdon, a városok, a demokrácia, a rabszolgaság vagy épp az egész civilizáció eredetéről tudni véltünk.

Tényleg volt az emberiségnek eredeti állapota? Valóban egyenes út vezetett a gyűjtögetéstől a letelepedésig, a mezőgazdaságtól a városokig, a városoktól pedig a kapitalizmusig? Vagy mindez nem több mítosznál, és az emberiség sokkal bonyolultabb és érdekesebb úton jutott el napjainkig?Ebben a világszerte tudományos bestsellerré vált, Orwell-díjra jelölt, roppant szórakoztató könyvben két szikrázóan okos, mindig vitakész elme, az antropológus David Graeber és a régész David Wengrow alapjaiban kérdőjelezi meg az emberi történelemről alkotott eddigi képünket, és gondolja újra mindazt, amit a tulajdon, a városok, a demokrácia, a rabszolgaság vagy épp az egész civilizáció eredetéről tudni véltünk."Mindannyian önmagunk megalkotásának kollektív projektjei vagyunk. Mi lenne, ha így közelítenénk meg az emberi történelmet? Ha a kezdetektől fogva képzelőerővel megáldott, intelligens, játékos teremtménynek tekintenénk az embert, olyan lénynek, aki megérdemli, hogy így értsük őt? Mi lenne, ha történetünk nem arról szólna, hogyan süllyedt fajunk az egyenlőség idilli állapotából a maiba, hanem azt a kérdést tennénk fel, hogyan kerültünk ilyen szoros fogalmi bilincsek csapdájába, hogy már elképzelni sem tudjuk többé önmagunk újrafeltalálásának lehetőségét?"David Graeber (1961-2020) amerikai antropológus és anarchista aktivista, az Occupy-mozgalom egyik vezéralakja, a kortárs baloldali gondolkodás ikonja. Magyarul a Bullshit munkák szerzőjeként lett ismert, nagy történelmi áttekintései sorát pedig az adósság világtörténetéről írt munkájával (Debt: The First 5,000 Years) kezdte meg - és korai és váratlan halála miatt a Mindenek hajnalával zárta.David Wengrow (1972) brit régész, a Londoni University College professzora. Véleménycikkei a Guardian és a New York Times lapjain jelentek meg, nagy kérdéseket boncolgató, átfogó történelmi könyvei az írás, a gazdálkodás és a városok (What Makes Civilization?), illetve a szörnyábrázolások (The Origins of Monsters) eredetét kutatják.

David Graeber byl jedním z nejvíce podnětných myslitelů poslední doby a zároveň byl také jedním z mála angažovaných intelektuálů, kteří se přímo zapojili do protestů a organizování sociálních hnutí. Aktivně se účastnil alterglobalizačního hnutí a později i hnutí Occupy Wall Street. Své zkušenosti aktivního anarchisty a antropologa shrnul v monumentálním díle Direct Action: An Ethnography. Graeberova angažovanost v anarchistických aktivitách vedla i k jeho více či méně nedobrovolnému exilu z americké akademie. Ve svých dílech o zadlužení, byrokracii nebo „bullshit jobs“ nabídl jak přesvědčivou kritku fungování kapitalismu, tak i způsoby promýšlení, jak tento společenský systém překonat. Těsně před svou předčasnou smrtí v roce 2020 dokončil spolu s antropologem Davidem Wengrowem svůj magnum opus Úsvit všeho, v němž podávají zcela nový pohled na historii lidstva. V sérii rozhovorů, které obsahuje kniha Když se řekne anarchie, Graeber mluví nejen o anarchii, ale zabývá se také vazbami mezi antropologií a anarchismem a tím, jaký význam má anarchismus v hnutí Occupy Wall Street a v hnutí Žlutých vest. Věnuje se také významu anarchistické etiky – nejen v politické oblasti, ale také v oblasti umění, lásky, sexuality a dalších. Tato kniha s úžasným humorem, vervou a erudicí nově definuje obrysy toho, co by dnes mohlo být, slovy Petra Kropotkina, „anarchistickou morálkou“.

