Zdeněk Grmolec

Kniha je souborem krátkých literárních útvarů, z nichž některé Zdeněk Grmolec publikoval i v Českém rozhlase Brno a na stanici Vltava. V oddílech Konfese dřevu a Konfese kameni uvažuje autor nad tím, jak může člověk pojmout tyto přírodní materiály neužitkově, tedy duchovně. Čtenář se zde dočte o Grmolcově postoji k "obyčejnému" dřevu a "obyčejnému" kameni. Autor zkoumá tyto přírodní materiály ze všech možných hledisek a objevuje, co vše je možné z nich vytvářet především po umělecké stránce. Dřevo i kámen v původních i nových tvarech zde nabývají různých významů, než je obvyklé, a právě skrze ně můžeme reflektovat vyšší - duchovní hodnoty. O dřevu a kameni píše autor se zvláštním zaujetím, zaujímá k těmto materiálům obdivný postoj, proto jsou tyto části knihy nazvány konfesemi - vyznáním. Fejetony, z nichž mnohé byly uvedeny v pořadu Zelný rynk Českého rozhlasu Brno, se zabývají především závažnějšími společenskými problémy a snaží se nejen na tyto problémy poukazovat, ale přinášet i jejich řešení. Nejlepší z těchto fejetonů jsou otištěny právě v této publikaci. Autora knihy Od stromů k samotám zaujala postava Viléma Mrštíka, snažil se důkladným studiem proniknout do osobnosti tohoto známého moravského spisovatele, dramatika a kritika. Vznikl tak životopisný román Divoká bolest Viléma Mrštíka, vydaný v roce 2010, a menší studie o tomto autorovi tvoří jednu část této knihy. Podobně zaujala Zdeňka Grmolce i osobnost dalšího autora - Rudolfa Těsnohlídka, jemuž věnoval medailon k 130. výročí narození. Poslední část knihy tvoří Osudy samotářů, úvahy o životě a díle Julia Zeyera, Otokara Březiny, Jakuba Demla a Irmy Geisslové. Jak už název oddílu napovídá, spojuje tyto autory nejen časové období jejich tvorby, ale i jejich osamění.

O době panování Karla VI. Habsburského vzniklo v české i světové literatuře velmi málo beletristických děl, román Pod křídlem anděla, který zachycuje převážně dobu Karla VI., otce jediné vládnoucí ženy na českém trůnu – Marie Terezie, tuto mezeru vyplňuje. Protagonistou románu je Daniel, který se musí vyrovnávat nejen s těžkým osudem polovičního Žida, ale i se svojí sexuální identitou, pro společnost první poloviny 18. století nepřijatelnou. S jeho osudem je propleten i osud osvíceného šlechtice hraběte Šporka a sochařů Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Brokoffa.

Věčné téma – vztahy mezi rodiči a dětmi – se táhne jako vodící nit novým historickým románem Zdeňka Grmolce. Prolínají se v něm osudy Šimona Vidláka, příslušníka zchudlého rodu pocházejícího ze Svatoslavi na Třebíčsku, barona von Dobenaua, ale také Marie Terezie a jejího poslání „služby“ říši a „služby“ rodině. Právě s jejím osudem kontrastuje osud židovky Nurit...

Druhou manželkou Zikmunda Lucemburského se překvapivě stává Barbora Celská, žena, kterou kronikář Enea Silvio Bartolomeo Piccolomini, pozdější papež Pius II., nazval Messalinou i Černou královnou. Je vášnivá, divoká, skrývá mnohá tajemství a se Zikmundem údajně tvoří nejkrásnější pár Evropy. Záhy po svatbě se však manželé dostávají do mnoha konfliktů, Barbora sympatizuje s husitským hnutím, i když její muž proti husitům bojuje. Děj románu se ovšem neodehrává jen ve střední Evropě, ale i ve Francii, na Balkáně a Istanbulu.

Jošt, Jan Soběslav a Prokop – tři synové moravského markraběte Jana Jindřicha – mají mezi sebou neshody kvůli majetku. Markrabě Jošt se snaží dobýt hrad Bzenec, který má v držení Prokop. Na Joštovu stranu se přidává i uherský král Zikmund. Král Václav IV. se snaží vyřešit spor smírem a pozve všechny do Prahy. Jako prostředníka stanoví bavorského vévodu Fridricha. Na hostině pořádané na Pražském hradě se ovšem pokusí Václava a Fridricha někdo otrávit. Václav se uzdraví, ale Fridrich umírá. Podezření padne na Jošta a Zikmunda…

Mladší syn císaře Ferdinanda III. Leopold se připravuje na kněžskou dráhu, „učí“ ho jeho strýc Leopold Vilém, který byl biskupem a velmistrem Řádu německých rytířů. V roce 1654 však náhle umírá jeho starší bratr Ferdinand IV. a Leopoldovi se otevírá cesta k trůnu. Vynořují se spekulace o bratrově zavraždění, podezření padá na Leopoldova zpovědníka, obávaného jezuitu Raúla, pocházejícího ze Španělska Ferdinand zajistil svému synovi nástupnictví ve Vídni, Uhrách a Čechách, nepodařilo se mu však, aby Leopold získal císařský titul. Po dlouhém vyjednávání a různých peripetiích, kde svoji nezastupitelnou roli hraje opět Raúl, se Leopold stává r. 1658 císařem. Přinese mu ale císařská orlice úspěch a štěstí…?

