Jitka Gruntová

Zevrubná dokumentární studie o německém průmyslníkovi a špionovi. Autorka se snaží o objektivní pohled na muže, který proslul jako zachránce židů v době 2. světové války. Snáší množství dokumentárního materiálu, z něhož si čtenář může utvořit lepší představu o pravděpodobném několikanásobném špionovi, který používal židy jako levnou pracovní sílu. S blížícím se koncem války však počítal i s budoucností a jeho výběr zachráněných vězňů se zaměřil na vlivné a bohaté osoby.

Moravská Chrastová 1938 Přepad českého území nacistickými ordnery s cílem jeho násilného připojení k Německé říši, protože díky svému převažujícímu českému osídlení nebylo zahrnuto do pomnichovského záboru, byl zmařen československým vojskem a četníky. V protiútoku položili své životy čtyři mladí českoslovenští vojáci. Bylo to jediné bojové střetnutí na obranu hranic Československa, které se netvořily podle mnichovské dohody, ale podle vojensko-strategických a hospodářských hledisek.

Území Svitavska a Moravskotřebovska začleněné v říjnu 1938 do Německé říše nebylo místem poskytujícím zázemí pro činnost partyzánských oddílů. Dokládají to osudy sovětských desantů Komenský a Ján Majer-Spartakus vysazených na Svitavsku v posledním roce války. Na pronásledování, likvidaci a dopadení výsadkářů nacistickým bezpečnostním aparátem se aktivně podílelo místní německé obyvatelstvo. Smrt v týlu nepřítele nalezli i váleční zajatci a lidé odvlečení sem z území okupovaných nacistickým Německem, kteří byli nasazeni na otrocké práce v továrnách, v zemědělství a dalších odvětvích.

Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci, lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy a láskou. Pomoc u lesníků na samotách nacházejí ti, kteří museli uprchnout před zatčením nebo před totálním nasazením v Říši, uprchlí zajatci, příslušníci posádek sestřelených letadel a od poloviny roku 1944 partyzáni – sami lesníci se stávali aktivními příslušníky partyzánských oddílů. Mnozí lesníci a jejich rodinní příslušníci se stali oběťmi nacistického teroru i boje za svobodu a demokracii. Osudy těchto lidí, jejichž život byl spjat s životem a prací v lesích východních Čech, jejich účast v boji za svobodu Československa, jejich vlastenectví i oběti připomíná druhá část knihy a uvádí životní příběhy dvanácti z nich. Závěr je věnován památce lesníků, kteří za vlast položili své životy.