LOVCI A SBĚRAČI BYLI ORGANIZOVANĚJŠÍ, NEŽ SI MYSLÍTE. A NĚKTERÁ Z PRVNÍCH MĚST SVOBODNĚJŠÍ, NEŽ BY VÁS NAPADLO. Dlouhé tisíce let jsme údajně žili v absolutně rovnostářských kmenech – než jsme vynalezli zemědělství a s ním také bohatství a chudobu, byrokracii a krutovládce. Učitelé dějepisu i autoři bestsellerů o historii tento jednoduchý příběh milují. Profesoři David Graeber a David Wengrow nyní však na spoustě příkladů dokládají, že jde o pouhý výmysl. A že skutečnost byla nesrovnatelně zajímavější a rozmanitější, než nás učili ve školních lavicích. Kniha Úsvit všeho stojí na přesvědčivých, ale dosud často opomíjených faktech z oblasti archeologie, historie a kulturní antropologie. Okamžitě se v těchto oborech stala světovou událostí a vyvolala diskuse, které budou probíhat ještě dlouhá léta. AUTOŘI OŽIVUJÍ FASCINUJÍCÍ SVĚT, V NĚMŽ: - Naši dávní předci nebyli primitivové žijící v tlupách, ale aktivní členové pozoruhodných, malých i velkých společností. - První města na světě nezakládali zemědělci, nýbrž lovci a sběrači. Mimo jiné na území dnešní Ukrajiny. - Příchod zemědělství nebyl žádnou revolucí – trval tisíce let a některé společnosti se od něj opět odvracely. - Archeologie zmapovala obrovská města, která se obešla bez byrokracie, šlechty i tyranů. - Lidé odpradávna experimentovali s různými podobami demokracie a své rozhodovací systémy svižně přizpůsobovali okolnostem. Graeber a Wengrow nevolají po návratu na stromy. Na základě průkop- nických poznatků a archeologických objevů z celého světa nám však při- pomínají, že civilizaci můžeme budovat i bez toho, že bychom se vzdávali svých svobod.

The Enlightenment did not begin in Europe. Its true origins lie thousands of miles away on the island of Madagascar, in the late seventeenth century, when it was home to several thousand pirates. This was the Golden Age of Piracy - but it was also, argues anthropologist David Graeber, a brief window of radical democracy, as the pirate settlers attempted to apply the egalitarian principles of their ships to a new society on land. In this jewel of a book, Graeber offers a way to 'decolonize the Enlightenment', demonstrating how this mixed community experimented with an alternative vision of human freedom, far from that being formulated in the salons and coffee houses of Europe. Its actors were Malagasy women, philosopher kings and escaped slaves, exploring ideas that were ultimately to be put into practice by Western revolutionary regimes a century later. Pirate Enlightenment playfully dismantles the central myths of the Enlightenment. In their place comes a story about the magic, sea battles, purloined princesses, manhunts, make-believe kingdoms, fraudulent ambassadors, spies, jewel thieves, poisoners and devil worship that lie at the origins of modern freedom.

Úplne nový a revolučný pohľad na evolúciu ľudstva, ktorý našim predkom vracia dlho popieranú ľudskosť. Na základe najnovších výskumov antropológ David Graeber a archeológ David Wengrow radikálne prehodnotili dejiny človeka od samých počiatkov v časoch lovcov a zberačov, cez vznik poľnohospodárstva, prvých miest a štátov. Dokazujú, že naši predkovia boli inteligentní ľudia, ktorí sa nehnali len za potravou ani sa bezhlavo navzájom nezabíjali. Ako teda trávili čas? Akí boli, čo robili, ako fungovali dávnoveké spoločnosti, dodnes považované za primitívne a jednoduché, hoci najnovšie poznatky ukazujú, že to tak nebolo? Počiatok všetkého je dôkladná štúdia dvoch naslovovzatých odborníkov a nadšencov, ktorí našli odpovede na všetky tieto otázky.

For generations, our remote ancestors have been cast as primitive and childlike - either free and equal, or thuggish and warlike. Civilization, we are told, could be achieved only by sacrificing those original freedoms or, alternatively, by taming our baser instincts. David Graeber and David Wengrow show how such theories first emerged in the eighteenth century as a reaction to indigenous critiques of European society, and why they are wrong. In doing so, they overturn our view of human history, including the origins of farming, property, cities, democracy, slavery and civilization itself. Drawing on path-breaking research in archaeology and anthropology, the authors show how history becomes a far more interesting place once we begin to see what's really there. If humans did not spend 95 per cent of their evolutionary past in tiny bands of hunter-gatherers, what were they doing all that time? If agriculture, and cities, did not mean a plunge into hierarchy and domination, then what kinds of social and economic organization did they lead to? The answers are often unexpected, and suggest that the course of history may be less set in stone, and more full of playful possibilities than we tend to assume. The Dawn of Everything fundamentally transforms our understanding of the human past and offers a path toward imagining new forms of freedom, new ways of organizing society. This is a monumental book of formidable intellectual range, animated by curiosity, moral vision and faith in the power of direct action.