Mladší syn císaře Ferdinanda III. Leopold se připravuje na kněžskou dráhu, „učí“ ho jeho strýc Leopold Vilém, který byl biskupem a velmistrem Řádu německých rytířů. V roce 1654 však náhle umírá jeho starší bratr Ferdinand IV. a Leopoldovi se otevírá cesta k trůnu. Vynořují se spekulace o bratrově zavraždění, podezření padá na Leopoldova zpovědníka, obávaného jezuitu Raúla, pocházejícího ze Španělska Ferdinand zajistil svému synovi nástupnictví ve Vídni, Uhrách a Čechách, nepodařilo se mu však, aby Leopold získal císařský titul. Po dlouhém vyjednávání a různých peripetiích, kde svoji nezastupitelnou roli hraje opět Raúl, se Leopold stává r. 1658 císařem. Přinese mu ale císařská orlice úspěch a štěstí...?

Druhou manželkou Zikmunda Lucemburského se překvapivě stává Barbora Celská, žena, kterou kronikář Enea Silvio Bartolomeo Piccolomini, pozdější papež Pius II., nazval Messalinou i Černou královnou. Je vášnivá, divoká, skrývá mnohá tajemství a se Zikmundem údajně tvoří nejkrásnější pár Evropy. Záhy po svatbě se však manželé dostávají do mnoha konfliktů, Barbora sympatizuje s husitským hnutím, i když její muž proti husitům bojuje. Děj románu se ovšem neodehrává jen ve střední Evropě, ale i ve Francii, na Balkáně a Istanbulu.

Jošt, Jan Soběslav a Prokop – tři synové moravského markraběte Jana Jindřicha – mají mezi sebou neshody kvůli majetku. Markrabě Jošt se snaží dobýt hrad Bzenec, který má v držení Prokop. Na Joštovu stranu se přidává i uherský král Zikmund. Král Václav IV. se snaží vyřešit spor smírem a pozve všechny do Prahy. Jako prostředníka stanoví bavorského vévodu Fridricha. Na hostině pořádané na Pražském hradě se ovšem pokusí Václava a Fridricha někdo otrávit. Václav se uzdraví, ale Fridrich umírá. Podezření padne na Jošta a Zikmunda…

O době panování Karla VI. Habsburského vzniklo v české i světové literatuře velmi málo beletristických děl, román Pod křídlem anděla, který zachycuje převážně dobu Karla VI., otce jediné vládnoucí ženy na českém trůnu – Marie Terezie, tuto mezeru vyplňuje. Protagonistou románu je Daniel, který se musí vyrovnávat nejen s těžkým osudem polovičního Žida, ale i se svojí sexuální identitou, pro společnost první poloviny 18. století nepřijatelnou. S jeho osudem je propleten i osud osvíceného šlechtice hraběte Šporka a sochařů Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Brokoffa.

Za panování Rudolfa II. nastává zlatý věk židovstva, přesto vznikají v české společnosti protižidovské nálady. Jejich nositelé se neštítí ani vraždy, aby zavdali příčinu k protižidovskému pogromu. Tomu se snaží všemi prostředky zabránit bohatý židovský bankéř Maisl. Vyšetřováním je pověřen Maislův adoptovaný syn Nathan, který musí co nejdříve rozmotat propletenec vztahů tehdejší společnosti a vypátrat vraha dřív, než udeří znovu…

Za panování Rudolfa II. nastává zlatý věk židovstva, přesto vznikají v české společnosti protižidovské nálady. Jejich nositelé se neštítí ani vraždy, aby zavdali příčinu k protižidovskému pogromu. Tomu se snaží všemi prostředky zabránit bohatý židovský bankéř Maisl. Vyšetřováním je pověřen Maislův adoptovaný syn Nathan, který musí co nejdříve rozmotat propletenec vztahů tehdejší společnosti a vypátrat vraha dřív, než udeří znovu…

Dlouholetý středoškolský pedagog Zdeněk Grmolec publikoval před rokem 1989 svou „neangažovanou“ tvorbu (nejdříve básnickou, později výhradně prozaickou) spíše okrajově. Jeho debut, kniha Půlnoční verbuňk (povídky inspirované především svéráznými postavami jižní Moravy), vyšla na podzim roku 1989 v Československém spisovateli, kde ji prosadil tehdejší redaktor Pavel Kosatík. Povídky v souboru Výběrová osamělost (1993) jsou zaměřeny nábožensky a filozoficky a odrážejí atmosféru ve společnosti před rokem 1989. Další kniha, novela Ošklivé káčátko, vyšla až v roce 2003. Autor v ní mistrně postihuje problém kořenů zla a deformace osobnosti u malého chlapce. Poslední vydaná kniha Akvárium/Intimní duely je z roku 2004. Akvárium poukazuje mimo jiné na problém vzrůstající agresivity v řadách středoškolských studentů a Intimní duely jsou variacemi na vztah mladého muže ke starší ženě. Mimo rozhlasové dramatizace jeho textů (Vltava, ČRo Brno) byly Grmolcovy osobité povídky a novely představeny například také v antologii nakladatelství Listen. Ve svazku Schůzky s tajemstvím vyšla Grmolcova novela v sousedství próz například P. Šabacha, M. Urbana, J. Kratochvila, O. Neffa či I. Klímy. V případě Zdeňka Grmolce je autorský výbor — byť z malé části už tiskem vydaných prací — plně oprávněný a pro řadu čtenářů, kteří si oblíbili českou beletrii, bude jistě velmi příjemným překvapením.