Jürgen Habermas

In this book Jürgen Habermas offers a wide-ranging reflection on his life and work and on the factors that shaped the development of his thought. He discusses the motives behind his work, the circumstances under which it emerged and the changes it has undergone over the course of his long and productive career. He speaks about the events and the texts that played a decisive role in his thinking and he recounts key encounters with colleagues. The image that emerges is that of a richly intertwined network of relationships which covers large swathes of the intellectual map of the twentieth century and reaches through to the present day. Looking back at the development of his thought, Habermas discusses the specific historical circumstances that shaped his generation, identifies key experiences with his intellectual mentors, explores recent historical tendencies and political beliefs and talks about his own scholarly works and their reception. Time and again we see the normative impulse that lies behind so much of Habermas’s work: ‘I view the attempt to make the world even the tiniest bit better, or even just to be part of the effort to stave off the constant threats of regression that we face, as an utterly admirable motive.’ This autobiographical self-reflection by one of the greatest philosophers of our time will be of interest to a wide readership.

In the final volume of his history of philosophy, Jürgen Habermas offers a series of brilliant interpretations of the thinkers who set the agenda for contemporary philosophy.  Beginning with masterful readings of Hume and Kant, he traces the genealogy of their postmetaphysical thinking through the main currents of historicism and German Idealism, and the multifarious reactions to Hegel’s influential system, culminating in nuanced readings of Marx, Kierkegaard and Peirce.  Through his analysis of their work, Habermas demonstrates the interpretive fecundity of the central themes of his philosophical enterprise – his pragmatist theory of meaning, his communicative theories of subjectivity and sociality, and his discursive theory of normativity in its moral, juridical and political manifestations. In contrast to the bland compendia of thinkers and positions generally presented in surveys of the history of philosophy, Habermas’s thematically focused interpretations are destined to provoke controversy and stimulate dialogue. With this work one of the indisputably great thinkers of our time presents a powerful vindication of his conception of philosophy as an inherently discursive – and not merely analytical or speculative – enterprise.

Jedna z mála klasických knih z oblasti sociální filosofie 20. století, v níž autor zkoumá vznik, přeměnu a rozklad měšťanské veřejnosti v souvislostech vývoje moderní společnosti. Publikace vychází v novém vydání v lehce upraveném překladu Aleny Bakešové a Josefa Velka.

Výbor textů obsahuje studie a doplňky Jürgena Habermase k jeho diskursivní politické a právní teorii demokratického právního státu, kterou systematicky vypracoval ve své monumentální knize „Faktizität und Geltung. Beiträge zur Diskurstheorie des Rechts und des demokratischen Rechtsstaats“ (1991). Jde o druhý opus magnum „zralého“ Habermase v oblasti „praktické filosofie“, v němž velmi složitým způsobem navazuje na svou předchozí, stejně tak monumentální knihu „Theorie des kommunikativen Handelns“ (1981). Habermasův pokus o diskursivní zdůvodnění liberální demokracie je organickou součástí tradičních diskusí v německé politické a právní teorii, dokládá systematickou recepci anglosaských diskusí, komplikovaným způsobem navazuje na předchozí etapy Habermasova myšlení a zcela novým způsobem naplňuje jeho základní intence.

Výbor textů obsahuje studie a doplňky Jürgena Habermase k jeho diskursivní politické a právní teorii demokratického právního státu, kterou systematicky vypracoval ve své monumentální knize Faktizität und Geltung. Beiträge zur Diskurstheorie des Rechts und des demokratischen Rechtsstaats (1991). Jde o druhý opus magnum zralého Habermase v oblasti praktické filosofie, v němž velmi složitým způsobem navazuje na svou předchozí, stejně tak monumentální knihu Theorie des kommunikativen Handelns (1981). Habermasův pokus o diskursivní zdůvodnění liberální demokracie je organickou součástí tradičních diskusí v německé politické a právní teorii, dokládá systematickou recepci anglosaských diskusí, komplikovaným způsobem navazuje na předchozí etapy Habermasova myšlení a zcela novým způsobem naplňuje jeho základní intence.

Pretrvávajúca kríza eura, ako aj polovičaté, neraz populistické reakcie politiky majú za následok, že sa zlyhanie európskeho projektu v súčasnosti javí ako reálna možnosť. Vo svojej eseji bráni Jürgen Habermas Európu pred šíriacou sa skepsou, proti ktorej oponuje novým presvedčivým dôrazom na Európskej úniu, jej dejiny a najmä budúcnosť. Odbúrava predsudky v myslení vo vzťahu k transnacionalizácii demokracie aj tým, že zjednocovací proces zaraďuje do dlhodobého kontextu juridifikácie a scivilnenia štátnej moci. Jürgen Habermas napokon politiku vyzýva, aby doteraz za zatvorenými dverami uskutočňovaný európsky projekt konečne zmenila na bezprostredný modus transparentného mienkotvorného zápasu v širokej verejnosti. Okrem eseje K ústave Európy obsahuje tento zväzok stať Koncept ľudskej dôstojnosti a realistická utópia ľudských práv z roku 2010, ako aj tri intervencie, ktoré Jürgen Habermas uverejnil od vypuknutia finančnej krízy.

Štúdie J. Habermasa uverejnené v zväzku Vorstudien und Ergänzungen zur Theorie des kommunikativen Handelns boli napísané v rokoch 1970 až 1982 a predstavujú východisko pre práce, ktoré uverejnil v 80. a 90. rokoch minulého storočia v oblasti teórie k omunikatívneho konania, diskurzívnej koncepcie etiky a diskurzívnej koncepcie práva. Význam týchto štúdii je daný predovšetkým tým, že bez nich nie je možné pochopiť hlavné dielo J. Habermasa: Teória komunikatívneho konania. Štúdie v uvedenom zväzku sú natoľko samonosné, že nepredpokladajú znalosť prác J. Habermasa zo 60. rokov minulého storočia. Zjednocujú pritom skúmania z oblasti sociológie, vývinovej psychológie, filozofie a teórie jazyka; z tohto dôvodu môže osloviť širšie publikum. Celý zv äzok je súčasťou pôsobenia J. Habermasa v oblasti tzv. teoretickej filozofie; z tejto oblasti neboli na Slovensku uverejnené žiadne jeho štúdie.