Zdeněk Grmolec strana 2 z 2

Věčné téma – vztahy mezi rodiči a dětmi – se táhne jako vodící nit novým historickým románem Zdeňka Grmolce. Prolínají se v něm osudy Šimona Vidláka, příslušníka zchudlého rodu pocházejícího ze Svatoslavi na Třebíčsku, barona von Dobenaua, ale také Marie Terezie a jejího poslání „služby“ říši a „služby“ rodině. Právě s jejím osudem kontrastuje osud židovky Nurit...

Boček, druhorozený syn pánů ze Zvonařic, si užívá klidných chvil na své rodné tvrzi. V blízké době se bude ženit, stane se hrdým otcem a chce se mu věřit, že všechno zlé, co jej v poslední době potkalo, je jednou provždy pryč – stejně jako nemilovaný starší bratr. Najednou už se nemusí třást o holý život. Nic mu nechybí, nikdo po něm nic nechce, je znovu pánem svého osudu… Nebo snad ne?

O době panování Karla VI. Habsburského vzniklo v české i světové literatuře velmi málo beletristických děl, román Pod křídlem anděla, který zachycuje převážně dobu Karla VI., otce jediné vládnoucí ženy na českém trůnu – Marie Terezie, tuto mezeru vyplňuje. Protagonistou románu je Daniel, který se musí vyrovnávat nejen s těžkým osudem polovičního Žida, ale i se svojí sexuální identitou, pro společnost první poloviny 18. století nepřijatelnou. S jeho osudem je propleten i osud osvíceného šlechtice hraběte Šporka a sochařů Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Brokoffa.

Dlouholetý středoškolský pedagog Zdeněk Grmolec publikoval před rokem 1989 svou „neangažovanou“ tvorbu (nejdříve básnickou, později výhradně prozaickou) spíše okrajově. Jeho debut, kniha Půlnoční verbuňk (povídky inspirované především svéráznými postavami jižní Moravy), vyšla na podzim roku 1989 v Československém spisovateli, kde ji prosadil tehdejší redaktor Pavel Kosatík. Povídky v souboru Výběrová osamělost (1993) jsou zaměřeny nábožensky a filozoficky a odrážejí atmosféru ve společnosti před rokem 1989. Další kniha, novela Ošklivé káčátko, vyšla až v roce 2003. Autor v ní mistrně postihuje problém kořenů zla a deformace osobnosti u malého chlapce. Poslední vydaná kniha Akvárium/Intimní duely je z roku 2004. Akvárium poukazuje mimo jiné na problém vzrůstající agresivity v řadách středoškolských studentů a Intimní duely jsou variacemi na vztah mladého muže ke starší ženě. Mimo rozhlasové dramatizace jeho textů (Vltava, ČRo Brno) byly Grmolcovy osobité povídky a novely představeny například také v antologii nakladatelství Listen. Ve svazku Schůzky s tajemstvím vyšla Grmolcova novela v sousedství próz například P. Šabacha, M. Urbana, J. Kratochvila, O. Neffa či I. Klímy. V případě Zdeňka Grmolce je autorský výbor — byť z malé části už tiskem vydaných prací — plně oprávněný a pro řadu čtenářů, kteří si oblíbili českou beletrii, bude jistě velmi příjemným překvapením.

Dlouholetý středoškolský pedagog Zdeněk Grmolec publikoval před rokem 1989 svou „neangažovanou“ tvorbu (nejdříve básnickou, později výhradně prozaickou) spíše okrajově. Jeho debut, kniha Půlnoční verbuňk (povídky inspirované především svéráznými postavami jižní Moravy), vyšla na podzim roku 1989 v Československém spisovateli, kde ji prosadil tehdejší redaktor Pavel Kosatík. Povídky v souboru Výběrová osamělost (1993) jsou zaměřeny nábožensky a filozoficky a odrážejí atmosféru ve společnosti před rokem 1989. Další kniha, novela Ošklivé káčátko, vyšla až v roce 2003. Autor v ní mistrně postihuje problém kořenů zla a deformace osobnosti u malého chlapce. Poslední vydaná kniha Akvárium/Intimní duely je z roku 2004. Akvárium poukazuje mimo jiné na problém vzrůstající agresivity v řadách středoškolských studentů a Intimní duely jsou variacemi na vztah mladého muže ke starší ženě. Mimo rozhlasové dramatizace jeho textů (Vltava, ČRo Brno) byly Grmolcovy osobité povídky a novely představeny například také v antologii nakladatelství Listen. Ve svazku Schůzky s tajemstvím vyšla Grmolcova novela v sousedství próz například P. Šabacha, M. Urbana, J. Kratochvila, O. Neffa či I. Klímy. V případě Zdeňka Grmolce je autorský výbor — byť z malé části už tiskem vydaných prací — plně oprávněný a pro řadu čtenářů, kteří si oblíbili českou beletrii, bude jistě velmi příjemným překvapením.