Be honest: if your job didn't exist, would anybody miss it? Have you ever wondered why not? Up to 40% of us secretly believe our jobs probably aren't necessary. In other words: they are bullshit jobs. This book shows why, and what we can do about it. In the early twentieth century, people prophesied that technology would see us all working fifteen-hour weeks and driving flying cars. Instead, something curious happened. Not only have the flying cars not materialised, but average working hours have increased rather than decreased. And now, across the developed world, three-quarters of all jobs are in services, finance or admin: jobs that don't seem to contribute anything to society. In Bullshit Jobs, David Graeber explores how this phenomenon - one more associated with the Soviet Union, but which capitalism was supposed to eliminate - has happened. In doing so, he looks at how, rather than producing anything, work has become an end in itself; the way such work maintains the current broken system of finance capital; and, finally, how we can get out of it. This book is for anyone whose heart has sunk at the sight of a whiteboard, who believes 'workshops' should only be for making things, or who just suspects that there might be a better way to run our world.

NOW IN PAPERBACK: THE HISTORY OF BUREAUCRACY AS TOLD BY A LEADING PUBLIC INTELLECTUAL From the author of the international bestseller Debt: The First 5,000 Years comes an engaging, revelatory account of the way bureaucracy rules our lives. Where does the desire for endless rules, regulations and bureaucracy come from? How did we come to spend so much of our time filling out forms? And is it really a cipher for state violence? To answer these questions, the anthropologist David Graeber - one of our most important and provocative thinkers - traces the peculiar and unexpected ways we relate to bureaucracy today, and reveals how it shapes our lives in ways we may not even notice… though he also suggests that there may be something perversely appealing - even romantic - about bureaucracy. Leaping from the ascendance of right-wing economics to the hidden meanings behind Sherlock Holmes and Batman, THE UTOPIA OF RULES is at once a powerful work of social theory in the tradition of Foucault and Marx, and an entertaining reckoning with popular culture that calls to mind Slavoj Zizek at his most accessible. An essential book for our times, THE UTOPIA OF RULES is sure to start a million conversations about the institutions that rule over us - and the better, freer world we should, perhaps, begin to imagine for ourselves.

Možná už nebudeme žít ve světě, kde je vše jasné… Stane se finanční krize a nejistota posledních let pouhou epizodou, anebo si vážně musíme zvyknout na to, že už nic nebude tak snadné jako dřív? Ekonom Tomáš Sedláček si s publicistou Romanem Chlupatým k debatě na toto téma přizval amerického anarchistu Davida Graebera, jednoho z vůdců světového hnutí Occupy, ale též uznávaného antropologa a autora světového bestselleru Dluh: prvních 5000 let. (R)EVOLUČNÍ EKONOMIE: O SYSTÉMU A LIDECH je střetem dvou pohledů na životaschopnost systému, ve kterém žijeme. Férově vedená diskuze reflektuje stále častěji kladenou otázku: Je možné současný dům jen poopravit, anebo je lepší (či nevyhnutelné) ho strhnout a postavit nový o kus dál?

Now in paperback, the updated and expanded edition: David Graeber's "fresh . . . fascinating . . . thought-provoking . . . and exceedingly timely" (Financial Times) history of debt Here anthropologist David Graeber presents a stunning reversal of conventional wisdom: he shows that before there was money, there was debt. For more than 5,000 years, since the beginnings of the first agrarian empires, humans have used elaborate credit systems to buy and sell goods--that is, long before the invention of coins or cash. It is in this era, Graeber argues, that we also first encounter a society divided into debtors and creditors. Graeber shows that arguments about debt and debt forgiveness have been at the center of political debates from Italy to China, as well as sparking innumerable insurrections. He also brilliantly demonstrates that the language of the ancient works of law and religion (words like "guilt," "sin," and "redemption") derive in large part from ancient debates about debt, and shape even our most basic ideas of right and wrong. We are still fighting these battles today without knowing it.