Eliška Gunišová

Literární výzkum osobnosti Terézie Vansové a její literární, vydavatelské a osvětové činnosti poskytuje fascinující obraz ženy odhodlané, alespoň v rámci svých možností, přispět k blahu mnohých; ženy se silně zakořeněným žebříčkem hodnot, který si nejenom vystavěla, ale během svého života jej také následovala; ženy často osamocené a osamělé, stojící mimo hlavní proud jak literární, tak i politický či ideový, ženy jakožto zástupkyně slovenské inteligence, avšak žijící svůj život v úzkém sepětí s venkovským slovenským lidem. Terézia Vansová si plně uvědomovala funkčnost literární komunikace na lince autor – čtenář – dílo a považovala literaturu za jeden z nástrojů masové komunikace, díky kterému byla schopna ovlivňovat i hodnotový rámec samotného čtenáře.

Literárny výskum osobnosti Terézie Vansovej a jej literárnej, vydavateľskej a osvetovej činnosti poskytuje fascinujúci obraz ženy odhodlanej, aspoň v rámci svojich možností, prispieť k blahu mnohých; ženy so silne zakoreneným rebríčkom hodnôt, ktorý si nielen vystavala, ale počas svojho života ho tiež nasledovala; ženy často osamotené a osamelé, stojace mimo hlavného prúdu ako literárne, tak aj politický či ideový, ženy ako zástupkyňa slovenskej inteligencie, avšak žijúce svoj život v úzkom spätí s vidieckym slovenským ľudom. Terézia Vansová si plne uvedomovala funkčnosť literárnej komunikácie na linke autor – čitateľ – dielo a považovala literatúru za jeden z nástrojov masovej komunikácie, vďaka ktorému bola schopná ovplyvňovať aj hodnotový rámec samotného čitateľa.