Autor se na rozdíl od svých předešlých knih v esejisticky podaném textu zamýšlí nad duchovními hodnotami, kulturním dědictvím a odkazem barokních ideálů pro dnešního člověka. V konfrontaci s výchovou v dětství (vyrůstal na jižní Moravě) a vzpomínkami na pobyt na vesnici se snaží čtenáři přiblížit hodnoty ověřené řadou generací , které dnešní doba ve svém zrychleném pohybu často opomíjí. Své postřehy a pocity konfrontuje s řadou myšlenek a úvah jiných autorů (Ivan Slavík, Antonin Kratochvil, Fra ntišek Halas, Zdeněk Rotrekl, Václav Černý), často se uchyluje i do příkladů z malířství, sochařství a umění vůbec. I přes celou řadu odkazů na jednotlivé autory a polemiku s jejich pocity je text knihy velmi čtivý a často i překvapivý při autorových meditativních závěrech. Kniha Konfese baroku rozhodně patří k těm nečetným titulům, které mají za cíl čtenáře kultivovat a přinutí i jej samotného k přemýšlení nad povrchností a jednobarevností současného dění kolem nás.

Autor se na rozdíl od svých předešlých knih v esejisticky podaném textu zamýšlí nad duchovními hodnotami, kulturním dědictvím a odkazem barokních ideálů pro dnešního člověka. V konfrontaci s výchovou v dětství (vyrůstal na jižní Moravě) a vzpomínkami na pobyt na vesnici se snaží čtenáři přiblížit hodnoty ověřené řadou generací , které dnešní doba ve svém zrychleném pohybu často opomíjí. Své postřehy a pocity konfrontuje s řadou myšlenek a úvah jiných autorů (Ivan Slavík, Antonin Kratochvil, Fra ntišek Halas, Zdeněk Rotrekl, Václav Černý), často se uchyluje i do příkladů z malířství, sochařství a umění vůbec. I přes celou řadu odkazů na jednotlivé autory a polemiku s jejich pocity je text knihy velmi čtivý a často i překvapivý při autorových meditativních závěrech. Kniha Konfese baroku rozhodně patří k těm nečetným titulům, které mají za cíl čtenáře kultivovat a přinutí i jej samotného k přemýšlení nad povrchností a jednobarevností současného dění kolem nás.

Viléma Mrštíka si dnes pamatujeme jako spoluautora Maryši. V minulosti ho proslavil idylický román Pohádka máje. Jeho život však idylický nebyl. Dusil se v lavicích brněnského gymnázia a toužil po studiích v Praze. V milovaném i nenáviděném městě však trpěl chudobou. Tragické důsledky měla pro mladého rebela i jeho přátele noc s Plavou bestií v luxusní střešovické vile. Psychické problémy poznamenaly Mrštíkův milostný vztah se sochařkou Zdeňkou Braunerovou i pozdější manželství s mladou Boženou. Nemoc i tvůrčí krize nakonec vedly ke spisovatelově sebevraždě. Divoká bolest Viléma Mrštíka je román, který zaujme svou dramatičností i nekonvenčním pohledem na českého klasika.

Viléma Mrštíka si dnes pamatujeme jako spoluautora Maryši. V minulosti ho proslavil idylický román Pohádka máje. Jeho život však idylický nebyl. Dusil se v lavicích brněnského gymnázia a toužil po studiích v Praze. V milovaném i nenáviděném městě však trpěl chudobou. Tragické důsledky měla pro mladého rebela i jeho přátele noc s Plavou bestií v luxusní střešovické vile. Psychické problémy poznamenaly Mrštíkův milostný vztah se sochařkou Zdeňkou Braunerovou i pozdější manželství s mladou Boženou. Nemoc i tvůrčí krize nakonec vedly ke spisovatelově sebevraždě. Divoká bolest Viléma Mrštíka je román, který zaujme svou dramatičností i nekonvenčním pohledem na českého klasika.